Slavia dostala lekci od AC. UEFA si mne ruce a vyčísluje pokuty

REPORTÁŽ: Pro dánského obránce Simona Kjæra z AC musel být návrat do Edenu přinejmenším trochu zvláštní. Když na zdejším trávníku stál naposledy, zažil možná jeden ze svých nejnepříjemnějších momentů. Psal se 14. březen roku 2019, tedy na den přesně před pěti lety, a Slavia hrála v Edenu odvetu osmifinále Evropské ligy proti Seville.

Utkání se dostalo až do prodloužení a vše nasvědčovalo tomu, že sešívaní půjdou s favoritem a expertem na tuto evropskou soutěž až do penaltové loterie.

K tomu nedošlo.

119. minuta, standardka, pak závan v pokutovém území španělského týmu, který pár sekund nepřipomínal profi kopanou. Balon se rázem dostal k Olayinkovi, který ještě posunul na Traorého a ten pálil.

Euforie, emoce a postup.

Na druhé straně zklamání obránce Kjæra, který si míč nešťastně srazil do brány a teď doufal, že v dalším osmifinále Evropské ligy, tentokrát v dresu AC Milán, už bude úspěšnější.

V prvním utkání dostal plnou minutáž a pomohl svému týmu k výhře 4:2. Nervozita z návratu vzpomínek na Eden mohla alespoň částečně opadnout. Dánský zadák začal na lavičce, nahradil ho Fikayo Tomori.

Červená?

Slávisté doufali, že předvedená hra bude alespoň z poloviny tak pěkná, jako choreo Tribuny Sever na začátku utkání. Inu, v úvodních minutách to moc neplatilo.

Nepřesnosti byly na obou stranách a zábavě nepřidalo ani rozkouskování hry, když se rovnou nadvakrát ošetřoval hostující gólman.

Ten nakonec v 20. minutě střídal. Během utkání si připsal alespoň jeden zákrok po střele Chytila. Navíc velmi vydařený.

S přerušováním hry se nepřestalo. Po zhlédnutí videa viděl červenou kartu Tomáš Holeš za šlapák. Na sociálních sítích se ovšem často zmiňovalo, že vyloučení to bylo přísné.

A malér pro sešívané byl na světě.

Frustrace domácích rostla. Nemluvíme o hlučných fanoušcích, ale o fotbalistech na hřišti. Slušný nebyl ani kouč Trpišovský, žlutá karta ho rovněž neminula.

Eden přežil dvakrát klinickou smrt, když se hosté řítili na Staňka v samostatném nájezdu. Třetí střela na bránu už skončila v síti, Pulisic alias Captain America napravil svou reputaci.

Časomíra, natož fanoušci se ještě nestihli vzpamatovat a bylo to o dvě branky. Pohodlně mezi tři tyče zakončoval Loftus-Cheek.

Tady už nešlo doufat ani v zázrak, byť slávisté připomínali, a to zejména kvůli utkání se Sevillou, že 14. březen je den zázraků.

Spíš to ale zavánělo debaklem. Není se čemu divit. Hrát v početní nevýhodě proti týmu kalibru AC, to zkrátka a jednoduše nejde.

Stejně jako nešlo čapnout střelu portugalského borce Rafaela Leaa v závěru osmiminutového nastavení první půle.

Druhý poločas s vedením Italů o tři branky se dohrával už prakticky z povinnosti. Nebylo otázkou jak, ale o kolik.

Slavia se do kontrů dostávala mnohem obtížněji. Rossoneri kombinovali, nikam nespěchali. Chvílemi to připomínalo modelové utkání na tréninku.

V závěru utkání snížil alespoň Matěj Jurásek a kosmeticky upravil konečný stav na 1:3.

I tak se něco pozitivního těžko hledá.

Snad jen fanoušci. Tribuna Sever předvedla support na evropské úrovni, slyšet byla po celé utkání a známá Curva Sud v sektoru hostů neměla moc šancí reagovat. Do fandění se částečně přidávaly i zbylé tribuny.

Vysoce postavení lidé v UEFA si ale pravděpodobně už mnou ruce a sešívané čeká tučná pokuta. Kelímků na hrací plochu přilétlo během utkání několik tuctů, po hodině hry se kvůli tomu mač dokonce přerušil. A ve druhém poločase přišlo na ohlušující odpovídačky domácích tribun UEFA – MAFIA.

To se pánům v Nyonu líbit nebude.