Před třiceti lety na Spartě: Jak vyřízený šéf Marseille pobíhal kolem lavičky

01. 11. 202113:45
Před třiceti lety na Spartě: Jak vyřízený šéf Marseille pobíhal kolem lavičky
foto: Youtube.com / ČT/Sparta Praha x Olympique Marseille, 1991

VIDEO Právě před třiceti lety zažívala Sparta Praha trenéra Dušana Uhrina magický listopad. Při něm se poprvé seznámila se svérázem fotbalových bossů, postoupila mezi osm nejlepších týmů Evropy a vyrazila na slavný stadion do Barcelony.

Soutěž o nablýskaný ušatý pohár se tehdy jmenovala Pohár mistrů evropských zemí a postupovali tam skutečně jen vítězové národních lig.

Po šťastném postupu v prodloužení proti Glasgow Rangers letenským do druhého kola vylosovali za soupeře Olympique Marseille, a všem spadla čelist.

Extravagantní podnikatel a paralelně ministr francouzské vlády Bernard Tapie totiž na počátku devadesátých let postavil na Azurovém pobřeží mužstvo, které rok předtím suverénně postoupilo do finále „poháru mistrů“. Tam jeho hvězdy sto dvacet minut marně bušily na branku Cervené Zvezdy Bělehrad, která si ale díky taktice „vzadu na nulu do penalt“ došla pro pohár, čímž pana Tapieho vybudila k ještě větší nákupní aktivitě.

Pro úspěch svého týmu byl Bernard Tapie ochoten udělat cokoliv. Trenér Dušan Uhrin později vzpomínal, jak před zápasem v Marseille v hotelu vlastněným panem majitelem několik hráčů Sparty dostalo průjem, a o pár let později jeho vášeň přerostla v trestné činy úplatkářství a pan exministr skončil natvrdo ve vězení.

Do Prahy ale ještě přijel jako uznávaný bafuňář a přivezl skvělé mužstvo, kde úchvatnou kreativitu devítky spoluhráčů neomylně zakončoval Jean Pierre Papin, na začátku devadesátých let možná nejlepší hrotový útočník Evropy.

Říkali mu JPP a zkratka zaznívala v takových superlativech, že se cestou na zápas ve sparťanském autobuse místní útočník Roman Kukleta podivil: „Co mají všichni pořád s tím JPP? Vždyť Sparta má přece RKK- to je Roman Kukleta Kanonýr“.

Podařený vtip dokázal spoluhráče nabudit a slavnému týmu od počátku nic nedarovali. „No, on toho navykládal, ale ten postupovej gól jsem na hřišti musel dát já,“ komentoval po letech na kameru Kukletův motivační proslov kolega z útoku Horst Siegl.

Jeho trefu v 69. minutě okomentoval do televizního mikrofonu Pavel Čapek slovy: „Tak tomu snad nevěřil ani největší optimista!“

Ještě předtím se v první půli trefil jeho parťák Martin Frýdek (i v tomto gólu měl Siegl prsty, když pohotově nadskočil a gólman Olmeta neviděl vůbec nic), a protože první zápas v Marseille vyhrál slavný tým pouze 3:2, byl najednou ze soutěže venku.

Temperamentní prezident Tapie před koncem zápasu nevydržel s nervy, seběhl z tribuny na lavičku a snažil se hráče i trenéry vyburcovat, aby s výsledkem něco udělali. Nakonec se podařilo dát jeden gól, který ale nic neřešil.

Sparta tak postoupila do skupinové fáze, kterou v té době hrálo jen osm nejlepších týmů Evropy. A hned na úvod skupiny jela na další legendární evropský stadion- na hřiště FC Barcelona. A tam opět všechny ohromila, když ve vyrovnaném zápase sahala po bodu.

Po fantastickém listopadu 1991 Sparta v dalších zápasech porazila Dynamo Kyjev a dvakrát remizovala s Benfikou Lisabon, než na Letnou přijela Barcelona k odvetě. A na tenhle zápas s chvějícím se hlasem vzpomíná víceméně každý sparťan, který na jaře 1992 už věděl, že je sparťanem…

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných