Bolest bederní páteře je nově nemocí z povolání. Na kompenzace dosáhne zhruba 20 osob ročně

Od ledna letošního roku jsou problémy s bederní páteří považovány za nemoc z povolání. Týkají se zejména pracovníků ve stavebnictví, dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví. Kvůli přísným kritériím se ale změna nejspíš nedotkne velkého počtu zaměstnanců.

Problémy s bederní páteří se dle informací na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyskytují zejména u zaměstnanců, kteří se fyzicky přetěžují například nošením těžkého nákladu. Na uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání mají nárok takové profese, u kterých pravidelně dochází k vysoké zátěži páteře.

Nejčastěji bolestmi zad trpí ti, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci v kombinaci s ruční manipulací břemen, popřípadě prací v nefyziologických polohách v kombinaci se svalovou nerovnováhou. Většinou jsou to stavaři, horníci, pracovníci v hutích či skladech a nebo ve zdravotnictví.

„Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou definována pro jednotlivé věkové skupiny a podle věku dále zpřísněna, protože právě věk člověka je jedním z rizikových faktorů pro vznik poškození bederní páteře. Ta pravidla jsou poměrně striktní. O jejich nastavení se vyjednávalo několik let a zpřísnění si vyžádali zástupci zaměstnavatelů v rámci tripartity,“ přiblížil vznik podmínek Pavel Urban z Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Čtyři striktní pravidla

Pro uznání kompenzací za bolesti bederní páteře je nutné splnit hned čtyři předpoklady. Prvním z nich je, že si onemocnění vyžádalo alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti, což musí pacient doložit odpovídající dokumentací.

Nemoc také musela být vyšetřena a zhodnocena neurologem jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře. Zároveň musela být vyloučena jakákoli jiná diagnóza včetně úrazu nebo vrozené poruchy. Závažnost potíží navíc musí dosáhnout požadovaného počtu bodů pro danou věkovou skupinu.

Třetím předpokladem je absolvování magnetické rezonance, která toto potvrdí.

Posledním potřebným bodem pro uznání bolesti zad jako nemoci z povolání je alespoň tři roky trvající riziková práce. Pracovní podmínky každého žadatele přitom zhodnotí fyziolog na základě šetření přímo na pracovišti.

Ročně na kompenzace dosáhne asi 20 lidí

„Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně 20-25 osob v celé České republice. Na Slovensku se tyto nemoci hlásí už od roku 2004 a počty uznaných tam jsou na úrovni jednotek případů ročně. Podobně ani v Německu nepřesahuje počet onemocnění bederní páteře 1 procento uznaných nemocí z povolání a během let zvolna klesá,“ vysvětlila Daniela Pelclová, emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.

O uznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná Střediska nemocí z povolání. Na tato centra doporučuje pacienty jejich ošetřující lékař. Mohou se ale hlásit i sami. Musí však disponovat zdravotnickou dokumentací o nálezech i celkovém trvání pracovní neschopnosti.

Pacienti získají finanční náhrady

„Každý zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání pojištěn u komerčních pojišťoven. Pacient dostane náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a eventuálně i po ukončení pracovní neschopnosti, dále náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění (vyjádřené v bodech), případně za náklady spojené s léčením,“ popsala další postup Marie Nakládalová z Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc.

Pacient, který už nyní dlouhodobě trpí potížemi s bederní páteří a splňuje všechna kritéria může o uznání nemoci z povolání požádat i 3 roky zpětně.

„Zařazení konkrétní diagnózy na seznam nemocí z povolání má i značný preventivní význam. Upozorní totiž zaměstnavatele na pracovní místa a činnosti, která mohou způsobit postižení, což následně vede k preventivním opatřením a konečně k možnému poklesu počtu těchto onemocnění,“ uzavřela Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Bolest zad není radno podceňovat

Prvním signálem onemocnění je bolest v bederní oblasti. Postupně se může rozšiřovat i do končetin. V takovém případě může dojít i k dalšímu poškozování důležitých struktur, například vazů či meziobratlových plotének. Chronické onemocnění bederní páteře pak může diagnostikovat neurolog.

Prevencí je správná manipulace s břemeny a důkladné proškolení od zaměstnavatele. Právě ten je za své zaměstnance zodpovědný a měl by jim zajistit vhodné podmínky, poučení i dohled nad správnými postupy. Nutné je také pravidelné postupování zdravotních prohlídek a neurologických vyšetření. Velkou pomocí je i dodržování zdravého životního stylu a dostatek pohybu.

V seznamu nemocí z povolání se nachází téměř 90 druhů potíží, rozdělených do šesti kategorií dle příčiny jejich vzniku. Mezi nejčastější potíže patří například syndrom karpálního tunelu, který postihuje zaměstnance od kancelářských pozic až po zemědělce. Rozšířenou nemocí z povolání je také astma.