Exodus sportovních klubů pokračuje. Roční náklady na plyn o 1 milion vyšší, teplá voda v kabinách nebude

Dopady energetické krize na sportovní kluby jsou drtivé. Sportovní týmy jsou na pokraji existence. V sídle České unie sportu se sešli představitelé sportovních organizací a spolků, aby o situaci pohovořili. Představila se například starostka České obce sokolské Hana Moučková nebo předseda ČUS Miroslav Jansta.

ČUS se situaci ohledně energií rozhodla zmapovat, proto na přelomu srpna a září provedla průzkum, který se týkal více než 1200 sportovních klubů. Dotazovala se jednot s vnitřním sportovištěm, tělocvičnami, nafukovacími víceúčelovými halami, zimními stadiony či plaveckými stadiony. Na dotazy unie zareagovalo přes 500 respondentů.

Výsledky jsou hrozivé. 

„Před deseti lety jsme byli po pádu Sazky vlastní vinou v existenčních problémech. Dnes, po deseti letech, jsme, bohužel, zase v těžké situaci, téměř existenční. Ale nezpůsobili jsme to my, způsobilo to něco jiného. Způsobilo to dlouhodobé podceňování financování českého sportu. Jak v investiční, tak v neinvestiční oblasti. Ta neinvestiční oblast se teď projeví při prudkém nárustu cen energií,“ řekl v úvodu předseda ČUS Miroslav Jansta. 

Dle průzkumu se 61 procent dotázaných klubů dostává kvůli zdražování do existenčních problémů. Téměř totožný počet by mohl ukončit svoji činnost v průběhu dalšího roku. Náklady na energie zatím narostly o 135 procent, to však podle ČUS není konečná hranice.

Není konec

„To hlavní teprve přijde, často to měly kluby zastropované, často měly tříleté smlouvy, to ale mnohdy končí k 1. lednu 2023. Tyto kluby se bez státních dotací neobejdou. Jsou to nevýdělečné spolky, které mají jakoukoliv výdělečnou činnost jako vedlejší. Žijeme z dotací, proto je důležitý postoj státu,“ pokračoval Jansta.

Z průzkumu dále vyplývá, že pro 84 procent klubů jsou existenčně důležité státní dotace. 

„Potřebujeme navýšení peněz na údržbu a provoz. Sice máme dostávat mimořádné navýšení 500 milionů korun, ale to ještě nebylo odsouhlasené, parlament to neschválil. Budeme rádi, když ta částka bude aspoň do konce roku. Ale my bychom potřebovali v podstatě až 2 miliardy.

Potřebujeme, aby bylo jasně řečeno, že sport je prioritou. Měl by to být úkol politických stran. Sport se dotýká všech oblastí života, je ale bohužel podceněn,“ dodal předseda ČUS.

Zleva: Zdeněk Ertl - předseda Vedení sdružení Sportovních svazů České republiky, Hana Moučková - starostka České obce sokolské, Miroslav Jansta - předseda České unie sportu, Jan Boháč - generální sekretář České unie sportu.

Příběhy jako z hororu

ČUS v rámci svého velkého průzkumu získala také reakce klubů na energetickou krizi. Příběhy jsou mnohdy hrozivé, připomínají hororový film. Budoucnost klubů je nejasná, u některých se blíží zánik. 

Jan Trunda, HC TJ Šternberk

„Nám přišel rozpis záloh a ten dělal jeden milion měsíčně, jedná se o nárust skoro o tisíc procent. A to bychom měli platit do konce roku. Kvůli tomu jsme museli zrušit mládežnické týmy a nemohli jsme se přihlásit do mládežnických lig. Provoz jsme nezahájili od 1. září, nezamrazili jsme led. Potřebovali bychom více než 4 miliony korun, abychom vůbec začali hrát. Přitom se staráme o více než 45 dětí.“

