Co jsou to Tři makrely? Sparta se originálně rozloučila s Adamem Hložkem

Do Sparty přišel se starším bráchou a opouští ji ve dvaceti jako hvězda ligy směrem do Bundesligy. Řeč není o Tomáši Rosickém, ale o největším letenském klenotu posledních let Adamu Hložkovi. Sparta se na rozloučenou rozhodla věnovat své dvacítce film, který působivě ukazuje jak se z šikovného kluka stane fotbalová star.

I když Sparta Praha vždycky byla předním propagátorem hodnot jako je sportovní „srdíčko“ a týmový duch, na Letnou se vždycky chodilo taky na fotbalové hvězdy, které kralovaly svými individuálními dovednostmi. Andrej Kvašnák, Jan Berger, Horst Siegl, Tomáš Rosický…

Poslední hvězdou, na kterou se chodilo, byl v minulých sezónách Adam Hložek. Tomu teď Sparta na odchod do německého Leverkusenu věnovala dárek opravdu mimořádný- dokumentární film s celovečerní stopáží Adam Hložek, předurčen k úspěchu.

Adam Hložek, opakují na samém začátku desítky fanoušků, když se jich ptají na největšího oblíbence.

Ve dvanácti se z moravských Ivančic přesunul do Prahy a začal trénovat ve Spartě. V šestnácti poprvé naskočil v lize, dříve to v celé historii nikdo nestihl. S dvacítkou teprve příští měsíc stále splňuje definici „teenagera“, ale ve Spartě odehrál 105 zápasů a nastřílel 34 gólů. Jeho velký vzor Tomáš Rosický odcházel do Dortmundu pár měsíců po dvacítce, a v lize měl odkopáno 41 zápasů s 8 góly.

Sparta v posledních letech měla důvodů k radosti méně než v časech, kdy Rosa okouzloval Evropu v Lize mistrů. Ale Adam Hložek byl jedním z těch, kterým se i v téhle době tleskalo.

Na začátku dokumentu zazní ryzí jihomoravština Adamových rodičů („on pořád spal a manžel říkal, že je takový knedla,“ začne vyprávění maminka) a podíváme se na venkovské hřiště v Ivančicích, kde místní pivaři z hospody sledovali jak pan Hložek tráví hodiny s mladším synem. Ve dvanácti s ním odešel do Prahy, aby na něj dohlížel. A také na o tři roky staršího syna Daniela, který zrovna skončil základku.

Původně byl ve sparťanské akademii i starší Hložek, který prý Adama vždy táhl nahoru. „Vždycky, když jsem se naučil nějakou novou kličku, tak se mi hned snažil vyrovnat,“ vzpomínal starší bratr. Pak ale Daniel Hložek kvůli zdravotním problémům musel vrcholového fotbalu zanechat a teď hraje doma v Ivančicích krajský přebor.

Náhradním „starším bratrem“ se mu na Letné stal trochu nečekaně slovenský obránce Lukáš Štětina, se kterým prý Adama spojil zájem o auta. „Prakticky na každém soustředění jsme spolu na pokoji koukali na film Rychle a zběsile,“ vyprávěl bek. Nejzajímavější na tom bylo, že fanoušek aut tehdy ještě neměl osmnáct, takže ani řidičák.

Zkušený Štětina, který ve fotbale zažil vedle úspěchů i řadu pádů, prý dokázal stoupající hvězdu velmi zdárně držet při zemi.

„Jestli to takhle půjde dál, tak on bude hrát fotbal a já se mu budu starat o všechny ty jeho auta, na který si vydělá,“ smál se obránce, který se po letech v české lize letos po třicítce vrací na Slovensko.

Adamovo působení v áčku Sparty bylo totiž od samého počátku v poháru proti Polné sérií úspěchů. „Byl tam velmi krátce a byl u dvou gólů,“ shrnul jeho první vystoupení v pozápasovém rozhovoru trenér Ščasný. Později vzpomínal, že s něčím takovým se setkal dvakrát nebo třikrát v životě.

Jenže dnešní fotbal není jen o gólech a kličkách. Stydlivý chlapec se musel naučit hrát roli mediální hvězdy. „Na začátku jsme mu dávali takové ty úplně základní rady, jako ať mluví v holých větách a nezamotává se do dlouhých souvětí,“ vzpomínal sparťanský šéf komunikace Ondřej Kasík na hrůzu v Adamových očích před každým rozhovorem. Postupem času si ale začal mediální povinnosti dokonce užívat.

IQ zmrzlé markely...

O zábavu se stará trio souputníků, kteří se společně dostávali mezi zkušené mazáky kabiny. Filmu kraluje historka, která dala Hložkovi společně s Adamem Karabcem a mladým Ladislavem Krejčím přezdívku.

Krejčí přišel na Letnou ve dvaceti, také z jihomoravského venkova. O pár let mladší Hložek a Adam Karabec se zrovna také aklimatizovali v kabině áčka, takže tak nějak přirozeně utvořili nerozlučnou partu.

A po nějaké době překvapeně zjistili, že jim spoluhráči říkají „Tři markely“. O to se zasloužil Adam Karabec, když jednou skončil se staršími spoluhráči po tréninku ve výřivce. Jako bažant raději mlčel, tak mu chtěl jeden ze starších pomoct a zavedl debatu na téma, jestli si zrovna osmnáctiletý Adam už dělá řidičák a jaké by chtěl auto.

„Nějaký z továrny,“ padla odpověď. Přítomný Ladislav Krejčí starší se smíchem poznamenal, že je to odpověď na levelu „IQ zmrzlé markely“. A skupinová přezdívka byla na světě.

„On Hložan se se mnou moc nebavil, dokud hrozilo, že překonám ten jeho rekord nejmadšího střelce. Ale po tom posledním zápase, když jsem to mohl stihnout a nepovedlo se mi to, tak se hned začal bavit a náš vztah byl lepší,“ smál se „Kara“ v debatě na letenské lavičce.

„Se mnou se bavil hned, protože věděl, že já už ho nepřekonám,“ dodal Krejčí.

Tři makrely: Karabec, Krejčí, Hložek

Teď na Hložka v Leverkusenu čeká další „starší brácha“ v podobě Patrika Schicka. I kanonýr loňského eura prošel sparťanskou akademií. A Bořek Dočkal, který je v klubu zažil oba, tvrdí že Hložkovi věří ještě víc než letošnímu druhému nejlepšímu střelci Bundesligy.

Srovnání ale padají spíše s Tomášem Rosickým. Od toho, že oba přišli do Sparty jako přívažek ke staršímu bratrovi, po odchod do německého velkoklubu na prahu dvacítky. „Rosický, to byl střízlíček. Zdaleka ne tak fyzicky připravený, jako teď Hložan,“ rozpovídal se trenér béčka a v devadesátých letech skvělý obránce Michal Horňák.

Čísla, která jsme uvedli na začátku, ale dvě sparťanské legendy poměřují celkem jednoznačně.

Kvašňák, Berger, Siegl, Rosický, Hložek...