Poláci na fotbale snědí kila slunečnicových semen. Podle toho to pod nimi taky vypadá…

Když jsme během návštěvy Polska navštívili i fotbalový stadion, kde se hrálo čtyřiadvacáté kolo nejvyšší soutěže, zaujala nás kromě kvalitní podpory fanoušků i jiná věc. A to způsob občerstvování na stadionu, po kterém to pak uklízecí četa měla jistě náročné.

Ačkoli je Polsko naším sousedem a kvalita tamní ligy je stejná jako u nás, co se týče peněz, je to něco jiného. Tedy alespoň ve vysílacích právech, za které kluby inkasují nezanedbatelné částky.

Pro kontrast s českým fotbalem to není moc dobré zjištění.

Vysílací smlouva s Canal+ z minulého roku je desetkrát vyšší. Vlastníkem vysílacích práv na první a druhou fotbalovou ligu u nás je společnost Pragosport a ročně zaplatí 150 milionů korun.

A kolik putuje do polské kasy? 325 milionů zlotých ročně...

Rozdílné ale je, jak jsme se přesvědčili na vlastní oči, také občerstvení na zápasech.

Klobásy? Ne...

Klobásy tu mimochodem také mají a jsou o dost lepší než ty z českých stadionů. 

Poláci ovšem mají i něco, co neznáme. Respektive neznáme to z fotbalových tribun. Ve stánku s občerstvením se totiž prodávala slunečnicová semínka. A měla veliký úspěch. 

Cena? Pět zlotých, něco málo přes pětadvacet korun. Lidí na tribunách, co si na nich pochutnávali, jsme viděli desítky. 

Po konci utkání... Zdroj: PrahaIN.cz

Když skončil zápas a na tribuně jsme počkali, než se vylidní, zbytky slunečnicových semínek jsme viděli snad všude. Kelímky od piva, špinavé ubrousky od hořčice, ty jsme téměř nezaregistrovali. Všude byla jen slunečnicová semínka.

Navštívili jsme zápas mezi Piastem Gliwice a Lechem Poznaň.

Gliwice nepatří mezi fotbalové mančafty s největší fanouškovskou základnou v Polsku, na jejich stadion s kapacitou něco málo přes deset tisíc míst, se plní většinou tak třetina sedaček.

Přesto nebyla o slušnou atmosféru nouze. Přijelo dost fanoušků z Poznaně a domácí kotel se snažil. V jejich ne zrovna velkém počtu podle nás předvedli mimořádný výkon. 

Co se týče fotbalu, ten nebyl z nejlepších. V závěru utkání sice padly dvě branky, ale to v žádném případě neodráží celkový dojem z kvality hry na těžkém terénu, který připomínal písčitou pláž. „Gliwice beach“, nazval by to možná legendární komentátor Pavel Karoch, který kdysi podobně pojmenoval jablonecký stadion.