Adiktolog Kuda: Kokain způsobuje psychózu, ničí sliznice, perforuje nosní přepážky

Tvrdé drogy jsou nebezpečné i proto, že nad nimi nemáme kontrolu. Stálí uživatelé kokainu se propadnou do vyčerpání a pasivity. „Při jeho dlouhodobém užívání hrozí, že se dostaví toxická psychóza, což je paranoidně-halucinatorní syndrom, lidově nazývaný stíha,“ řekl PrahaIN.cz Aleš Kuda, známý adiktolog a psycholog.

V této souvislosti adiktolog uvedl, že otázku nebezpečnosti užívání kokainu, i když jde o nelegální drogu, je třeba rozdělit na užívání lehké, rekreační, pravidelné a na případnou závislost. „Za rekreační užívání lze považovat občasné užití drogy v rámci volného času, typicky maximálně několikrát do roka. Je i zde ale potřeba upozornit na rizikovost, protože drogu si uživatel opatří na černém trhu, takže absolutně neví nic o kvalitě/čistotě drogy. Něco jiného ale je, když se člověk stane pravidelným konzumentem kokainu. To už pak na organismus má určitý dopad a samozřejmě i na jeho psychiku. Většinou se projevuje tak, že člověk začne být pasívní, jeho rozhodování je zastřené a rychle se mění jeho kontakt s realitou,“ řekl redakci PrahaIN.cz Aleš Kuda.

Šňupněte si lidokain

Upozornil zároveň, že u tvrdých drog, které jsou nelegální, neexistuje žádná kontrola. Neexistuje ani kontrola jejich čistoty. Rozdíl demonstroval na legálním alkoholu. „Například alkohol je rovněž tvrdá droga. Dokonce svým způsobem jedna z nejtvrdších. Ovšem tím, že ji přijímáme, tak ji zároveň i regulujeme. Když si tedy koupíme láhev a na ní je napsáno, že obsahuje čtyřicet procent alkoholu, tak víme, že to tak skutečně je. S největší pravděpodobností skutečně obsahuje zmíněných čtyřicet procent potravinářského lihu,“ podotýká adiktolog.

Zcela jiná situace ale podle jeho slov je u nelegálních drog. Každý uživatel, a to i velmi malého množství, riskuje své zdraví. Značné nebezpečí totiž představují takzvané příměsi, které dealeři do drog přimíchávají.

V laboratořích při rozborech objevili odborníci v drogách například mouku, lidokain, glukózu, pudry, amfetamin, škrob a podobně.

„Při pravidelném braní to znamená, že uživatelé do sebe cpou kromě čistého kokainu i tyto příměsi. A to znamená další dopad na jejich zdravotní stav. U kokainu, byť bychom jej užívali pouze rekreačně, tak jsme mimo zákon a mimo regulaci. To znamená, že když si koupíme od svého dealera třeba pouhý gram kokainu, tak nevíte, kolik drogy ve skutečnosti obsahuje. Nevíme, jak je čistý. Máme pouze šanci, že když si jej budeme kupovat od stejného dealera, tak máme větší naději, že mi bude prodávat stále stejnou drogu. Připomínám to proto, že i tuto skutečnost musíme brát v potaz,“ zdůraznil Kuda.

Pokud člověk závislý na kokainu užívá tuto drogu řadu let, způsobí si fyzické i psychické poškození svého organismu. Závislost na kokainu se neustále prohlubuje. „Kokain je stimulační droga. To znamená, že organismus je neustále stimulován. Mozek je neustále nabuzený, tělo je neustále nabuzené, vaskulární systém je neustále nabuzený. Výsledkem je, že lidé, kteří kokain dlouhodobě užívají, se začnou propadat do stavů hlubokého vyčerpání v okamžiku, kdy přestane účinkovat. Nezbývá jim pak nic jiného než si drogu dát znova, aby vůbec byli schopní ráno vylézt z postele,“ vysvětlil adiktolog.

