foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/AC Sparta Praha, ilustrační foto
VIDEO: V pořadí už 310. derby se odehrálo na stadionu Sparty v neděli vpodvečer. Víkendové počasí sportu přálo. Odpolední teploty šplhaly k patnáctce, město bylo plné lidí a nejinak to vypadalo před vypuknutím očekáváného klání.
Na atmosféře nic neubrala ani skutečnost, že totožný zápas byl k vidění před několika dny v rámci domácího poháru. V něm sice sešívaní vedli 2:0, aby nakonec s nepředstíraným zklamáním opustili vršovický stadion po prohře v prodloužení. Zápas bohužel nerozhodla fotbalová krása, ale šikovně nastřelená ruka.
Jinak musel být nezaujatý divák nadšený. Byl to fotbal, jak se patří. Žádná hradecká nakopávaná, žižkovský beton, českobudějovický zmar nebo váhající Mladá Boleslav.
Kamery veřejnoprávní ČT si v rámci čtvrtfinále domácího poháru všímaly rovněž osobností, jež do Edenu dorazily. Jmenujme Pavla Tykače, majitele Slavie, Jaroslava Tvrdíka, stavitele Dospivu nebo bývalého europoslance za ČSSD Miroslava Pocheho.
Nedělní duel veřejnoprávní televize nevysílala. Kdo neměl předplacený sportovní kanál, mohl tak maximálně poslouchat rádio nebo sousedy.
Ještě před výkopem vypadala situace na čele ligové tabulky takto: Sparta měla 59 bodů, Slavia o čtyři míň. Třetí Plzeň se prozatím může pochlubit 48 body. Sázkové kanceláře mírně upřednostňovaly ACS.
Fanoušci pražské Slavie. Foto: PrahaIN.cz
První půle
Jestliže někdo úvodních pětačtyřicet minut propásnul a chtěl by se podívat ze záznamu, nemusí ani mačkat ovladač a může si místo toho vychutnat třeba Arabelu. Tam se alespoň v říši pohádek něco děje. Sparta nevystřelila za první poločas ani jednou na branku, Slavia se zmohla na jednu střelu.
Přesto můžeme směle konstatovat, že byla lepší. Držela střed hřiště, byla sebejistá a vzadu nechybovala. Velice kvalitní výkon předváděl Oscar. Snažil se být všude, nekazil nahrávky, přemýšlel. Sešívaný útok, aby člověk pohledal. Totéž platilo o Spartě. Kuchta se nedostal prakticky k ničemu, jindy výbušný Haraslín opakovaně padal, přičemž ještě stihl roztáhnout ruce, aby dal faulu dostatečnou váhu. Laci také nic.
Byla to nuda. Vzrušení přinesly snad jen kotle s pyrotechnikou. Fandilo se v úvodu, po zbytek poločasu už se spíš očekával konec v naději, že druhá půle bude pohlednější.
Druhá půle
Nebyla.
Kvalita zápasu se dá přirovnat k podprůměru.
Hráči byli zamrzlí, neměli chuť, náboj, elán, nápady, překvapivá rozuzlení. Sparta vystřelila na branku snad jednou za sto minut, Slavia dvakrát. V druhé půli vůbec. Nebylo na co se těšit, čemu fandit. Vypadalo to, že se šetřily síly. Což samozřejmě nikdo nemůže říct nahlas, protože kluby v Německu, Anglii nebo Španělsku mají také obrovské penzum v nohách a ani neceknou.
Uznání zaslouží sudí Ondřej Pechanec, který s úsměvem rozdal několik karet, všechno vysvětlil a nenechal si do rozhodování zasahovat. Červená karta pro šestadvacetiletého Preciada byla oprávněná, ale ani tak Slavia nevyužila početní převahu. Byla bezzubá. Ke konci mače se pískalo, ale hráči si vřele podávali ruce a odcházeli do kabin.
Derby bylo strašně nudné a vůbec příšerné. Neužil si ho snad vůbec nikdo.