Půlmaraton v Barceloně: Eden pro běžce, ale i pro diváky

18. 02. 202412:11
Půlmaraton v Barceloně: Eden pro běžce, ale i pro diváky
foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Půlmaraton v Barceloně

REPORTÁŽ: Mitja Marató Barcelona. Barcelonský půlmaraton patří mezi nejoblíbenější sportovní událost v Evropě. Letošního ročníku, který městem proběhl v neděli 11. února, se zúčastnilo více než 28 tisíc běžců. 34. ročník se také zapsal do historie jako ten s největším počtem mezinárodních účastníků. Trasu dlouhou 21,097 metrů uběhlo také šedesát Čechů, mezi nimi i Pavla z Prahy, se kterou jsme se této sportovní události zúčastnili.

Že do velkoměsta dorazily tisíce běžců a jejich podporovatelů, to bylo jasné hned při příletu o dva dny před plánovaným startem. Město bylo plné a sehnat ubytování v blízkosti startu bylo téměř nemožné. V pátek se vydáváme vyzvednout startovní číslo. Výdej probíhá v blízkosti kopce Montjuic a zpívající fontány v Paláci Vicoria Eugenia.

Velkým náměstím míří do haly stovky lidí. Ty, kteří běží, poznáte jednoduše, mají na zádech bílý batůžek. Nejde ale jen o atletické postavy. Na startu budou viddět všechny věkové kategorie.

Nejdříve obdržíme číslo se jménem a další dokumenty a pak startovní triko. Vše probíhá organizovaně, čísla jsou rozdělována podle toho, v jakém pořadí se do závodu přihlásíte.

Jednotlivé kategorie podle času přihlášení. Autor: PrahaIN.cz

Šedesát Čechů

„Z České republiky se na start postaví šedesát účastníků,“ potvrdil nám ještě před startem Alba Cabrera, jeden z organizátorů závodů.

Start i cíl je v centru Barcelony u Vítězného oblouku. Do určených koridorů se běžci řadí podle předpokládaného času běhu zhruba půlhodinku před startem. Trasa vede centrem, běžci se vydají okolo Vítězného oblouku, památníku Kryštofa Kolumba, náměstí Espanya, městského parku, podél moře a blízko cíle je slavný chrám Sagrada Familia.

Ke startu přicházíme okolo osmé ranní. Slunce ještě moc nehřeje, je chladno a fouká silný vítr. Ulicemi se hrnou davy běžců, kteří se rozcvičují či protahují. Řada z nich narychlo shání toaletu. Jejich využití tolerují všechny hotely i již otevřené restaurace v okolí, kde se tvoří fronty. Většího množství chemických toalet jsme si nevšimli.

Někteří jsou jen v triku a šortkách, někdo má na sobě dlouhé kalhoty a mikinu a někteří chodí i v pytli na odpadky, ve kterém si vyřízli díru na hlavu, aby neprochladli.

„Mám jenom triko a kraťasy, ve kterých se mi příjmně běhá. Měla jsem strach, že mi bude zima. Ten ale po startu rychle zmizel,“ říká Pavla, která vybíhá deset minut před devátou. Na startu byla výborná atmosféra, běžci se podporovali, usmívali se na sebe. Hezký byl i moment, kdy jedné běžkyni krátce před startem vypadlo pouzdro s bezdrátovými sluchátky, která se rozutekla do stran. Všichni se sehnuli a začali hledat.

Po startu se řadíme na trase okolo osmého kilometru a nasáváme atmosféru. Ta je výborná, lidé fandí a běžci mají stále úsměv ve tváři. Diváci drželi transparenty, kterými hnali dopředu své známé, ale i neznámé. U trati jsme si všimli například paní, která držela velkou plachtu, na které stálo: „Sáhni na mě a ucítíš sílu.“ Téměř každý, kdo běžel okolo, na papír symbolicky klepnul.

Dobrá nálada na osmém kilometru. Autor: PrahaIN.cz

Davy jsou všude, na osmi místech jsou skupiny hudebníků, na každém rohu bylo také dostatek zdravotníků. Mnozí jejich pomoc využili, nejčastěji se používal chladící sprej na bolavé nohy.

Pohled na Sagradu Familii znamená, že cíl je blízko

První běžci se dostávají do cíle do jedné hodiny od startu. Závod vyhrál Kibiwott Kandie z Keni s časem 59:20, druhý byl Švéd Andreas Almgren, který doběhl o dvě vteřiny později. Mezi ženami zvítězila Joyciline Jepkosgei z Keni s časem 1:04.

Amatérští běžci ale dobíhají desítky minut po těch nejrychlejších. Pavla s časem jedna hodina a třiapadesát minut. Nejpomalejší dobíhají i déle než hodinu po ní.

„Krizi jsem měla až na 18. kilometru, ale když jsme z promenády u moře zaběhli za roh a já na konci ulice viděla Sagradu Familia, věděla jsem, že cíl je blízko. Na tenhle moment jsem se těšila. Před startem jsem měla obavy, protože jsem trochu nastydla, bolely mě dutiny. Nakonec jsem ale byla šťastná, že jsem to zvládla. Dokonce i s osobním rekordem, který jsem si zlepšila o osm vteřin,“ usmívá se Pavla.

A co příští rok? „To je ve hvězdách. Před startem jsem si říkala, že už asi ne, ale uvidíme. Ten zážitek za to stojí,“ dodává.

Běžci se po doběhnutí mohli osvěžit čerstvým ovocem nebo vodou. Ta se rozlévala ekologicky do papírových kelímků přímo z hadice z vodovodního řádu, žádné plastové lahve k vidění nebyly.

Banánů byla velká spotřeba. Autor: PrahaIN.cz

Po závodu byl u cíle velký nepořádek. Všude po zemi se válely kelímky, slupky od banánů a mandarinek. Již několik hodin po ukončení půlmaratonu bylo ale vše uklizeno a nebylo poznat, že se tak velká akce ve městě konala. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných