Na zápasu Barcelony: Nic takového jsme nezažili. Od záchodů po policii v metru

Troufneme si říct, že fotbalový tým FC Barcelona zná každý. Mít možnost navštívit zápas na slavném Camp Nou s kapacitou téměř sto tisíc diváku, je zážitek i pro toho, kdo se o sport a fotbal nezajímá. Jde o stánek s největší kapacitou obecenstva v Evropě. A my takovou možnost měli. Vyrazili jsme na zápas s Cadizem, s týmem ze spodních pater tabulky španělské ligy.

Barcelona si se svým soupeřem hravě poradila a pomalu míří za titulem. Na druhý Real Madrid má náskok osmi bodů. Za katalánský tým se trefil Roberto a nejlepší ligový střelec Lewandowski přidal svůj patnáctý gól v sezóně.

Více o utkání psát netřeba…

Sehnat lístky na domácí utkání není problém. Buď můžete využít oficiální stránky, kdy vstupenky přijdou 24 hodin před utkáním do e-mailu, koupit si je můžete také přímo na místě nebo můžete využít cestovní kancelář. To vzhledem k přemrštěné ceně nedoporučujeme.

Po městě také chodí malé skupinky oficiálních prodejců s vlajkou slavného klubu, i u nich si vstupenky můžeme zakoupit.

Kdo by si chtěl pořídit permanentku na celou sezónu, má smůlu. Jedinou možností, jak získat celosezonní vstupenku, je ji zdědit.

My jsme zvolili oficiální stránky. Vstupenka do rohu spodního patra, konkrétně do desáté řady, vyšla na 79 euro. V přepočtu téměř dva tisíce korun sice není málo, ale výhled byl fascinující. Kdybychom chtěli být ve stejném patře uprostřed, zaplatíme jednou tolik.

Už když jsme se dvě hodiny před utkáním vydali z centra do univerzitní oblasti, kde klub sídlí, potkávali jsme řadu lidí se stejným cílem. A čím blíž stadionu jsme byli, tím bylo lidí v dresech či se šálami víc. Metro bylo plné a na stanici u stadionu už jsme šli dlouhým průvodem.

Mnoho autobusů s polskou SPZ

Překvapilo nás mnoho autobusů s polskou poznávací značkou. I přes dlouhou cestu se mnoho Poláků vydalo podpořit svoji největší hvězdu, útočníka Roberta Lewandowski, který do klubu přestoupil v minulém roce. 

Před zápasem můžete navštívit jeden z mnoha stánků s fanouškovskými a dárkovými předměty nebo přímo obrovský fanshop. S logem slavného klubu si můžete koupit téměř vše. I dětské plenky.

Půl hodiny před zápasem jsme už zamířili na naše místo, první dojem je opravdu neskutečný.

První dojem z Camp Nou je neskutečný. Autor: Barbora Novotná, PrahaIN.cz

Obrovské hlediště, krásný trávník, všude okolo nadšení fanoušci. Když se před zápasem rozezněla hymna a všichni se postavili a zpívali, běhal nám mráz po zádech.

El Cant de Barça 

Hymna El Cant de Barça je tradicí od roku 1974, kdy se slavilo 75. výročí založení. V té době nastoupilo na trávník víc než 3,5 tisíce muzikantů, kteří ji poprvé zazpívali.

Pak už přišel samotný zápas.

Atmosféra byla skvělá, i když musíme přiznat, že jsme i vzhledem k obrovskému počtu fanoušků čekali větší peklo. Kotel vlajkonošů za brankou, kteří povzbuzovali po celý zápas, byl poměrně malý. Byly i tiché chvíle. Když ale začal skandovat celý stadion, všechny pochyby byly pryč.

Trochu zklamaní jsme byli i tím, že dost lidí odcházelo zhruba pět minut před koncem. A když rozhodčí zapískal konec, zvedli se už téměř všichni a hráči Barcelony zamířili do kabin. Žádné oslavy, žádná děkovačka ani závěrečná hymna.

Jsou ale dvě věci, které nemají s fotbalem až tak moc společného, ale nás zaujaly.

Suvenýry s logem jsou téměř všude. Autor: Barbora Novotná, PrahaIN.cz

Perfektní organizace

Po zápase se všech 71 tisíc diváků rozprostřelo po okolních ulicích a mířili do svých domovů.

Na skútru, taxíkem, autem, pěšky. Většina však využila hromadnou dopravu. V okolí stadionu je víc linek metra, ke stadionu je to kousek zhruba z šesti stanic. Kdo by čekal dlouhé fronty a narvané vestibuly a vozy metra, bude se divit. Vše je zorganizované, policisté prostě zatarasí vstupy do metra a dolů pouští takový počet, který se pohodlně vejde do jednotlivých vozů. Veřejná doprava byla samozřejmě posílena. Než jsme se dostali do vagonu, trvalo to zhruba tři minuty.

To jsme při návštěvě pražských týmů nezažili.

Druhá věc, ze které jsme byli překvapeni, byly toalety a občerstvení. Každá žena, která se chtěla dostat na toaletu o přestávce na Letné nebo v Edenu, bude souhlasit, že fronty jsou dlouhé a pokud nevyrazíte hned s poločasovým hvizdem nebo ještě před ním, možná ani začátek druhého poločasu nestihnete. Na Camp Nou byly toalety na každém rohu a fronty byly velmi krátké.

Stejně tak u občerstvení. Po toaletě jsme se přesunuli do fronty na pivo a klobásu, a když jsme se vrátili na místo, hráči byli ještě v kabinách. To z návštěv pražských stadionů také neznáme.

Každému, kdo někdy bude v Barceloně a domácí tým bude zrovna hrát, návštěvu zápasu určitě doporučíme. A to i těm, které fotbal extra nezajímá. Je to zážitek.