foto: Koláž- Jiří Zemen PrahaIN.cz / fotografie z archivu Sokol/Sokol slaví 160 let
Česká obec sokolská slaví 160 let od svého založení. Během své dlouhé existence zažila několik režimů i válek. Také více jak třicet let nemohla standardně fungovat. K připomenutí založení začne Sokol používat nové vizuální logo. Vydejte se s námi po stopách historie Sokolu.
Psal se chladný únor roku 1862. V Mexiku zasahovala expediční vojska Francouzského císařství. Victor Hugo zase dokončoval svůj dnes již legendární román Bídníci. Teploty v našich končinách dosahovaly maximálně jednoho stupně.
Zdroj: Sokol
Na šestnáctého února byla svolána ustavující valná hromada. Miroslav Tyrš oslovil cvičence Schmidtova ústavu. Těm se vidina českého tělovýchovného sportu zalíbila. Stanovy byly schváleny. Na zmiňovanou valnou hromadu dorazilo pětasedmdesát členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš. Sokol vznikl 16. února 1862.
„Tužme se!“, to bylo hlavní heslo, které místostarosta razil. Pozdrav byl také více než jasný, „Nazdar!“, z toho vyplývalo tykání mezi členy a také oslovování „Bratře, sestro.“
Cvičení bylo zahájeno téměř okamžitě. Sokol se ale rozděloval na dvě názorové skupiny. Jedna prosazovala především cvičební náplň. Druhá zase účast na veřejných akcích a slavnostech.
Devatenácté století sledovalo nové trendy cvičení. Kromě těch klasických se cvičenci věnovali disciplínám, jako například šerm, vzpírání nebo vrh břemenem. Čas se našel také na atletiku, především na běh a skoky.
Šerm, vzpírání nebo vrh břemenem. Už v devatenáctém století šel Sokol s trendy doby. Zdroj: Sokol
Válka a vznik republiky
Sokol, to ale nebyl pouze sport. Důležité postavení měl i společenský život. Často se konaly vzdělávací přednášky, koncerty, plesy, zábavy, no zkrátka vše na co si člověk vzpomenul.
V předválečné době nebyl Sokol příliš omezován. Sice musel každou veřejnou akci hlásit na okresním hejtmanství, ale to bylo běžné u každých spolků, včetně německých. Jenže válka odstartovala, a mnoho Sokolů narukovalo do armády. V sokolských jednotách byli v tu chvíli pouze ženy, staří muži a děti. Sokol poskytl své tělocvičny jako lazarety pro raněné vojáky.
Členové Sokolu se značnou částí členů podepsali pod vznik naší republiky. To ocenil také samotný Tomáš Garique Masaryk.
„Bez sokolů by nebyly legie, bez legií by nebylo Československo,“ prohlásil první prezident Československé republiky.
Během války dosáhl počet sokolů v legiích na půdě Francie, Itálie a Rusku, téměř sta tisíc.
Během první republiky se Sokol stal celonárodní organizací. Jeho popularita neuvěřitelně rostla napříč republikou. Každý patnáctý občan Československé republiky byl sokol. V téměř každé obci se stavěly sokolovny. Ze srdce Sokola vzešla řada olympijských medailistů. Historicky prvním byl gymnasta Bedřich Šupčík. Paříž sledovala zlaté počítání tohoto sokola ve šplhu na laně.
Bedřich Šupčík, první zlatý medailista v československé historii. Zdroj: Sokol
Německo a poté komunisti u moci
Celou Evropou pak rezonoval strach nad dalším globálním konfliktem. Každý cítil, že opět hrozí válka. Nálada ve společnosti se na tom značně podepsala. Strach a nejistota nenechala odradit od příprav na další všesokolský slet.
X. všesokolský slet 3. července 1938. Ten byl uzavřen skladbou Přísaha republice, kterou předvedlo kolem třiceti tisíc lidí. Poté se Strahovským stadionem nesla tato slova:
„V této velké chvíli vzpomínáme bratří, kteří vzdáleni domova přinášeli mu oběť - za věčná práva a svobodu, ve vřavě nenávistných bojů, a přece jen zvítězili. Hle jejich památka nás sílí, proto nikdo z nich nezemřel nadarmo. Stojíme pevně na jejich místech připraveni s novou silou za lepší příští své drahé vlasti i bojovati. Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Lásku k míru, klidu v srdci svého lidu věčně zachováme sami proti všem. Kdož se boji vyhýbáte, kdo se svého práva vzdáte, kdo se matky odříkáte? Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“
Poté nastala okupace po Mnichovské dohodě. Hned od prvních dnů vzniku Protektorátu Čechy a Morava se mnoho sokolů zapojilo do odbojových organizací. Vytvořili i vlastní Obec sokolskou v odboji. To zanedlouho zjistilo gestapo. Roku 1941 bylo nařízeno zastavení činnosti Sokola. Během Heydrichiády zemřelo několik členů. V říjnu bylo při velké akci zatčeno více než jeden a půl tisíce sokolů. Většina z nich skončila v Terezíně.
