Ceny energií drtí sportovní kluby. Mezi nimi i hokejovou legendu. Čísla, fakta, svědectví

Rostoucí ceny (všeho) zasáhly každého smrtelníka v Praze i celé České republice. Narostly taky náklady na elektřinu. Ne v desítkách, ale rovnou o stovky procent. Sportovní kluby jsou tak na pokraji krachu, náklady na provoz tělocvičen či jiných zařízení jsou nad jejich síly. Státní podpora nepřichází. Hrozí zánik sportovních klubů, některé z nich se už zbavují svých sportovišť. A to je teprve léto, topná sezona, jež začne na podzim, bude pro kluby a tělovýchovné jednoty mnohem náročnější.

Od roku 2020 to byla pandemie, která komplikovala životy všech na světě. Ani sportovní kluby nebyly výjimkou. Přišly ekonomické dopady, uzavírala se sportoviště...

A letos?

Každá doba má něco, tento rok se ale zdá, že by spousta klubů nemusela tyto komplikace vůbec přežít.

Navýšené provozní náklady spojené s rapidně rostoucími ceny energií... pro první příklad můžeme zabrousit mimo Prahu. Vydáme se přes sto kilometrů od hlavního města do Libereckého kraje. Hokejový klub Lomnice nad Popelkou totiž netuší, jak se z této situace dostat.

„Za březen dlužíme 300 tisíc za energie“

„Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 tisíc korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na 3 milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní. Na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 tisíc korun, podpora od města je v řádech desetitisíců korun. Za březen dlužíme 300 tisíc za energie. Nevíme, jak z toho ven,“ řekl o situaci klubu HC Lomnice nad Popelkou Přemysl Šulc, který se stará o zimní stadion.

Z toho vyplývá, že náklady na provoz sportoviště se zvedly o více než 300 procent.

A co s tím?

Sportovní kluby se momentálně upínají k Národní sportovní agentuře, ta by měla jednat s ministerstvem financí. Cílem je vypsat samostatný program na provoz a údržbu.

Státní podpora do oblasti sportu se ale snižuje. Stačí se podívat na rozpočet NSA pro tento rok. 

Zdroj: mfcr.cz

V Praze se prodávají haly

Ale také Jaroslav Vaněk z dalšího mimopražského klubu (BBSS Brumova-Bylnice) přiznal, že klub možná čeká konec. Možnost platby 600 tisíc korun měsíčně za elektřinu nazval likvidační.

A v Praze? Tak tam se zase prodávají haly.

Tělovýchovná jednota Bohemians Praha, jež sdružuje 24 sportovních oddílů a má kolem čtyř tisíc členů, také pocítila rostoucí ceny energií. Musela se uchýlit k nejkrajnější možnosti.

„Náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent, za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to. Situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal. Nevíme, co dál,“ popsal těžkou situaci Robert Šach, generální sekretář spolku Bohemky.

Co udělat pro přežití? Zvýšit členské příspěvky...

Jak z toho ven?

Možností není mnoho.

Jednou z nich je zvyšování členských příspěvků, aby měly kluby naději na přežití. To se ale zase dotkne rodin a jejich dětí.

Zdražily by se tréninky, kurzy, lekce...

Například u fotbalu, který je v České republice nejprovozovanějším sportem. Není to pouze kvůli jeho fenoménu, jenž rezonuje po celém světě, ale také díky své finanční dostupnosti. Kopaná je zkrátka odjakživa tou levnější variantou mezi sporty. Je tedy běžné, že rodiny s menším finančním příjmem, dají své dítě raději na sport vzniklý v Anglii, než na lední hokej či tenis. 

Ale už ani fotbal nebude levnou záležitostí, vlastně už teď není. Sociálně slabší rodiny zkrátka nebudou mít prostředky na další rozvoj svého potomka. Zvýšit členské příspěvky musel (už v lednu) i pražský klub ABC Braník.

A pravděpodobně to neskončilo...

Dítě by chtělo sportovat, ale nejsou peníze

Tak si to ukážeme na modelové situaci. V ABC Braníku se platí členské příspěvky za pololetí, tedy dvakrát ročně. Přípravkové týmy platí 4500 korun za půl roku.

Takže suma sumárum. Rodiče fotbalisty ve věku osm let dají ročně devět tisíc korun za to, že jejich syn či dcera může hrát. ABC Braník bude kvůli cenám energií pravděpodobně zvyšovat tyto příspěvky o dalších 500 za pololetí, jak nám sdělil předseda klubu Matěj Mráz. Ročně to bude už 10 tisíc korun.

A to jsme ještě zapomněli na týmové oblečení, které vyjde minimálně na dva tisíce. Kopačky, chrániče... to už je další kapitola. Rodiče si pak rozmyslí, jestli poženou své dítě za mottem - sport ku zdraví.

Sociálně slabší? Tak ty jsou bez šance.

A když už jsme na na Praze 4, tak zde ještě zůstaneme.

Braník, tak to není jen fotbal, ačkoliv se od Tj v roce 2017 osamostatnil. Celá Tělovýchovná jednota v sobě skrývá ještě tři další oddíly - stolního tenisu, volejbalu a jeho plážové varianty. Ty se budou muset nejspíše uchýlit k ještě rapidnějšímu zdražování...

„V důsledku enormního zdražování energií s velkou pravděpodobností budeme nuceni zvýšit členské příspěvky, a to mezi 30 až 80 procenty, což samozřejmě v situaci, kdy každá rodina čelí zvýšeným nákladům spojených s inflací není vůbec dobré řešení, ale bohužel nebude mít jinou možnost. Několik klubů může být před bankrotem, a to hlavně u těch, kteří musí provozovat vlastní sportovní infrastrukturu,“ sdělil Jakub Lébl z TJ ABC Braník.

Další přibývají... „Budeme muset přistoupit ke zdražení tréninků, zatím však nevíme, jak razantně. V oblasti tepla a energií výdaje stouply až 2,5krát,“ řekl Tomáš Cvikl, předseda Squashclub Strahov.

Podzim rovná se exodus?

Daná situace tíží kluby a tělovýchovné jednoty. Jenže momentálně je květen, tedy letní měsíc. Další problémy mohou nastat, až přijde topná sezona. Na podzim může být mnoho sportovišť uzavřeno, jednoduše, na provoz nebudou peníze. Nad tím varoval také předseda Pražské tělovýchovné unie Jaroslav Chvalný.

Kluby také neví, jestli mají zahájit sezonu.

Třeba už zmiňovaný hokejový mančaft z Lomnice nad Popelkou, který byl založen už dva roky po konci první světové války. „Do konce června musíme uzavřít novou smlouvu za energie, takže zatím nevíme, jestli spustit od 1. srpna ledovou plochu. Pracujeme na tom, ale je to nejisté. A to i když máme technologii zimního stadionu moderní a ekonomickou,“ řekl Přemysl Šulc z Lomnice nad Popelkou.

Poslední záchrana - program na provoz a údržbu

Doplňme, že prostředky, které dostal hokejový tým od města, jsou už dávno vyčerpané. Podporu od měst a krajů pak vyčerpala většina tělovýchovných jednot a klubů, už dávno. 

Poslední nadějí se zdá být, v úvodu článku už zmiňovaný, program na provoz a údržbu. 

Česká unie sportu (ČUS) se o to pokouší. Tento rok se však snížil celkový rozpočet pro Národní sportovní agenturu, jak už jsme také psali. Program se tedy nevypsal.

Může se to ale změnit už v červnu. Proběhne o tom jednání s šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou.