foto: Jitka Oltová Kroupová pro PrahaIN.cz/Mladí stepaři
REPORTÁŽ: V pražských Holešovicích, nedaleko od Strossmayerova náměstí, se nachází na první pohled nenápadný vstup do stepařského studia. Tap Academy Prague zde sídlí už deset let a veřejnosti nabízí širokou škálu kurzů zejména stepu – od začátečníků po pokročilé stepaře ve všech věkových kategoriích.
Navštívili jsme několik lekcí v jednom běžném odpoledni, nasáli atmosféru tanečního světa a zeptali se lektorů i účastníků, co pro ně znamená život se stepem.
Studio Tap Academy Prague vzniklo roku 2015 z podnětu Natalie Sincové a Moniky Jeník Bačkovské. Postupně se přidávali další lektoři a přibývaly kurzy různých úrovní a zaměření, kromě stepu je možné navštěvovat i další taneční lekce. Jednou z priorit Tap Academy Prague je práce s dětmi. Dětské kurzy začínají už brzy odpoledne, později je vystřídají junioři a večer pak přicházejí dospělí.
Nadšení nejmladších děvčat
Před čtvrtou hodinou se dveře do studia skoro nezavřou, děti se rychle převléknou v šatně a za chvíli už jsou připravené v malém i velkém sále, kde trénují skupinová vystoupení. Nejprve se jdeme podívat do malého sálu, kde v růžových trikotech tančí dívky ve věku 7 až 8 let. Zeptali jsem se jich, co mají na tanci nejraději. Valy se moc líbí její taneční obleček a Dominika je ráda, že tady můžou dělat hvězdy. A všechny shodně milují vystoupení!
Děti nedají na step dopustit
Ve velkém sále trénuje formace dětské věkové kategorie do 12 let pod vedením hlavního choreografa studia Tomáše Slavíčka. Dnes je čeká generálka na závěrečné vystoupení. Nejprve si po skupinkách zkouší improvizaci a pak nám předvedou své vystoupení s názvem Popcorn.
V krátké pauze jsme se Tomáše Slavíčka zeptali, zda choreografie tvoří ve své vlastní hlavě, nebo hledá inspiraci jinde. „Jsme čtyři choreografové a nápad pokaždé vychází od někoho z nás. Ke mně vždy přijde sám, cvrnkne mi do hlavy. Pomáhají mi k tomu i nejrůznější podněty zvenku, ale jinak to jsou vždy mé vlastní nápady.“ Nešlo přehlédnout, že pro stepařské vystoupení je typická vyšší hlasitost. Tomáš se stepu jako lektor věnuje prakticky denně, zajímalo nás tedy, co na to jeho uši. „Úplně v pohodě,“ usmívá se. „Na to si člověk zvykne, dělám to už třicet let.“
Děti po skončení lekce odcházejí s dobrou náladou, je vidět, že je stepování baví. Zastavili jsme Adama a dozvěděli se, že step je pro něj hlavně zábava. Tréninky sice bývají někdy těžké, ale pro tu medaili to stojí za to! Linda nám pověděla, že step se jí vždycky líbil, přišel jí originální a následovala sem svoji sestru. Při stepování je důležité, že musí mít zpevněné celé tělo, není to jen o nohách.
Studio je pro zakladatelku Natalii Sincovou srdcová záležitost
Než se oba sály zaplní dalšími tanečníky, tentokrát juniory, stihli jsem krátce vyzpovídat zakladatelku akademie Natalii Sincovou. Step je pro ni celoživotní vášní a největší aspirací při založení studia bylo propagovat jej co nejvíce, aby se o něm vědělo a přilákal veřejnost. Před deseti lety vůbec nepředpokládali, že jednou budou mít tak velkou základnu. Začínali se čtyřiceti lidmi a dnes je jich přes čtyři sta. Zajímalo nás, co je na stepu tak přitažlivého. „Rytmus je pro člověka přirozený a každý ho má v sobě. Je to osnova dennodenního života, všude nás provází.“
Od běžných tanců se step odlišuje tím, že tanečník má v nohách hudební nástroj. A také je to jevištní tanec. Symbióza samotného tance a hudebního nástroje je podle Natalie neopakovatelná. Pro začínající stepaře u nich neexistuje žádné věkové omezení. „V našem nové projektu Hejbárna máme děti už od 1,5 roku a náš úplně nejstarší začátečník přišel poprvé v 77 letech.“
Ve svém týmu mají 25 lektorů a jak jim dětští stepaři odrůstají, mění se jejich role a sami se pak stávají lektory. Se svými vystoupeními slaví velké úspěchy na domácích i mezinárodních soutěžích, jsou mnohonásobnými mistry republiky i světa. Nejbližším soutěžním kláním pro ně bude říjnové mistrovství světa v Praze, které budou i organizovat. A největším nesoutěžním vystoupením pak bývá každoroční jarní stepařský festival v La Fabrice.
Jestlipak se najde i někdo, komu step vyloženě nejde? „Ne, to se nám ještě nestalo. Základy se dokáže naučit každý. Co nás tady ale všechny drží, je jednoznačně humor, který náš stepařský život provází.“ Bohužel se jim nevyhýbají ani starosti se sháněním podpory, ale už se to naštěstí zlepšuje.
A jaké mají další plány? Podle Natalie je nezbytné studio dále rozšiřovat, neboť potřebují více tanečního prostoru, je jich už zkrátka hodně. V budoucnu by sem rádi zvali ty nejlepší světové stepaře, neboť stepařská tradice je v každé zemi jiná a rádi by tak rozšířili své horizonty.
Ve studiu se stepuje až do večera
Od 17 hodin patří velký sál juniorské formaci, ti se dnes věnují technice a celkovému tréninku a my je zrovna zastihli při výzvě šestiminutového skákání přes švihadlo. Večerní lekce jsou pak určeny pro ty nejstarší, dospělé stepaře. Během naší návštěvy je ze zdejší atmosféry neustále cítit, že stepaři v Tapu jsou zjevně skvělý a soudržný tým, který působí jako velká, sympatická rodina.
Na recepci se s námi rozloučily Alex a Klárka, které zde ve volném čase vypomáhají, ale jinak stepují v dospělé formaci. Obě se stepu se věnují už od tří let a neustále je to velmi baví.
Náš poslední pohled při odchodu padl na stěnu vedle recepčního pultu, kde jsou vyjmenované hlavní priority Tap Academy Prague: step, tým, motivace, vzájemná podpora, humor, společné cíle, soutěže, zkušenosti, komunikace, respekt, seberealizace, fyzička, přátelství, disciplína. Z tohoto výčtu je jasné, že věnovat se stepu má velký smysl!