foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Radek Jaroš
ROZHOVOR: Horolezec Radek Jaroš překonal všechny mety, které jsou v tomto sportu možné. Vylezl na všechny osmitisícové hory a v současné době se chce věnovat už pouze cestování a poznávání, jak sdělil redakci PrahaIN.cz na křtu knihy Jana Hocka Centrální stezka.
Pro uskutečnění snu stát se světoznámým horolezcem je nutné začít už od útlého dětského věku. To samozřejmě platilo i u Radka Jaroše. A jako mají fotbalisté vzory hráče typu Lionel Messi, Cristiano Ronaldo nebo Robert Lewandowski, stejně je tomu také u horolezců.
„První horolezecký vzor jsem měl v tehdejší Československé republice, protože já jsem vyrostl ve Vysokých Tatrách, které byly naše jediné velehory, co jsme mohli navštěvovat, tak tam to byli místní horalové a horolezci. Předtím jsem působil na vískách Prachov, Adršpach a podobně. Ty vzory jsem měl doma. Samozřejmě jsme v té době všichni znali Messnera, ale v té době by mě nenapadlo, že se někdy budu věnovat podobné kategorii jako on. Vzor to byl, ale musím říct, že jsem od něj dodnes nepřečetl jedinou knihu,“ řekl Radek Jaroš redakci PrahaIN.cz.
S italským horolezcem Reinholdem Messnerem, který vydal řadu knížek a byl vůbec prvním člověkem v historii, co pokořil všechny osmitisícovky, se Jaroš potkal i osobně.
„Byli jsme společně na pódiu s jeho spolulezcem Peterem Habelerem, oni dva byli první lidi, kteří v roce 78 vystoupili na Everest bez kyslíku. Já byl dvacet let po nich teprve dvanáctým a můj spolulezec třináctý,“ zavzpomínal Jaroš.
Osmitisícovky, na které Radek Jaroš vystoupal
Mount Everest - 8848 m n.m.
K2 - 8611 m n.m.
Kanchenjunga - 8586 m n.m.
Lhotse - 8516 m n.m
Makalu - 8463 m n.m.
Cho Oyu 8201- m n.m.
Dhaulagiri - 8167 m n.m.
Manáslu - 8163 m n.m.
Nanga Parbat - 8126 m n.m.
Annapurna I 8091 - m n.m.
Gašerbrum I - 8080 m n.m.
Broad Peak - 8051 m n.m.
Gašerbrum II - 8034 m n.m.
Shishapangma - 8027 m n.m.
Zdroj: otevřené zdroje
|
Vrchol Everestu? Nepamatuji si nic...
Pokoření tak vysoké hory si žádá velkou fyzickou vytrvalost, ale také psychickou nezlomnost. Pocity, co se horolezci honí v hlavě po překonání vrcholu, normální smrtelník jen tak nezažije. Jak ale Jaroš řekl redakci, nečekejte po horolezci žádné velké oslavy a bouchání šampaňského.
„Je to takové vyčerpání, že první myšlenka je: konečně nemusím dál. Tohle si člověk uvědomí jako první. Z vrcholu Everestu, což byla paradoxně moje první vylezená osmitisícovka a hned bez kyslíkového přístroje, tak se přiznám, že si nepamatuji nic. Nebýt fotek, tak příběh nedám dohromady. Byl jsem tam z nedostatku kyslíku v bezvědomí. Když jsem šel na svoji poslední osmitisícovku, což byla K2, tak vím, že se mi vedraly slzy do očí a říkal jsem si: kurňa, já to snad vylezu. Pak jsem si uvědomil, že jsem asi sto metrů od vrcholu. Nahoře už ty emoce nebyly tak velké. Potom vždy v baru v Káthmándú, nebo v tomto případě v Pákistánu, tam si to člověk uvědomí: je to za náma, zvládli jsme to, jsme hrdinové.“
A další plány nejlepšího českého horolezce? Na žádnou osmitisícovku se už znovu nechystá. Každopádně jeho cestám rozhodně není konec.
„Osmitisícovky jsou pasé. Jak by řekli Ostraváci: Som starý kok... Samozřejmě těch hor a krásných pohoří na světě je velké množství. Já se teď budu věnovat spíše cestování a poznávání,“ uzavřel Radek Jaroš.