Tatran Střešovice zdecimoval nejlepší florbalisty světa

REPORTÁŽ: Finále florbalového Poháru mistrů mezi pražským Tatranem Střešovice a švédským Falunem se uskutečnilo v sobotu v UNYP Areně na Podvinném mlýně.

Předcházela mu poměrně dlouhá cesta obou soupeřů.

Švédský mančaft jasně prošel přes finský TPS a Storvretu, zatímco Tatran se úspěšně popasoval s Zugem a vítězem Poháru mistrů ze sezony 2004/2005 SV Wiler-Ersigen. Za ně hrál mimochodem i bývalý reprezentant a dvojnásobný mistr Česka Daniel Šebek.

Střešovickým pro sobotní finále vyšla rovněž „domácí“ generálka. Ve čtvrtečním zápase proti Spartě viděly stovky fanoušků hned šestnáct gólů. Střešovičtí jich vstřelili dvanáct. Marek Mandler, asistent trenéra Tatranu, výkon kvitoval. V pozápasovém rozhovoru prozradil, že cílem jeho svěřenců je postupný růst. „Myslím, že především ten začátek zápasu byl pro Spartu hodně krutý,“ doplnil pro oficiální stránky Tatranu.

„Příprava z pohledu organizace zápasu probíhá naprosto odlišně oproti jiným utkáním a to ve všech směrech. Ticketing, fan experience, organizační tým, medializace a mnoho dalších věcí. To vše je několikanásobně větší než obvykle. Z pohledu sportovní přípravy naopak vše běží v relativně podobném režimu jako obvykle. Co se mění, je míra detailu a informací, které hráči od svých trenérů obdrží.  Vzhledem k tomu, že hala je vyprodaná do posledního místečka, očekáváme bouřlivou atmosféru. Věřím, že diváky duel pohltí a pořádně si ho užijí. Jediné, co nás trochu mrzí, je, že Praha nemá žádnou halu pro tři až pět tisíc diváků. To je kapacita, kterou věříme, že bychom naplnili,“ řekl naší redakci Jakub Menhart, generální manažer Tatranu.

 

Pro fanoušky, kteří florbal sledují jen letmo, doplňme, že Pohár mistrů je velmi prestižní klání týmů reprezentujících nejlepší florbalové zázemí Finska, Švédska, Švýcarska a České republiky. První ročník se váže k roku 1993. Švédský Falun, pětinásobný vítěz, je jedním z nejsilnějších týmů vůbec.

Oficiální stránky Mezinárodní florbalové federace pár dnů před startem zápasu uvedly, že pro Falun je finále vlastně velmi známé prostředí. V textu dále bilancovaly jeho dosavadní úspěchy.

O tom, že zástupci Skandinávie jsou favorité, svědčily i předzápasové kurzy. Na Tatran byl průměr 4,5:1, na Falun 1,4:1.

Falun jde do plných. Foto: PrahaIN.cz

Výsledek (ne)překvapil

Nakonec ale bylo všechno jinak. 

Papírové předpoklady vzaly za své v sedmé minutě první třetiny, kdy síť skandinávského soupeře rozvlnil domácí Havlas. Za střelu pod břevno by se nemusel stydět ani hokejový hračička David Pastrňák. Po necelých šesti minutách ale bylo srovnáno. Po špatné rozehrávce gólmana Pražanů Falun bleskově využil prázdné branky a bylo to 1:1. Falun nakonec první dějství opanoval, kdy po vyloučení beka Kisugiteho v přesilové hře přetáhl otěže finálového boje Alexander Galante Carlström.

Druhá třetina tak začínala za stavu 1:2 v neprospěch mnohonásobného mistra republiky. Ale z hlediska diváků byla mnohem atraktivnější díky řadě fyzických soubojů. Několikrát došlo i na tvrdší „diskusi“, ale nic vážnějšího nikomu nehrozilo. Tatran byl víceméně v defenzívě, i přesto se mu dělovkou ze střední vzdálenosti podařilo v devatenácté minutě díky Martinu Šindelářovi vyrovnat. Falun si rovněž vytvořil řadu šancí, ale ty proměnit nedokázal.

A závěr zápasu? To byla lahůdka pro všechny nadšence i laiky. Ačkoli to v úvodu vypadalo na vyrovnanou partii, švédský mančaft nedokázal čelit tlaku domácích a těm se skutečně dařilo. Rychlé a svižné nahrávky, neutuchající tempo, podpora plné haly, a především šikovné střely. To všechno byly faktory, které rozhodly oku lahodící duel.

Tatran vyhrál 6:4.

Nejlepší tým světa byl pokořen. Foto: PrahaIN.cz