foto: Redakce, PrahaIN.cz/Návštěva zubního lékaře (ilustrační foto)
Zákaz amalgámových plomb, nedostatek zubařů a zubařské ordinace, které nemají podepsané smlouvy se zdravotními pojišťovnami. To jsou nejožehavější problémy současné stomatologie. Podrobněji se na tyto otázky zaměřila tisková konference České stomatologické komory.
Amalgámové plomby jsou v hledáčku odborníků už delší dobu, a to z mnoha důvodů. „K jejich výrobě je potřeba rtuť, jde totiž o slitiny rtuti s jinými kovy. Ročně se na amalgámové plomby v Evropě zpracovává zhruba kolem 30 tun rtuti,“ řekl na tiskové konferenci předseda České stomatologické komory Roman Šmucler.
Rtuť je jedovatá, toxická. A i když je v amalgámových plombách tento negativní rys rtuti potlačen, problém s jejím nebezpečím pak vystupuje v krematoriích. „Krematoria nejsou vybaveny speciálními typy filtrů a do ovzduší se tak dostávají toxické sloučeniny rtuti,“ připomněl skryté nebezpečí amalgámových plomb Šmucler.
I proto Evropská unie rozhodla, hlavně právě z ekologického a lékařského hlediska, o definitivním zákazu amalgámových plomb.
V současné době se nejvíce amalgámových plomb ze zemí Evropské unie používá ve Slovinsku a na Slovensku. U nás se používá při výplni zubů zhruba ze 40 procent. Země jako Estonsko, Itálie, Dánsko, Finsko, Španělsko, Nizozemí nebo Švédsko už tyto slitiny téměř nepoužívají. Na východ od Evropské unie se lze ale s amalgámovými plombami setkat naprosto běžně.
„Lidé amalgám požadovali, protože tyto zubní výplně hradily zdravotní pojišťovny, to se ale v novele zákona změní,“ připomněl Šmucler s tím, že použití amalgámu v dětských výplních je už definitivně zakázáno.
Jak to bude po novém?
V současnosti pojišťovny také hradí bílé plomby na předních zubech, tedy do takzvaných „trojek“ včetně. Ostatní bílé výplně, které tvoří hmota, která se vytvrzuje speciálním světlem, zdravotní pojišťovny nehradí.
V připravovaném návrhu novely budou nově zdravotní pojišťovny hradit i zubní výplně z bílých hmot (fotokompozitní plomby), ale jde o to, jakým způsobem jsou prováděny. Pojišťovny budou hradit méně nákladné a podle odborníků i méně kvalitní fotokompozitní výplně, které jsou vytvořeny z bílé hmoty jedním krokem. Podle návrhu by měla být pojišťovnami hrazena také výplň z chemicky tuhnoucí hmoty.
Kvalitnější bílé výplně se vytvářejí postupným vrstvením této hmoty na zuby ve více krocích. „Tyto výplně vypadají mnohem přirozeněji, jsou k nerozeznání od ostatních zdravých zubů a jejich výdrž je zpravidla mnohem delší,“ podotkl Roman Šmucler.
Tyto postupně vrstvené výplně však pojišťovna hradit nebude. Dobrou zprávou ale je, že pokud se pro tuto kvalitnější výplň rozhodnete, nebudete ji podle novely hradit celou. Pacient bude hradit pouze rozdíl ceny, o který postupně vrstvená výplň převyšuje cenu bílé výplně, která se netvoří postupným nanášením.
Vše je ale závislé i na tom, zda právě váš dentista má uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Praha pokulhává za celostátním průměrem v podílu zubařů, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Zdroj: Tisková konference České stomatologické komory
Každý rok se za naše zuby platí 17 miliard korun
České zdravotní pojišťovny každý rok hradí zhruba 4,5 milionu plomb. Za amalgámovou plombu získá lékař od pojišťovny v průměru 900 korun. „Kolik bude stát platit lékařům za bílé plomby, není v novele stanoveno, předběžná dohoda je zhruba 1500-1600 korun,“ řekl viceprezident České stomatologické komory Robert Houba.
Stomatologie spolyká každoročně ze zdravotnického rozpočtu asi 17 miliard korun, což je zhruba 1,5 procenta všech nákladů na zdravotní péči.
V současné době řada stomatologů na amalgámové hmoty stejně už dávno rezignovala a v jejich ordinacích se jich nedočkáme. „Současní studenti zubního lékařství se už na lékařských fakultách ani neučí, jak vytvářet amalgámovou výplň, a tak by tato metoda vlastně sama od sebe zanikla někdy kolem roku 2030,“ připomíná Roman Šmucler.
Pravda ale je, že novela zákona počítá s tím, že konec přijde mnohem dřív. Bez amalgámových plomb by se Česko mělo obejít už v roce 2026. Podmínkou je, že bude novela zákona schválena. Nyní se chystá na stoly poslanců, měla by tam dorazit hned v září.
Ve výjimečných případech, například v případě alergických reakcí na fotokompozitní výplně, však bude možné pacientovi dělat amalgámové plomby i po termínu definitivního konce tohoto druhu plomb.
Dentisté bez smluv s pojišťovnou
Tisková konference narážela i na téma celkového nedostatku zubních lékařů. Tento problém netrápí velká města, ale spíše některé lokality v České republice, kde zubař není k dispozici i v dosahu třeba třiceti kilometrů. I podle viceprezidenta Roberta Houby jde hlavně o problém rozvrstvení těchto specialistů: „Řada z nich si zakládá ordinace ve velkých městech, kde je v současné době větší koncentrace dentistů,“ připomněl Houba.
„Ideálním způsobem, jak najít zubaře, je obrátit se na vlastní zdravotní pojišťovnu. Ta pojištěnci najde zubního specialistu. Problém je v tom, že na pojišťovny se s tímto dotazem obrací jen tři promile všech pojištěných. Každý, kdo se na pojišťovnu obrátil o pomoc při hledání stomatologa, byl uspokojen a byl nasměrován na zubního specialistu,“ uzavřel téma nedostatku zubařů Robert Houba.
Problém ale může dělat skutečnost, že ne všichni stomatologové mají uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Návštěva u nich se proto může výrazně prodražit. Nejvíce zubařů, kteří dělají jen za „cash“, se nachází v Praze. Těchto zubařů je tu zhruba 20 procent. „Zato v Pardubickém kraji nebo v Ústeckém kraji mají téměř všichni stomatologové uzavřenou smlouvu se zdravotními pojišťovnami,“ podělil se o tuto informaci Robert Houba.