Ondřej Šrůtek, SK HC Baroni Opočno 

„Provozovatelem stadionu je SK HC Baroni Opočno, majitelem zimního stadionu je město Opočno. Od města dostáváme dotace na energie, případně na investice jako je nová rolba, technologie chlazení, či případné rekonstrukce, letos i na správce stadionu. V tuto chvíli je město v pozici čekajícího na to, co se bude s energiemi dít. V roce 2021 byly energie za elektřinu 1,3 miliony korun, letos jsme za více než 2,7 milionů korun. Je však možné, že budeme v příštím roce po konci fixace platit 5 až 6 milionů za elektřinu. V tuto chvíli nevíme, jestli se po Novém roce bude mrazit i nadále. To, jestli budeme fungovat i po Novém roce, bude záležet na výši cen za energie, respektive bude záležet na ochotě nových zastupitelů něsta Opočna, zaplatit energie.“

HC Rebel město Nejdek

„Pokud město zimní stadion vypne, myslím si, že v lední hokej v Nejdku skončí. Už nám hodně ublížil covid. Děti se již ke sportu nevrátí. A myslím si to i všeobečně. Ne jen o hokeji.“

V problémech je i legenda

Problémy má také spolek, který letos oslavil 160 let od svého založení.

Mluvíme o České obci sokolské.

„Máme přes tisíc sto tělovýchovných jednotek. Dlouhodobě tuto situaci sledujeme, už počátkem letních měsíců jsme několikrát dělali průzkum. Přihlásilo se nám přes 350 respodentů,“ zmínila starostka Sokola Hana Moučková. 

Moučková dále uvedla, že na základě jejich průzkumu 78 procent tělovýchovných jednot omezuje spotřebu energií. Jsou tak narušeny podmínky ke sportování. 90 procent pak říká, že jejich náklady jsou problémem k dalšímu fungování. Zhruba 25 procent pak připouští existenční problémy. 

Česká obec sokolská se musela uchýlit například ke zdražování oddílových příspěvků a pronájmu třetím stranám. 

Zdroj: Sokol 

„Potřebujeme slyšet, že stát vnímá úlohu naší organizace pro zdravý životní styl, a také že si ji váží. Zcela zásadní bude zahrnutí spolku a dalších sportovních subjektů do zastropování cen energií. Doufám, že tomu tak bude,“ zmínila Hana Moučková. 

Jednoty mají problémy po celé republice, hlavní město není výjimkou. Úplný rekordman se však nachází zhruba šedesát kilometrů od Prahy v Mšených Lázních. Náklady na plyn jim stouply ze 60 tisíc korun ročně na 405 tisíc korun (plus 575 procent), u elektřiny ze stejné částky na 385 tisíc korun (plus 541 procent).

„Jedná se o spádovou oblast, kde funguje řada oddílů, řada dětí,“ říká starostka Sokola.

Ale i Pražané mají nejasnou budoucnost. Sokol Nusle počítá s nárůstem ročních nákladů na plyn v roce 2023 o jeden milion korun. Letos platil 267 tisíc, příští rok se předpokládá, že platba bude činit 1,266 milionu korun. V tuto chvíli má řada jednot stále zafixované ceny, zdražení se jich proto dotkne až po skončení fixace. 

Sokol Praha Záběhlice musel zvýšit, stejně jako mnoho dalších jednot, oddílové příspěvky a navýšit cen za pronájmy tělocvičen. Také žádá o podporu z města, obce a kraje. Pokud by Záběhlice neobdržely dotace, příští rok skončí. 

Státní pomoc může zachránit

Předsedové tělovýchovných jednot a sportovních klubů se upínají především k Národní sportovní agentuře. Ta vypsala dotační program na provoz a údržbu, jak už zmiňoval Miroslav Jansta. Celkově dorazilo žádostí za 800 milionů korun. 

Prostředky z něho jsou klíčové pro 84 procent klubů. 

Podle průzkumu ČUS pak 85 procent zástupců klubů zmínilo, že stát dostatečně neřeší energetickou krizi ve sportu.