S hrdostí proti všem. Od legendárního proslovu Růžičky po Romana Červenku. Zítra to začne

Česká hokejová reprezentace oznámila, kdo bude nosit kapitánské céčko. Je jím nejzkušenější hráč Roman Červenka. Jak vypadali lídři našeho mančaftu na Olympijských hrách v minulosti? Pátrali jsme. Zase tolik práce to naštěstí nedalo...

Kapitána pro letošní Olympijské hry zvolil trenér Filip Pešán. Neobvyklé nebývá ani hlasování kabiny, letos však rozhodl kouč.

Trenér národního týmu, Filip Pešán. Foto: Česká hokejová reprezentace

Volba padla na Romana Červenku, šestatřicetiletého matadora. Momentálně si ve švýcarské lize drží bilanci 54 bodů za 43 zápasů. Úděl kapitána repre přitom nezažije poprvé. Při jeho posledním reprezentačním turnaji byl právě on nositelem kapitánského céčka.

Mistrovství světa 2018 pro nás ale nedopadlo příliš dobře. Česká družina vypadla ve čtvrtfinále s Amerikou.

Nejspíš každý, kdo zažil magické únorové ráno devadesátého osmého, kdy naše reprezentace otevřela brány olympijského turnaje, pamatuje, kde se v tu dobu nacházel. Někteří doma, někdo ve škole, jiní zase v hospodě, která upravila otevírací dobu pro tuto významnou sportovní, ale i společenskou událost. Zbytek historie je známý, a netřeba podrobněji připomínat. jak to tehdy dopadlo.

Vzpomenete si ale na kapitána z Nagana? A dalších her?

Motivační řečník

Kapitánem na posledním vítězném turnaji byl Vladimír Růžička. V tu dobu již pětatřicetiletý borec dovedl naši reprezentaci ke kýženému zlatu.

Ještě dnes se vzpomíná na jeho legendární proslov po první třetině čtvrtfinále.

Naše reprezentace prohrávala o jednu branku. Ke slovu se v kabině dostal právě kapitán. O obsahu motivační řeči kolují legendy. Co přesně kdysi řekl, se nikdy nedozvíme. Nicméně na tým to mělo pozitivní vliv. Utkání dokázala později zlatá parta otočit a zvítězit 4:1.

„Jako kapitán si musel vzít slovo. Ta třetina byla příšerná, nebo příšerná… Prostě nás přehrávali a bylo jasný, že když takhle budeme hrát dál, pojedeme domů. Žádný vládní speciál nebude,“ zavzpomínal na proslov František Kučera

Při další Olympiádě se nabízela obhajoba medaile.

Volba kapitána padla na ikonu českého hokeje, na Jaromíra Jágra. Šedesát osmička hrála v tu dobu v dresu Washingtonu Capitals. Ve čtvrtfinále přišla odveta z finále osmadevadesátého. Rusové nám to vrátili, vyhráli 0:1. Ze Salt Lake City se odlétalo z konečné sedmé pozice.

Klidný kapitán a divná atmosféra v týmu

Pak nastaly hry v Turíně. Alois Hadamczik zvolil kapitánem nejzkušenějšího borce mančaftu. Šestatřicetiletý centr, Robert Lang, nebyl přirozeným vůdcem a hecířem, spíše pohodářem. Ze své pozice si nic nedělal, a spíše se snažil být stejný jako vždy.

,,Tady toho jako kapitán moc nenaděláte. Víceméně se domluvíte s mužstvem, jste komunikátor mezi mužstvem a vedením. Sem přijel každý vyhrát. Takový to kapitánství, jako bylo dřív, že jeden byl kapitán deset let, dokud ho neodnesli z ledu, to už není. Já byl trošku starší, mám třeba nějakou zkušenost, ale že bych tam rozhodoval nějaké momenty, o to vůbec nejde. Všichni kluci chtěli vyhrát. To je úplně jednoduchá práce," okomentoval Lang svoji pozici.

Hráči, včetně ikon jako Jaromír Jágr, hodnotí tuto olympiádu jako jednu z nejdivnějších. Starší hráči měli problém v komunikaci s trenérem. Přesto se podařil vytěžit úspěch. Naši reprezentanti získali bronz.

Na dalších hrách nás takový úspěch nepotkal. Ve Vancouveru byl kapitánem Patrik Eliáš. Útočník New Yersey Devils se tedy nemusel přesouvat v rámci kontinentu. Téměř všechny zápasy proběhly v hale, kterou velice dobře znal, odehrál v ní desítky zápasů proti soupeři Vancouver Canucks.

Avšak první OH pod trenérem Růžickou nedopadly příliš slavně. Vypadli jsme s Finskem hned ve čtvrtfinále.

Prohra o dvě branky nás poslala domů. Foto: repro ČT

Kritika už před turnajem

V Rusku, v Soči, byl kapitánem Tomáš Plekanec. Útočník Montrealu Canadiens chtěl mít co nejlepší výsledek.

K tomu se přidala kritika vůči trenéru Hadamczikovi, když nominoval Michala Barinku, hráče Vítkovic, který se do nominace dostal na úkor hráčů, jako byl například Roman Polák nebo Jan Hejda. Diváky rozhořčila hlavně ta skutečnost, že Barinka je zeť trenéra.

Úspěch nepřišel, opět byla k vidění prohra ve čtvrtfinále.

Nová doba, hráči zůstanou za oceánem

Další olympiáda se odehrávala bez hráčů zámořské soutěže. Stalo se tak po několika letech. Bylo tedy nutné sehnat hráče z Evropy, a také jejich kapitána.

Stal se jím bronzový medailista z roku 2006 Martin Erat. Útočníka hřál také úspěch na klubové scéně. Do her v Pchjongčchangu šel jakožto majitel dvou titulů v řadě s Kometou Brno. Herně se mu příliš nedařilo. Z první útočné formace získal během šesti zápasů jedinou asistenci.

I tak naše repre sahala po úspěchu. Dostala se až do zápasu o třetí místo. Zde podlehla Kanadě 4:6. Obsadili jsme tedy čtvrté místo. Erat ukončil po Olympiádě reprezentační kariéru.

Letos bude turnaj opět bez hráčů zámořské NHL, což je vzhledem k formě některých borců v Americe velká škoda. A nejen pro český tým. 

První zápas odehrajeme ve středu ve 14:10 proti Dánsku.