Stejně jako u prvního globálního konfliktu, tak i v tom druhém měl Sokol zastoupení na všech frontách. To znamenalo velké ztráty na životech. Po konci války byla organizace výrazně oslabena.
Demokraticky uvažující organizace byla v šoku. V únoru nastal převrat. Netrvalo dlouho a Sokol se dostal do rukou komunistického režimu. Postupně byl včleněn do socialistické tělovýchovy. Samostatná a dobrovolnická organizace zanikla. Udržování sokolské činnosti a také pořádání sletů prováděly jednoty v zahraničí.
Naděje na změnu vysvitla během Pražského jara. To však skončilo s příchodem vojsk Varšavské smlouvy.
Během komunismu se všesokolské slety konaly v zahraničí:
I. slet: Vídeň, 6. – 9. července 1962
II. slet: Montréal, 1. – 2. července 1967
III. slet: Vídeň, 1. – 3. července 1972
IV. slet: Curych, 2. – 5. července 1976
V. slet: Vídeň, 2. – 5. července 1982
VI. slet: Curych, 3. – 7. července 1986
|
Pád železné opony
Sokolští činovníci se začali scházet na podzim roku 1989. Situace ve státě naznačovala pád komunistického režimu. Také se tajně nacvičovalo na všesokolský slet v Paříži. Sokol byl na svoji činnost připraven, čekalo se pouze na pád železné opony.
Po sametové revoluci se bleskově obnovila činnost. Obnovovaly se sokolské jednoty. Také se podařil získat zpět jeden z hlavních symbolů sokolské historie, Tyršův dům v Praze.
Palác Michny z Vacínova na Malé Straně v Praze. Barokní palác známější pod názvem Tyršův dům. Česká obec sokolská má zde sídlo od roku 1921. Foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz
Po dlouhé šestačtyřicetileté odmlce se konal všesokolský slet v Praze. V roce 1994 vystoupilo na Strahově dvacet tři tisíc cvičenců. Ten se momentálně koná každých šest let. Poslední dva slety se přesunuly na stadion pražské Slavie do Edenu.
Zatím poslední všesokolský slet. Ten se konal v roce 2018. Zdroj: Sokol
Dnes
Sokol v současné době čítá více než 152 tisíc členů. Snížení zapříčinila pandemie. V minulém roce do nových ročníků nenastoupilo tradičních šest tisíc nových členů.
Foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz
„Když vidíme roli Sokola, kterou sehrál v naší historii ve spojení s naší vlastí, tak mi dovolte takovou osobní zpověď. Já jsem nesmírně hrdá na to, že vnímám silně sounáležitost s tímto spolkem. Je mi ctí stát už jedenáctým rokem v čele Sokola. Za víc jak třicet let od obnovení našeho spolku si myslím, že jsme navrátili významnou pozici Sokola. Troufám si říct, že hrajeme klíčovou roli v oblasti sportu pro všechny. Je to nesmírně důležitá oblast. Napomáhá zdravému životnímu stylu. Bojujeme aby děti a mládež nebyly obézní. Vždy se snažíme dívat dopředu, máme jasně stanovené priority,“ okomentovala Hana Moučková, starostka České obce sokolské.
Hana Moučková stojí v čele Sokola již jedenáctým rokem. Je první ženou v celé historii Sokola, jež stojí na této pozici. V roce 2019 byla prezidentem Milošem Zemanem vyznamenána Medailí za Zásluhy o stát v oblasti výchovy. Minulý rok byla zvolena starostkou již počtvrté.
Tisková konference Sokola. Jiří Reichl (tiskový mluvčí), Marek Tesař (výkonný ředitel), Hana Moučková (starostka), Michal Škapa (výtvarník).
Nicméně i v rámci oslav hledí Sokolové do budoucnosti, o kterou mají dle svých slov starost. Financování spolku je prý dlouhodobě nesystémové, ve srovnání s ostatními sportovními svazy podhodnocené. Sokol má také strach kvůli kritické situaci se zdražováním energií.
Nová tvář
Sokol se bude prezentovat novým vizuálem. Ten má slogan „Už 160 let“. Vedení oslovilo jednoho z nejznámějších streetartových umělců dnešní doby, Michala Škapu. Limitovaná edice signovaných grafických listů bude mít symbolicky 160 kusů. Výtěžek z nich poputuje na rozvoj sokolských jednot.

Michal Škarpa odhaluje nový vizuál. Foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz

Foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz

Nové logo v plné kráse. Foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz
Středeční oslavy
Středeční oslavy sokolského vzniku budou pokračovat nejen v Praze. V barvách Sokola se rozsvítí několik staveb v metropoli, ale také mimo ní.
Žižkovská televizní věž 17:20
Tyršův dům (z Kampy) 17:30
Petřínská rozhledna 17:40
Tančící dům
|
Mimo Prahu se rozsvítí například také Nová radnice v Ostravě či budova radnice v Liberci.
Redakce PrahaIN.cz přeje vše nejlepší a minimálně dalších 160 let úspěchů.
Psali jsme
ROZHOVOR Jan Rajnoch je bývalý profesionální fotbalista. Odchovanec pražské Sparty si vyzkoušel několik fotbalových štací, včetně těch zahraničních.…