Zemřel Pluskalův parťák z Julisky. Ten, který se styděl, že je hvězdou

Masopust, Pluskal, Novák, Jelínek, Kučera, Kouba… Asi každý fanoušek fotbalu by poznal, že jde o sestavu pražské Dukly v jejích nejslavnějších časech na počátku šedesátých let. Jen opravdový fajnšmekr či pamětník by si ale vybavil jméno Jiří Čadek. Střední obránce, který dnes zemřel ve věku 86 let, byl přitom nepostradatelnou součástí sestavy trenéra Vejvody.

„Říkají mu „Čára“. Většinou se usmívá, dobrácky klátí rukama a nohama na všechny světové strany. Je z celého mužstva nejskromnější, nikdy mu ani maličko nestouplo do hlavy, že dobře hraje za Duklu. Když potkává své někdejší spoluhráče, kteří dodnes válí nižší třídu, spíše se omluvně usmívá, že to ve fotbale dotáhl tak vysoko,“ takto jej představil Ota Pavel ve slavné fotbalové reportáži Dukla mezi mrakodrapy.

Tam mimo jiné také vypíchl, že borec z venkova u Křivoklátu byl produktem drilu trenéra Kolského, který jej z útočníka přeškolil na obránce. Utvořil unikátní stoperský tandem se Svatoplukem Pluskalem, jenže zatímco „Pan skluz“ je dodneška počítán k legendám světového fotbalu, na jeho skromného parťáka se zapomnělo.

Snad prý proto, že byl i na hřišti až moc velký slušňák. V té době ještě platila zásada, že útočníka to má před bránou hlavně bolet.

„Ohromně spolehlivý hráč. Měl v posledních obranných fázích klíčovou roli. Hrál nekomplikovaně, odrážel nájezdy útočníků soupeře, byl výborný hlavičkář a posílal míče hlavou až na půli soupeře k našim volným útočníkům,“ vzpomínal Jaroslav Vejvoda, pod jehož vedením dosáhla slavná Dukla největších úspěchů. Takže spíš Ujfaluši, než Řepka.

 

Na druhou stranu měl Čadek také přezdívku Pecháček, pro mimořádnou schopnost přimotat se k penaltám nebo vlastním gólům. Jeden bizarní si připsal i v reprezentaci, když jej rozehrávající gólman trefil zezadu do nohy a balón s neomylnou přesností zamířil do sítě.

V reprezentaci Čadkovi příliš přáno nebylo a zřejmě proto není takovou legendou, jako jeho spoluhráči. V roce 1958 se na mistrovství světa zranil v utkání se Severním Irskem. Nahradil jej slovenský Ján Popluhár, který se na mnoho dalších let stal vedle Pluskala základem sestavy nároďáku. Čadek tak přišel o bronz z prvního Eura 1960 i slavné stříbro z mistrovství světa v Chile o dva roky později.

S Duklou ale získal celkem sedm titulů. Byl jedním z posledních žijících hráčů slavného týmu.