foto: PrahaIN.cz/Konference Společně pro zdravější a odolnější společnost
KONFERENCE: „Před časem jsme si vytyčili, že je potřeba komunikovat, jak se vyvíjí naše společnost z hlediska zdravého životního stylu, z hlediska zdraví a fyzické kondice především našich dětí, což je naše budoucnost. Máme na to analýzy a studie, které nám neukazují nic pěkného,“ uvedl předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval během konference Společně pro zdravější a odolnější společnost.
Zástupci sportovních organizací a svazů prohlásili, že tuzemské sportovní prostředí je jednotné ve čtyřech základních cílech. Jedná se o investice do kvalifikovaných trenérů, investice do sportovní infrastruktury pro mládež a všechny sportovce, podporu vrcholového sportu prostřednictvím modernizovaných center a také zapojení vědy do sportovní přípravy.
Panelové diskuze se zúčastnil třeba předseda České unie sportu (ČUS) Jan Boháč. Ten připomněl, že sport doposud byl a je vnímám jako prostředek zdravotní prevence či výchovy, ale v dnešní době může pomáhat i jako prevence v obraně státu: „To jsou výzvy, které tady dosud nebyly a teď dávají sportu na významu. Sport by se měl stát víc strategickou prioritou státu, aby také Česká republika byla připravená na novou dobu.“
Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval doplnil, že s tvrzením ohledně obrany státu rozhodně souhlasí. „Jak je na tom naše nová generace? Jsou schopni efektivně bránit naši zemi?“ zeptal se.
Dnešní chlapci jako dívky před třiceti lety
Jenže v tomto ohledu prý nelze říct příliš pozitiv: „Před časem jsme si vytyčili, že je potřeba komunikovat, jak se vyvíjí naše společnost z hlediska zdravého životního stylu, z hlediska zdraví a fyzické kondice především našich dětí, což je naše budoucnost. Máme na to analýzy a studie, které nám neukazují nic pěkného. Zkráceně řečeno: dnešní chlapci mají fyzickou kondici dívek před třiceti lety.“
Mezi řečníky byl také předseda Českého paralympijského výboru a senátor za ODS Zbyněk Sýkora. Uvedl, že je pozitivně laděný člověk, ale přesto se musí zmínit o negativní věci, kterou je ekonomická situace některých rodin. Ta se prý promítá do sportování.
„Skoro třetina dětí musela omezit sportování kvůli ekonomické situaci v rodině. Myslím, že je to základní fakt, na kterém bychom měli pracovat. Jsem pozitivní a vidím, že se ty věci zlepšují, ale pořád je na čem pracovat. Jsem rád, že se sport jako téma dostává do popředí. Ale musíme začít odspodu, aby byl sport dostupný. Jedna věc je státní financování, ale o čem se málo mluví, jsou samosprávy, které dávají do sportu podle některých statistik až třikrát víc. Jsou o malinko blíž k dětem a klubům. Kdo ale dává nejvíc, ať už jde o čas a peníze, jsou rodiče. Tohle všechno musíme podporovat, vytvořit koncepci, která tohle všechno bude zahrnovat. Jsem rád, že se taková koncepce tvoří. Jsem přesvědčen, že všechna tato témata tam budou. Musí být,“ uvedl.
V debatě o financování zástupci sportovních svazů pokračovali. Podle Jiřího Kejvala dávají největší část peněz rodiče, jedná se prý asi o osmdesát procent veškerých prostředků. Dalších deset procent dává stát, zbylých deset sponzoři.
„Když se podíváme na sponzory, většinou jsou to čeští podnikatelé. Ale když se koukneme na průmysl jako takový, většinou je v rukou velkých nadnárodních korporací, sám jsem v jedné takové pracoval a vím, jak to funguje. Je k tomu tedy vždy potřeba nějaký impuls. Pokud stát deklaruje, že má zájem, aby se nadnárodní korporace podílely na spolkové činnosti, aby jí pomáhaly a že si toho váží, budou tu věc brát v úvahu například v případě veřejných zakázek či investic, tak pro ně není žádný problém peníze investovat. Ale když žádný takový signál není, tak společnosti nemají žádný důvod ani sentiment, protože oni originálně nejsou odsud. Je tady prostor pro miliardové částky, které by mohly přitéct. Nejde jen o sport, ale také o kulturu či charity,“ rozebral Kejval.
Česko nevyužívá peněz z EU, myslí si Boháč
Hlavní muž České unie sportu Jiří Boháč zase hovořil o tom, že Česko nevyužívá peníze, které dává k dispozici Evropská unie v podobě různých druhů fondů. Připomněl, že momentálně se chystá nové programové období na roky 2028 až 2034.
„V těchto dnech a měsících se diskutuje na národní úrovni takzvaný strategický rámec a moje snaha a úsilí je, aby se do něj dostal sport. Aby se příští dva roky na té strategii dalo pracovat. Cílem je, aby zde byly nové prostředky pro sportovní infrastrukturu měst a obcí. Sportovní infrastruktura u nás je velká slabina v rozvoji sportu i připravenosti a odolnosti české společnosti, tělocvičny nejsou na všech školách. Domácí zdroje na to nestačí a okolní země využívají evropské fondy. Budu na to spěchat, aby tam sport byl,“ uvedl.
„Řada rezortů využívá také státní fondy jako mimorozpočtový finanční nástroj. Jedná se například o státní fond dopravní infrastruktury. Máme situaci, kdy je řada sportovišť v majetku klubů, ale kluby nemají dlouhodobě šanci získat peníze na obnovu a provoz. Je tady tendence předávat sportoviště městům a obcím. Jenže města a obce na to už nemají peníze, potřebovaly by pomoc. K tomu by mohl sloužit státní fond sportovní infrastruktury. Prostor tady je, musí tady být politická vůle,“ přidal.