„U stimulační drogy jako je kokain nebo pervitin hrozí, že se při dlouhodobém užívání dostaví toxická psychóza. Lidově nazývaná stíha. U kokainu je celkem typické, že jeho šňupáním dochází k opakovanému poškozování sliznic. Až po totální perforaci nosní přepážky,“ dodal adiktolog.

Zneužívání léků

V Česku je i početná skupina lidí (přibližně 900 tisíc), kteří notoricky zneužívají sedativa, léky na spaní, přípravky proti úzkostem a podobně. Mezi tyto „nejoblíbenější“ léky patří Neurol, Lexaurin nebo Xanax. „Jde o léky, které snižují úzkosti, obavy a podobně. Lidem mají pomoci překonat těžké okamžiky, které nás v životě potkávají. Pokud někdo tyto léky užívá dlouhodobě, tak u něj vzniká silná závislost. Je pak velmi náročné tyto léky vysadit,“ řekl naší redakci Aleš Kuda.

Zda se bude počet osob závislých na lécích snižovat, nebo naopak jejich počty porostou, je podle adiktologa v rukou odpovědných státních úředníků. „Záleží na tom, jak se stát v této oblasti postaví k prevenci. Pokud se například podíváte na statistiky za posledních deset let u problémových uživatelů pervitinu, kterých je okolo 45 tisíc, tak zjistíte, že tento počet neroste. Jsem přesvědčen o tom, že jde o výsledek dobré protidrogové politiky. Neříkám, že nepřicházejí noví narkomani, ale je patrné, že dlouhodobě toto číslo neroste. A to je důležité. Vždy je to o rozhodnutí společnosti, kterým směrem se v této oblasti vydá,“ zdůraznil adiktolog.

Smrtící alkohol

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve svých zprávách uvádí, že více než 1,5 milionu (17–20 procent) dospělých obyvatel České republiky pije alkohol rizikově. V souvislostí s konzumací alkoholu umírá v ČR asi 6.500 osob ročně.

Podle Aleše Kudy sehrál v této oblasti důležitou roli někdejší komunistický režim. Nepochybně svoji úlohu sehrává i tradiční přístup k pití, který naše společnost zdědila po svých předcích. „V našich zemích existuje kultura pití alkoholu a vždy u nás byla historicky daná. Značným problémem je obrovská tolerance naší společnosti k tomuto jevu. V dobách totalitního režimu komunistům poměrně dobře vyhovovalo, že ve společnosti se alkohol konzumoval tímto způsobem. Mimo jiné i proto je společnost v této oblasti tak nastavená,“ ukončil adiktolog.

Mgr. Aleš Kuda, adiktolog a psycholog
Vystudoval Filozofickou fakultu UK v oboru psychologie, pedagogika.

Při studiích v roce 1992 absolvoval stáž ve středisku pro mládež Alternativa a v roce 1994 nastoupil do kontaktního centra Sananim, největší nestátní neziskové organizace, která působí v oblasti drogových závislostí. Během 13letého působení v této organizaci zakládal mimo jiné doléčovací centrum, v té době první zařízení, které zajišťovalo drogově závislým následnou péči. Byl spoluzakladatelem terapeutické komunity Karlov se zaměřením na mladou klientelu, unikátní projekt i pro závislé matky s dětmi.

Několik let vedl Terapeutickou skupinu Němčice, zařízení pro drogově závislé.

Působil jako psycholog v projektech pro dlouhodobě nezaměstnané a pro matky vracející se do práce po mateřské dovolené v rámci Evropských fondů.

2017 - 2021 zakladatel a provozovatel soukromé kliniky NEO Centrum

2022 Ředitel soukromé kniky Institut Origanum

Od roku 1998 provozuje soukromou psychologickou a psychoterapeutickou praxi

Od roku 2007 odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde také učí