-->

Brázdili jsme hospody. Jak vidí náš nároďák lid? Skepse, bída, ale i premiér Fiala

24. 05. 202212:50
Brázdili jsme hospody. Jak vidí náš nároďák lid? Skepse, bída, ale i premiér Fiala
foto: Jiří Zemen, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní fotografie v článku)/ Spousta restauračních zařízení upravila vzhled interiéru tematicky

Redakce PrahaIN.cz se vydala na průzkum restauračních zařízení. Ke květnovému mistrovství světa každoročně neodmyslitelně patří pobyt v hospodě. Dle našich informací se lidé do podniků na hokej moc neženou. Šli jsme to tedy ověřit a také zjistit, jak vidí náš národní tým štamgasti. Odpovědi byly různé, převažovala však spíš negativita.

Květen, léto se blíží, teploty se navyšují, lidé začínají nosit kraťasy a jakýkoliv letní oděv. A také je v plném proudu mistrovství světa v ledním hokeji. Květnový termín je tradiční už dlouhá léta. Letos ve Finsku se koná už šestaosmdesátý ročník tohoto hokejového svátku konaného každý rok.

Kdo se na šampionát nedostane, tak může přenos sledovat v televizi, šampionát vždy vysílá Česká televize. Někdo z pohodlí domova, někdo v práci, ale někteří i v restauračních zařízeních. Sledování hokeje je u nás zkrátka každoroční tradice. Patrně každý Čech byl alespoň jednou za život na hokejovém klání v „putyce“.

Trenéři, experti, údržbáři

Tam se potkávají lidé z různých společenských vrstev. Hokejoví trenéři, fotbaloví experti, ale i úplní laikové.

Nejedna pražská hospoda zažila legendární momenty spojené s úspěchy našich borců. Každý si přece pamatuje, kde tenkrát byl při triumfu našeho nároďáku v Naganu. Pro poslední úspěch nemusíme pátrat až do minulého století, ale přeci jen už je to pořádná dávka let.

Naposledy jsme ovládli německý šampionát v roce 2010.

Teď novou vlnu optimismu do českých bruslí dostal nový kouč Kari Jalonen. Výsledkově úspěšná příprava znamenala velké vize. Poté přišla studená sprcha proti Rakousku, ale vypadá to, že se z toho národní tým oklepal.

Jak už jsme zmiňovali, sledování zápasů v restauračních zařízeních má v České republice velkou tradici. Také jsme vyrazili. Zajímalo nás, jestli národní tým stále láká do hospod stejné množství lidí jako v minulých letech, protože podle našich informací se zákazníci příliš nehrnou.

A také jsme zjišťovali hlas lidu. Jak vidí lidé náš nároďák?

Málo lidí a skepse 

Vyrazili jsme patrně v nejkomplikovanějším čase, kdy spousta lidí ještě pracuje. Utkání s Američany se totiž hrálo v 15:20 hodin. Pro občany hlavního města a především pracující se to zdálo, jako nevýhodný čas... to se nám také potvrdilo.

Počet lidí sledujících živý přenos by se v každém zařízení dal napočítat na prstech obou rukou.

„Finové to vyhrajou. Máme špičkového trenéra, ten je výborný, ale špatný tým. Myslím, že budeme rádi, když vůbec postoupíme do čtvrtfinále,“ řekl muž ve středním věku.

„Šance vyhrát turnaj je vždycky, akorát to čekání už je opravdu dlouhé. Zatím každý, kdo tomu hokeji rozumí, ví, že teď se nehraje v podstatě o nic. To hlavní teprve nastane. Jiný výběr týmu než je současný snad ani být nemůže. Těch hráčů nemáme tolik, ty možnosti jsou omezené. Lepší hokejisté ještě hrají v NHL. Důležitý zápas bude ve čtvrtek, to je vždycky tak. Ať to dneska dopadne jakkoliv, tak to nic neřeší,“ má jasno další muž.

Znovu připomeňme, že jsme vyrazili na zápas proti USA, který nakonec naši borci vyhráli nejtěsnějším rozdílem.

„Já vám nevím... to je každý rok dokola. Nějak to sice vypadá, ale celkově nic moc. Vždycky to skončí stejně - ve čtvrtfinále. Mně nesedí ten dědeček na lavičce, tam musí trénovat Čech. Jasný, oni sice umí anglicky, když hrají v Americe, ale myslím, že to nedělá dobrotu. Pak se tam mezi sebou perou v kabině, ten Simon nebo jak se jmenoval. Asi tam není dobrá parta nebo nevím, my obyčejní lidé do toho nevidíme, ale počítám, že toho trenéra brzy odvolají,“ říká skepticky postarší pán.

Poloprázdno. Jak už jsme psali, počet lidí sledujícíh náš nároďák v každém restauračním zařízení, jež jsme navštívili, by se dal napočítat na prstech obou rukou. 

