foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Fotbalový trénink, ilustrační foto
ROZHOVOR: Jaký je rozdíl mezi španělskými a českými fotbalisty v mládeži? V čem se liší trénování v těchto zemích? Na to jsme se ptali španělského trenéra Alvara Peréze, který koučuje na španělských fotbalových kempech v Česku.
Španělské fotbalové kempy jsou pod taktovkou společnosti ProFútbolAnalytics, mezinárodního programu pro analýzu a zlepšení dovedností mladých hráčů, jejím šéfem je Martin Mulač, předloňský kandidát do Výkonného výboru Fotbalové asociace České republiky.
Letos se španělský kemp pořádá v osmi městech po Česku. Účastní se ho přes čtyři sta dětí. Jedná se o program LaPFAacademia (TRÉNUJSNÁMI, TRÉNUJSPRÁVNĚ). Metodika se dle slov Mulače výrazně posunula. Horší to podle něj je se „vstupní úrovní” dětí.
„Stále pozorujeme stejné nedostatky a zlozvyky. A je třeba zdůraznit: jedná se o děti, které již několik let trénují a hrají ve svých mateřských klubech.“
Metodika ProFútbolAnalytics je podle Mulače postavena na pevných základech španělského systému.
„Učíme fotbal, nikoliv jen trénujeme. Jsme empatičtí, pracujeme jako profesionálové, nikoliv po zaměstnání jako většina dobrovolných trenérů, mnohdy tatínků, kteří začali trénovat kvůli svým dětem. Pracujeme koncepčně, součástí je pravidelné testování a jeho vyhodnocování, všichni naši trenéři mají jednotný manuál, nikoliv jen uniformu a barvu teplákové soupravy. V praxi to znamená, že pracujeme opravdu metodicky. Všechny děti absolvují testy několikrát za rok a na základě tohoto jim nastavíme trénink na kemp, či na další tréninkové období v průběhu roku,“ popsal šéf společnosti ProFútbolAnalytics.
Španělsko a Česko? Velké rozdíly
Španělská metodika je dost rozdílná. Pro děti zvyklé na trénování v českých klubech se tak musí jednat o velký nezvyk. Mulač to však bere pozitivně.
„Přirovnám to: budete-li pracovat se softwarem či počítačovým programem z roku 2000, zvyknete si na něho, přejdete-li na model 2023, bude to skok, u kterého budete chtít ale zůstat. Zkuste se ale po týdnu, kdy se naučíte nové, lepší a smysluplné věci, vrátit do starého systému. Nebudete chtít. Bohužel v českém mládežnickém fotbalu budete muset zůstat, jelikož v devadesáti procentech klubů pracují zastarale, amatérsky,“ řekl Mulač serveru PrahaIN.cz
„Na začátku našeho tréninkového procesu děti určitě stíhají, jelikož jim dávkujeme, v závislosti na jejich stavu technické a fyzické připravenosti, postupně intenzitu a náročnost zvyšujeme, máme to propracované do detailu,“ dodal.
Společnost ProFútbolAnalytics nabízí i tréninky v klubech. Zájem podle Mulače je. „Zkusili jsme to, a k našemu překvapení zájem byl. Některé kluby chtěly porovnat naší práci a práci takzvaných létajících trenérů. Potěšila nás zpětná vazba a reakce. Hlavně rodiče jsou nadšení. Plánujeme další akce a modely pro kluby, které mají zájem o celoroční spolupráci.“
V Praze se pořádají i pravidelné tréninky pro veřejnost. Každé pondělí na Vinohradech.
Rozhovor s Alvarem Perézem
Na podobné otázky jsme se ptali i španělského trenéra Alvara Peréze, který na kempu působí. Mezi španělským a českým prostředí vidí velké rozdíly. Ovšem podotýká, že české děti jsou více samostatné.
Jak moc je rozdílné fotbalové prostředí v Česku a ve Španělsku?
Je rozdílné v mnoha ohledech. Vypíchl bych systém vzdělávaní a licencováni trenérů. U nás ve Španělsku mohou získat licence v soukromých fotbalových akademiích akreditovaných španělským ministerstvem školství a sportu. Je to konkurenční prostředí, a tím se zvedá kvalita trenérů. Výsledkem je spousta mladých, motivovaných a dle jednotné metodiky formovaných trenérů, možnost trénovat moderně a koncepčně i v malých klubech na oblasti. Toto je obrovský rozdíl oproti situaci v Česku, kde se mimo 120 klubů se statusem takzvané talentované mládeže v podstatě nedostává ve smyslu trénovaní dle moderních metod.
Ten způsob pojetí trénování u nás a ve Španělsku je asi hodně rozdílný
Pojetí trénovaní je opravdu jiné: více pozitivní a motivační, za chyby se nenadává ani netrestá a naopak se povzbuzuje, hráči se zkrátka nesmí bát omylu. Co je důležité, je ten omyl či chybu vidět, zastavit a opravit. Jedná se o mravenčí práci, která se musí opakovat stále dokola. To my děláme, víme proč. Pracujeme s detailem a koncepčně. Učíme to s Martinem Mulačem i naše nové české trenéry, zrovna nyní probíhá nábor trenérů, rozšiřujeme řady. Trenér, který by na našem tréninku po dětech sprostě křičel, by se musel rychle poroučet. Naštěstí je takové chování u španělských trenérů již dopředu vyloučené. A je to dáno systémem vzdělávání, ve kterém se klade důraz na to, aby trenér netrénoval jen sport, ale formoval mladé sportovce i po hodnotové stránce.
A mentalita hráčů? Na kempech jste určitě poznali nespočet českých fotbalistů, jsou nastaveni správně?
Oproti fotbalistům ze Španělska je mentalita českých dětí odlišná, jsou více samostatné a při našich španělských trénincích jsou vždy velmi disciplinované a natěšené na něco nového.
Co byste doporučil českým mladým fotbalistům a fotbalistkám?
Aby se nenechali odradit, víme, že zájemců z řad dětí o fotbal v Česku ubývá, ale věříme, že i my s naším konceptem LaPFAacademia dětem a rodičům pomůžeme. A že v dohledné době budou právě oni rádi za koncepční a efektivní tréninky, které nabízíme. Obzvlášť v době, kdy velké kluby ruší kategorie U6-U8 a vytvářejí své farmy v malých klubech. V tomto věku dětí se tvoří nejlépe automatismy nebo zlozvyky. Kdo toto nepodchytí, má co dohánět. Víme, co nabízíme a jsme rádi, že za námi jezdí děti trénovat i z padesát kilometrů vzdálených míst.
Kde je ve Španělsku nejlepší fotbalová akademie? Široká veřejnost zná především světoznámou barcelonskou La Maciu, je opravdu nejlepší? A jsou ve Španělsku i nějaké v menších týmech, které stojí za zmínku?
Učinit zebřiček akademií je složité, protože každá pracuje dle svého modelu. V každém případě akademie každoročně vysílají do vrcholového fotbalu desítky velmi dobře připravených fotbalistů, kteří se objevují v soutěžích první až čtvrté španělské ligy, což se samozřejmě odráží na kvalitě soutěží. Španělský fotbal a soutěže mají nejvíce lokálních hráčů, tedy Španělů ve svých ligách, což je v Evropě unikátní, tudíž je vidět práce jejich mládežnických trenérů.