Ivana Tykač: Děti jsou dnes přepečovávané a zhýčkané

Odolnost vůči stresu? Podle Ivany Tykač děti při sportu zažívají něco, co jim žádná učebnice nenahradí. „V dobré víře máme někdy tendenci dětem cestu usnadňovat. Chráníme je před zklamáním, řešíme za ně konflikty, odstraňujeme překážky nebo se snažíme zabránit tomu, aby zažily neúspěch,“ uvedla podnikatelka a zakladatelka institutu Solvo v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.

Z průzkumu České unie sportu vyplývá, že spousta dětí dnes při sportu nezvládá stres. Překvapuje vás to?

Ne. Děti jsou dneska málo odolné. Jsou přepečovávané, tím pádem zhýčkané a nejsou zvyklé jít ani na svou hranici možností, natož za ni. Stále je ochraňujeme. Příliš lásky škodí.

Začíná to od rodičů?

Milující rodiče zahrnují menší počet dětí v rodině láskou a nevystavují je stresu – jakémukoliv stresu – protože jsme se naučili, že stres škodí. Jenže to není pravda. Mírná dávka stresu buduje odolnost. A odvahu.

Třeba ve sportu?

Ve stresu jsou všichni. Rodiče tlačí na děti, ty se strašně bojí chybovat a všechno se stále donekonečna rozebírá. Nesmyslná očekávání, málo důvěry, hrůza z chybování, neustálá kontrola rodičů. Tlak na to, že všichni musí vše zvládat a být navzájem chápaví.

Je to sport, měla by tam být dravost a zábava. Ale když to nezvládá Messi, jak mají děti? Dětem musíme důvěřovat i za cenu nevýkonu. Každý nemůže být hvězda. A právě sport by měl pomáhat vytvářet mechanismy, jak stres zvládat.

Jaké mechanismy?

Dítě při sportu zažívá něco, co mu žádná učebnice odolnosti nenahradí. Někdy vyhraje a jindy prohraje. Něco mu nejde. Musí opakovat. Čekat. Spolupracovat. Respektovat pravidla. Zvládnout nervozitu. Udělat chybu. Vyrovnat se s výsledkem. A zkusit to znovu. To všechno jsou malé každodenní tréninky odolnosti.

Proč jsou podle vás tedy výsledky průzkumu České unie sportu tak špatné?

V dobré víře máme někdy tendenci dětem cestu usnadňovat. Chráníme je před zklamáním, řešíme za ně konflikty, odstraňujeme překážky nebo se snažíme zabránit tomu, aby zažily neúspěch. Jenže právě přiměřená zkušenost s neúspěchem, chybou, frustrací a jejich následným zvládnutím je důležitou součástí učení. Náš pohled na odolnost v institutu Solvo nevychází pouze z teorie.

Budete konkrétní?

Na základě výzkumu a spolupráce s odborníky vznikl Index odolnosti jednotlivce – nástroj, jehož cílem není člověka označit za odolného nebo neodolného, ale pomoci odolnost měřit, lépe jí porozumět, identifikovat vlastní zdroje a oblasti, které lze cíleně rozvíjet. Index pracuje s osmi vzájemně propojenými dimenzemi a vytváří mapu toho, z čeho člověk ve své odolnosti čerpá.

Jak se zatím daří?

Projekt Odolnost jsme v Solvu zahájili rozsáhlým reprezentativním výzkumem v České republice. Následně jsme výzkum rozšířili do Německa, na Slovensko a do Švédska. Poté jsme vstoupili do další fáze mezinárodního testování. Dnes pracujeme také s daty z USA, Ukrajiny, Estonska, Švýcarska, Izraele a Polska a další sběry probíhají v Jordánsku, Japonsku a Jižní Koreji.

Náš Index pracuje s osmi vzájemně propojenými dimenzemi. Fyzickou aktivitou a zdravím, duševním zdravím, adaptabilitou, soudržností, materiálním zabezpečením, dovednostmi, důvěrou v instituce a hodnotami.

Čím více o odolnosti jedince mluvíme, tím více lidí nad ní přemýšlí, a dokonce si ji začne zvyšovat. Je to vidět ve výsledcích testu za poslední půlrok. Původního průzkumu se zúčastnilo 1500 lidí. Dnes máme 7000 respondentů. A 2000 nejnovějších respondentů vykazuje o 5 procent lepší výsledky. Je to pro nás skvělá zpráva.