Květnová tradice

„Tak teď je špatný čas. Po třetí odpoledne ještě spousta lidí pracuje. Když se hraje večer, tak je těch lidí mnohem více. Ale ano, pravda, že oproti jiným rokům je těch zákazníků o něco méně. Lidé přijdou hlavně na vyřazovací duely, to bude snad narváno,“ sdělil nám jeden z výčepních.

A podobné věty jsme slyšeli i od ostatních hospodských. Lidé přiláká opravdu až pozdější část turnaje, kdy jde do tuhého.

A právě nepopulární čas nám dal možnost hovořit s lidmi, kteří na šampionát koukají v podobných zařízeních pravidelně. 

„Jasný, to musí být. Nejsem žádný ochlasta, ale zkrátka ten hokej musí být v hospůdce. Je to zvyk, tradice. Vždy v květnu se snažím být na každý zápas tady, a to bez výjimky. Když přijde víc lidí, tak je to fajn. Pak se vyhraje, lejou se panáky, no zkrátka super večer, dneska se hraje už odpo, ale tak co. Když se hrálo v Praze, tak jsme byli asi na třech zápasech našich. Tam se to pivo ale nedalo pít!“ sdělil nám pán, kterému bylo prý čtyřicet let.

Některé hostince upravily výzdobu interiéru do tématu mistrovství 

„Ameriku porazíme, ale celkově to nevyhrajeme. Budeme určitě třetí,“ měla jasno mladá žena.

„Myslím, že nám to o prsa uteče. Ale jinak jsme dobří. Hlavně přijel ten z Ameriky... Pastrňák, to je něco. Ten je skvělý, ten nás spasí. Ten by to dokázal klidně vyhrát celé sám,“ dodala.

„Naše výkony? Divočina,“ krátce odpověděla další žena.

„Tak zatím nic moc ty výkony. Uvidíme dneska, ale v medaili v žádném případě nevěřím,“ měl jasno postarší muž. Utkání ale nakonec vyšlo v náš prospěch, to mu udělalo radost. Jeho názor na medailové umístění to ale nezměnilo.

Po příchodu do jedné hospody jsme také narazili na rezervaci kompletně celého salónku. Zhruba šest stolů s ideálním výhledem na televizi nám v nás v první fázi probudil myšlenku, že si lidé zabrali místa na hokej. Do tohoto zařízení jsme ale dorazili až na poslední dějství klání proti USA. Počet sledujících opět nepřevýšil jednu desítku. 

Rezervace však nebyla pro sportovní fandy, nýbrž pro kapelu, která zde měla hrát po konci skupinového utkání na mistrovství světa...

Za vše může Fiala?

Ale dostalo se nám i netradičních odpovědí. 

Jedna přišla od stolu čtyř lidí, kteří sledovali zápas. Na reakci muže středního věku se pak shodl celý stůl, tudíž jsme se jiné odpovědi už nedočkali.

„Hele a můžeme tam říct, že za všechno může Fiala? Protože to je pravda,“ sdělil nám muž a celý stůl souhlasil.

„Ten odsud z baráku?“ ozvalo se od dalšího stolu, který zaslechl pánův názor.

„Ne, ten co sedí nahoře. Ten za všechno může,“ objasnil fanoušek hokeje.

Ani na vesnicích nejsou davy

Dle našich informací se ale ani do vesnických hospod lidé na hokej příliš nehrnou. 

Doby, kdy se celá vesnice sešla na hokejový mač je asi u konce. Tedy pravděpodobně do fáze, kdy naši reprezentanti budou hrát o medaile.

Foto od čtenáře z vesnické hospůdky ve Středočeském kraji. To byl první zápas na šampionátu s Velkou Británií. Konal se o víkendové sobotě (15:20 hodin).

Zde lidé prý zmiňovali, že se na tu trágedii nebudou koukat. Dorazí prý až na vyřazovací boje, tedy pokud se do nich dostaneme.

Lidé příliš nevěří... přijde úspěch?

Suma sumarum. Navštívili jsem několik restauračních zařízeních. Odpovědi se lišily. 

Každopádně převažovala spíše negativita nad českým nároďákem, lidé v medaili či jiný úspěch příliš nevěří. 

„Fanouškové českého hokeje by si přáli, aby mužstvo přijelo na MS a od začátku vyhrávalo všechny zápasy, včetně toho finále. Realita je jiná, týmy jsou vyrovnané - rozhodují detaily. Já byl během své kariéry v mužstvech, kdy jsme měli problém dostat se ze základní skupiny, ale nakonec jsme to celé vyhráli,“ řekl v rozhovoru pro novináře Jaromír Jágr. 

Tak uvidíme, jestli se slova legendární osmašedesátky vyplní. 

Pak třeba uvidíme i narvané hospody.

S redakčním příspěním Martina Vávry

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných