Legendární horolezec Radek Jaroš zúčtoval s novináři

25. 05. 202419:11
Legendární horolezec Radek Jaroš zúčtoval s novináři
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Radek Jaroš

ROZHOVOR: K pláči. Tak by se daly popsat obrázky z nejvyšší hory světa, na kterých jsou vidět kupy turistického odpadu.

Vloni o tom psal například National Geographic, který Mount Everest dokonce pojmenoval jako „The World’s Highest Garbage Dump“, tedy „nejvyšší skládka odpadu na světě“.

Daily Mail zase před měsícem uvedl, že Mount Everest se stává „nejvyšší skládkou odpadu na světě“ a některé snímky „otiskli“ i další velcí hráči na poli mediálního světa.

Na Mount Everest a odpadky jsme se ptali legendárního českého horolezce Radka Jaroše. Rodák z Nového Města na Moravě vylezl na všechny osmitisícovky, a to včetně té nejvyšší na světě.

K nazývání hory Mount Everest skládkou, se vyjádřil velmi ostře. „Píčo*ina,“ nebral si servítky v rozhovoru pro PrahaIN.cz

Jak pracují média?

„To, co přináší média, je strašná píčo*ina, protože to píší novináři, co sedí doma u počítače a v Nepálu, natož samozřejmě na Mount Everestu, nikdy nebyli,“ říká.

Vysvětluje, že Mount Everest má základnu jako celé Krkonoše od západu na východ.

„Ročně se snaží vylézt na Everest asi dva tisíce lidí z jihu, možná tisíc ze severu. Lidé tam jsou měsíc a půl, dejme tomu dva měsíce v roce. Deset měsíců tam není nikdo. Jdou cestou, která je široká šedesát centimetrů. Vlevo deset metrů nikdy nikdo nebyl a nikdy nebude, vpravo to samé. A znovu opakuji, že se bavíme o základně podobně velké, jako jsou Krkonoše. Na Sněžku vyleze pět, možná jsem slyšel i deset tisíc lidí za den nebo víkend. O Everest se snaží tři tisíce lidí za rok,“ říká legendární horolezec.

Radek Jaroš. Zdroj: PrahaIN.cz

„Samozřejmě, že nějaký odpad tam může vzniknout. Je ale povinnost, jsou tam od toho šerpové a další lidi, to snášet dolů. Samozřejmě neříkám, že tam nic nezůstane. Jsme lidé, jsme dobytci, občas tam něco uletí… Na druhou stranu a zjednodušeně: základní tábor má velikost několika fotbalových hřišť. První výškový tábor tak dvě házenkářská hřiště, druhý je extrémně velký, dejme tomu čtyři hřiště na házenou. Třetí bych řekl tak dvě basketbalová hřiště, čtvrtý dvě volejbalové. A na tomhle prostoru se odehrává znečištění. Odehrává se na rozloze o velikosti Krkonoš. Neříkám, že dobře vyfocená fotografie nemůže existovat, může se tam udělat nějaká skládka, mohou tam být zničené stany vichřicemi, nevypadá to třeba dobře, ale když si vezmete to procento ze všeho. Nechci to bagatelizovat,“ vysvětluje.

Jaroš také vzpomíná, kdy se jeden nejmenovaný novinář ptal na hodně specifickou věc. „Čuměl jsem jako puk,“ nepátrá Jaroš dlouho v paměti. A co byla otázka a postřeh novináře? Někteří horolezci prý používají steroidy, ty pak vylučují a znečišťují spodní vody v Nepálu.

„Cože? Takže kdyby dvacet lidí z dvou tisíc užívalo steroidy a dvacet lidí tam měsíc a půl ch*alo na zem, tak to znečišťuje spodní vody v Nepálu? Omlouvám se, jak jsem byl hned na začátku drsný, že jsem řekl, že je to píčo*ina, ale je to tak. Protože se to zpravodajství dělá tímhle způsobem a lidé si vůbec neuvědomují rozlohu Mount Everest. Když obejdeme jakoukoliv vesnici, město, ale také jakékoliv rekreační středisko, třeba u Mácháče, najdeme mnohem víc bordelu. Ale show je potřeba, takže média řeší Everest,“ říká horolezec Jaroš.

Mount Everest. Zdroj: Wikimedia commons, Luca Galuzzi, k užití pro média

´Egoturistika´ a peníze

S legendou českého horolezectví jsme probrali ještě budoucnost turismu na nejvyšší hoře světa. Jak sám říká, není věštec, aby řekl, co přesně se bude dít. Troufá si však říct, že zájem nezmizí.

„Bohatneme, lidstvo se nudí. A takových těch, kteří někomu chtějí ukázat, že na to mají, i finančně, je hodně. Každý, kdo má v pr*eli díru, chce lézt na Everest. Už má Porsche, jachtu, milenku, má všechno a potřebuje něco nového. Na Everest nelezou téměř horolezci. Nebavíme se o horolezectví, ale četl jsem nedávno pojmenování, které se mi líbilo: ´egoturistika´. Lezou tam s kyslíkem, s šerpami, neprovádí tam horolezectví, jsou to normální lidé a já jim to neberu. Ale nikdo po mně nemůže chtít, abych jim říkal horolezci. Lidí přibývat může,“ odhaduje.

Jan Hocek a Radek Jaroš. Zdroj: PrahaIN.cz

Zmiňuje se také o zvýšených nákladech na výstup na nejvyšší horu světa. Podle serveru iDnes si vloni účtovaly nepálské úřady za povolenku téměř čtvrt milionu korun. Celkové náklady se mohou vyšplhat na více než milion korun.

„Bohatých lidí je čím dál víc. Klasičtí horolezci na to nemají, ale jinak je lidí, co na to mají finance, statisíce po celé zeměkouli. Kvůli penězům se počet výstupů na Mount Everest nesníží. A navíc peníze pro Tibet či Nepál jsou důležité, přece se tomu nebudou bránit. My také naháníme turisty do Prahy, i když se občas říká, že jich je hodně. Ano, je, ale stejně se každý snaží, aby jich bylo co nejvíc. Nepál je to samé,“ uzavírá Radek Jaroš.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných