foto: Jiří Zemen, PrahaIN.cz/Carlo Capalbo
ROZHOVOR: Zakladatel Pražského maratonu, Carlo Capalbo, o své představě maratonu v hlavním městě hovořil už s Emilem Zátopkem. I jemu se tato idea líbila. Dnes je z maratonu celosvětově oblíbená sportovní akce. Standardně se běhá v květnu. Předchází mu Pražský půlmaraton. Na letošní ročník už ale místo neseženete. Je vyprodán. Startuje již tento víkend. Capalbo, rodák z Neapole, redakci PrahaIN.cz vyprávěl nejen o tomto počinu, ale také o tom, jaké stadiony v Česku navštěvuje.
Už je tomu více než 27 let od prvního ročníku Pražského maratonu. Jak to zní?
Zní to docela zvláštně. Pořád se snažíme o to, abychom přinášeli něco nového. Je těžké to vysvětlit, ale všechno se mění a my musíme taky. Je to těžké, když vybudujete něco úspěšného, tak se pak těžko dělá znovu něco, jak to říct... Co by se dalo nazvat jako zázrak...
Na to jsem se hned chtěl zeptat, co se za ta léta změnilo?
Každý den a každý ročník přináší něco nového. Většinou se to odvíjí od lidí, každý ročník jsou jejich preference a chování trochu jiné. Ne lepší, nebo horší. Zkrátka rozdílné. Jde o to, zaměřit se na konkrétní věci. Vezměte si, že Praha byla a je mezi top deseti městy na světě. Ale je ve velmi malé zemi. Máme teď problémy. Praha má letiště, které funguje naprosto perfektně. Ale máme tu turisty, kteří chtějí přiletět, ale nemohou, protože je nedostatek letů. A pokud jsou, tak letenky jsou velmi drahé. Z Prahy do Londýna za 500 liber? To je šílenství. Kvůli tomu ztrácíme některé turisty. To je pro nás jako Pražský maraton limitující.
Jak to poslouchám, tak pořádání maratonu musí být hodně obtížné.
Ano, to je. Dost. Ale RunCzech je celosvětově velká a dost silná značka. Potřebujeme vydržet jeden, dva, tři roky a situace se stabilizuje. Do té doby než se vyřídí nový model financování.
Co maraton a dotace?
Obvykle jsme až do roku 2019 měli dohodu s pražským magistrátem. Dohoda byla taková, že jsme jim zprostředkovávali reklamu a tak dále. Za to jsme dostávali dotace. Za ty dotace platíme Pražské služby, Dopravní podnik a tak dále.
Ale v roce 2020 se vše obrátilo. Nyní nám vedení města nedává skoro nic. Snažíme se restartovat naše vztahy s městem. A mimo Prahu? Všechno jde skvěle. Pořádáme maratony i v jiných městech a od měst i krajů tam máme slušnou podporu. Karlovy Vary, Olomouc, České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec. Podporují nás a máme skvělé vztahy. V Praze bohužel ne, musíme ty vztahy změnit.
Takže nespokojenost?
To říct nemohu. Spokojený jsem. Pražský maraton je velmi užitečná akce pro město a celou komunitu. Přivedeme turisty i mimo sezónu. Dokážeme rozpohybovat kolem deseti tisíc dětí. Zadarmo. A každý rok. Tvoříme v podstatě takovou sociální bublinu, díky které ty děti pak začnou běhat za nějaký spolek či klub. To by mělo být zajímavé pro vedení města. Udržet Pražský maraton. Protože jak už jsem říkal, každý rok přitáhne mnoho turistů, zážitků, ale i nápadů. Praha je pak vidět všude po světě v televizi a přináší to i velkou zprávu do světa.

Carlo Capalbo. Zdroj: PrahaIN.cz
A kolik očekáváte letos turistů?
Za normálních okolností bychom čekali stejně lidí, jako jsme měli v roce 2019, tedy kolem 44 až 45 tisíc turistů. Ta čísla jsou ověřená, pochází například z pražského letiště, informačních služeb a tak dále. Letos je ten problém s letadly, jak už jsem říkal. Proto se snažíme zaměřit na sousední země, odkud se sem dá bez problému dojet autem. Tedy Polsko, Rakousko, Německo, Slovensko, Maďarsko... Ale stejně to ztrátu Britů, Američanů, Číňanů či Japonců nezalepí. Očekáváme tak zhruba polovinu ze zmiňovaného čísla, takže zhruba kolem dvaceti tisíc.
