foto: Oktagon, se svolením/Karlos Vémola
Karlos Vémola se na titulový zápas připravoval s pocitem, o jaký žádný renomovaný zápasník nestojí. Ozývalo se totiž víc a víc hlasů, které jej považovaly za outsidera. Ačkoli to tak kurzově nevypadalo, Vémola byl jasným favoritem bookmakerů, zejména diskuse na sociálních sítích ho pravidelně shazovaly.
Důvodem je s největší pravděpodobností dosud živá vzpomínka na květnový duel s Patrikem Kinclem. Vémola v něm prohrál na body. O porážku tolik nešlo. Horší byl způsob zápasení, jakým se Terminátor prezentoval. Bylo to nepohledné utkání, pískalo se jako na fotbale.
To všechno už odnesl čas. Naštěstí.
Bratislava v sobotu 7. října vypadala jinak.
Karta se nesla v lehce národním duchu. Ozdobily ji hned dva československé duely. První v rámci prelims mezi Robertem Pukačem a Matoušem Kohoutem, druhý mezi Ivanem Buchingerem (40-8) a Jakubem Dohnalem. Zimní stadion famózního krasobruslaře Ondřeje Nepely se těšil i na zbylé bitky.
Domácí ještě před vypuknutím galavečera očekávali Veroniku Smolkovou, Lucii Szabovou (skóre 6-0), Marka Mazúcha, Karla Ryšavého, a především hlavní hvězdu Pavola Langera. Ten v Oberhausenu na Oktagonu 44 využil svou životní šanci a porazil Němce Alexandera Poppecka. Jeho předzápasová bilance však byla průměrná. Dvanáct výher, devět porážek.
Pavol Langer a Karlos Vémola. Foto: Oktagon, se svolením
Silné rány. A byl konec
I když se to mnohým zajídá, Karel Vémola měl od roku 2015 při vyhlašování pouze třikrát ruku u těla. V Londýně (2015) ho zdolal Jack Hermansson, v Praze (2019) Attila Végh, a konečně to byl Patrik Kincl na Oktagonu 43.
Jestli ale u Vémoly něco funguje, pak je to hlava. Prošel několika organizacemi, desítkami fightů a ví, jak čelit tlaku.
Téměř šestihodinový večer v Bratislavě si užili všichni. S blížící se půlnocí rostlo očekávání. Vrchol Oktagonu 47 byl na spadnutí.
Vémola hned v prvních vteřinách srazil Langera k zemi a bylo po všem. Málokdo tak rychlý konec čekal. A málokdo si všiml, co následovalo těsně po razantním finiši. Ještě v době, kdy se Vémola radoval a vzpamatovával, mu na rameno několikrát zaklepal právě Langer. Byl už na nohách a svému rivalovi chtěl prostě jenom pogratulovat. Ten zprvu netušil, co se děje. Překvapení bylo patrné. Podobně se totiž zápasníci nechovají.
Langer navzdory porážce ukázal srdce a Vémola svou lví sílu.