Tour de France. Pohled diváka, který jinde nenajdete. Zumba, davy, covid a famózní Wout van Aert

Osmá etapa Tour de France s cílem ve švýcarském Lausanne přinesla již druhou výhru Belgičana Wout van Aerta ze stáje Jumbo-Visma. Tadej Pogačar si pohlídal žlutý dres třetím místem. Devátou, ale také první alpskou etapu s počátkem ve švýcarském Aigle, vyhrál po sólo úniku Bob Jungels reprezentující Citroën Team. Tohle si přečtete na většině sportovních webů. Ale jak vlastně vypadá Tour De France z pohledu návštěvníka?

Etapy, které se jedou mimo Francii se mezi některými považují za zajímavé z mnoha důvodů. Například odlišným složením fanoušků.  O Švýcarech se často hovoří jako o studených a nezábavných povahách.

Ale?

Zakončení etapy právě ve švýcarském Lausanne si užívalo celé město. Celý víkend byl oslavou cyklistického sportu. Země helvétského kříže pěla ódy nad bezmála 120 let starým závodem, který je neodmyslitelně spjatý především s Francií. 

Doprovodné akce, zumba!

Mimořádná událost. Na tom se shodl téměř každý obyvatel Lausanne.

Již v pátek večer se ve městě uskutečnilo několik koncertů v rámci oslav. Znatelné to bylo i v hotelu, kde pracovníci hned sdělovali, že pokud klienti chtějí hladký odjezd z parkoviště, musí hotel opustit brzy ráno. Velká část města se totiž po zbytek dne téměř celá uzavřela.

Sobota? 

V brzkých ranních hodinách začalo město ožívat, ruch doprovázelo vytyčení trati a také se zde začali objevovat cyklističtí fanatici, kteří si chtěli vyzkoušet trať, na které se za několik hodin objeví největší jména tohoto sportu. Akce pro diváky se konaly od rána a pro většinu lidí se nedají popsat jako obvyklé. Na velkém pódiu přímo naproti jezeru se několik instruktorů karate a zumby rozhodlo zburcovat město ranní rozcvičkou. A povedlo se, přilákali mnoho lidí.

Několikahodinové čekání. Nuda? Nikoliv

V cílové rovince byla nejlepší místa již od rána blokována sportovními nadšenci. Po zhlédnutí situace v cíli, jsme se rozhodli také zůstat na jednom místě, ačkoli cyklisté měli dorazit až za 5 hodin. 

Kdo by se bál nudného čekání, nemusí, několik hodin dopředu v prostoru trati probíhají různé akce pro fanoušky. Rozdávání reklamních předmětů a náčiní na fandění se mnohdy zvrhlo v chumel lidí přetahující se o klíčenku s čtyřlístkem, jejíž život trval do příchodu k prvnímu odpadkovému koši. 

Rozdávalo se ledasco. Reklamu si nenechal ujít prací prášek, domácí klobásky nebo káva. Nezapomnělo se však ani na planetu a životní prostředí. 

Koronavirus řádil

První případy pozitivních nakažených se nevyhnuly ani tomuto cyklistickému závodu. V týmu Tadeje Pogačara UAE byl pozitivně testován jeho kolega Vegard Laengen. Velmi přísné dodržování proticovidových opatření doprovázelo závodníky na každém kroku. Bez roušky se nepohybovali nikdy, dokonce i při odjezdu po rozhovorech je měli nasazené. Bez označení kola by skoro nebylo možné jezdce poznat. Během pobytu v hotelu pro jezdce platila také přísná opatření. Neshlukovat se ve velkém počtu a roušky všude, byly samozřejmostí. 

Po každé etapě je zvykem dělat s jezdci rozhovory po vyhlášení nejlepších jezdců. Fanoušci na ně čekají před karavanem, následně jim ještě jednou velkým potleskem děkují. 

Kvůli covidu cyklisti nesmí přijít do žádného styku s fanoušky. Ovšem Magnus Nielsen i tak předvedl gesto, jež fanoušci velmi ocenili. Jako poděkování za podporu hodil do davu svojí výherní kytici. Pro mladíka, který tento „suvenýr“ chytil, to byl pravděpodobně nejkrásnější zážitek z celé Tour.