A běžci?
To mám dobré zprávy, protože běžci z Česka to opravdu milují. Náš půlmaraton je už více než měsíc vyprodaný. To jsou opravdu dobré zprávy. Hodně lidí začalo běhat a chce se toho účastnit.
Mluvil jste o turistech. Někteří pražští politici rozlišovali turisty na „dobré” a „špatné”. Ti „dobří” jsou například návštěvníci maratonu. „Špatní” jsou ti, kteří jezdí za alkoholem, takzvaní alkoturisté. Tam bychom mohli zařadit i fotbalové fanoušky. Magistrát je tady prý nechce.
V první řadě řeknu, že já si pivo dám velice rád.
Tohle rozlišování na dobré a špatné turisty nemám rád. Je to špatně. Tahle definice začala v roce 2020 během pandemie. Slyšel jsem, že chceme turisty pouze pro operu a muzea. A výsledek byl takový, že Praha byla prázdná. Samozřejmě, že chceme pozvednout kvalitu turismu a možná investovat více do seminářů, konferencí, maratonů a tak dále, protože to přivede lidi s rozsahem a nebudou tady jen proto, aby zde pili alkohol. Ale? Žijeme v Evropě a může k nám snad přijít každý, kdo chce. Takže myslím, že bychom rozhodně měli podporovat v uvozovkách dobré turisty, ale nelze kompletně odstřihnout tu druhou skupinu. Měli bychom zlepšovat kvalitu pro všechny návštěvníky Prahy.
Ale nemůžeme říct špatní turisté. Proč špatní? Jak už jsem říkal, nemám tohle dělení rád. Všichni turisté jsou fajn.
Vy jste k tomu ještě velký fotbalový fanoušek. Z Neapole. Letos se jí daří...
Ano, letos je to speciální rok. Skvělé. Jsem šťastný. Když není fotbal, tak si říkáte, co budu o víkendu dělat? Teď máme fotbal. Je to super. Fotbal také dokáže přitáhnout mnoho turistů. Přitáhne i hooligans. Velké zápasy ale dokážou do Česka přitáhnout i ty turisty, o kterých se říká, že jsou v uvozovkách dobří.
A co fotbal v Česku? Spartu máte kousek od kanceláře.
Občas na fotbal zajdu. Ale budu upřímný a vím, že si možná udělám hodně nepřátel, když to přiznám, ale když jdu na fotbal, tak jdu na Bohemians. A pokud se hrají evropské poháry, tak jdu na Slavii. Takže se předem všem omlouvám. Respektuji všechny kluby.
Takže když na fotbal, tak do Vršovic.
Ano, je to jednoduché, když jsem přišel do Prahy, tak jsem odtamtud znal nějaké lidi. Občas ale jdu i na basketbal, na USK. Hodně výjimečně jdu také na hokej, ale to je pro mě obtížné, já často nevidím ten puk (smích).
To mě právě zajímalo. Hokej je v Česku skoro národní sport, ale v Itálii zas tak moc nefrčí, ačkoli na mistrovství světa se párkrát dostali...
Ano, v Itálii není zas tolik populární. Mistrovství světa? Itálie ho musí hrát v každém sportu (úsměv) a hokej se tam hraje především v severovýchodní části země. Určitě jednou za čas zajdu, protože miluji a sport a tu atmosféru, ale mnohem raději ten fotbal či basket.
A jak se vám žije v Praze?
Praha je nádherná. Jsem tady asi 25 let. V tuhle chvíli mi přijde, že je Praha někdy až moc klidná, tichá. Je to ale jedno z nejlepších měst na celém světě.
Rozdílů oproti Neapoli je asi hodně.
Je, opravdu hodně. Je jich tolik, že snad ani nedokážu říct jaké.
Úplně na závěr se ještě vrátím k Pražskému maratonu. Myslíte si, že ho někdy ovládne český běžec?
To je můj sen. Máme RunCzech tým s Evou Vrabcovou, která pomáhá hledat nové mladé atlety. Opravdu na tom pracujeme s velkým úsilím. Je to můj sen a věřím, že se to jednou povede.