Brazilská drůbež v Česku: Odbornice popsala otřesné detaily z plavby

03. 10. 202316:33
Brazilská drůbež v Česku: Odbornice popsala otřesné detaily z plavby
foto: Pixabay.com license/Kuřecí maso

Brazilské maso. V Česku ne zcela obvyklé. Pokud ano, představí si většina z nás spíše jihoamerické hovězí steaky. Z Brazílie se k nám ale dováží také kuřecí. Nedávno se muselo stahovat z trhu, ve více než jedenácti tunách byla salmonela. O rozšíření brazilské drůbeže v České republice jsme mluvili s odborníky. Podle nich je drůbež chována za podmínek, které neodpovídají evropským standardům. Kuřata navíc při převozu velmi trpí.

O výskytu salmonely v brazilském kuřecím mase v Česku informovala Státní veterinární správa (SVS), která stažení nařídila.

Úřední vzorek byl odebrán ve skladě společnosti SOFIL v Praze 6. Dovozcem byla společnost MADE, dodavatelem obchodní firma z Nizozemska. Nemalou část produktu distribuoval také řetězec Makro, ve kterém nakupuje spousta podnikatelů v gastronomii.

Samotný vzorek, u kterého se prokázala salmonela, byl odebrán ve skladu společnosti Polar Trading v Kostelci nad Černými Lesy. Šarže byla součástí větší zásilky a mezi odběrateli byly výhradně jídelny a restaurace.

„My se staráme o proces u nás. Stahuje se především mražené maso, protože u něj je dlouhá lhůta trvanlivosti. Někdy se stane, že se salmonela najde v chlazeném mase, ale mezitím, než se to potvrdí laboratorně, tak to chvíli trvá a maso je třeba už zkonzumované. Stahuje se především mražené maso a to nařizujeme my,“ vysvětlil nám práci Státní veterinární správy tiskový mluvčí Petr Vorlíček.

Maso z Brazílie. ZdrojSVS, pro média

Nevyhovující zásilky byly prostřednictvím sytému rychlého varování oznámeny odesílajícím zemím a Evropské komisi.

„Jde o to, aby se ty země informovaly navzájem. Zásilka ze třetích zemí typicky, bylo to i v tomto případě, šla přes Nizozemsko a odtamtud to jde dál. Nizozemsko tedy informuje další země, že zásilka je problematická a my poté organizujeme stahování v České republice,“ sdělil serveru PrahaIN.cz Petr Vorlíček.

Brazilské kuřecí není ojedinělé 

Jak už jsme uvedli, známé je především kvalitní hovězí maso z Brazílie. Například podnik Brasileiro v centru Prahy je velmi populární a vyhlášený. Přišlo nám, že v případě kuřecího se ale nejedná o zcela běžný dovoz. Petr Vorlíček nás opravil, drůbež z Brazílie prý není ničím zas tak výjimečným.

„Není to poprvé, kdy se u nás objevilo drůbeží maso z Brazílie. Pokud jde o třetí země, to jsou země mimoevropské a mimo Evropskou unii, Brazílie je na předních pozicích. V poslední době se skloňuje společně s masem z Ukrajiny. Před konfliktem na Ukrajině tam bylo i Rusko,“ uvedl Petr Vorlíček, který také dodal, že hlavní dovoz je z Evropské unie, zejména z Polska.

Na kuřecí maso z Brazílie jsme se ptali i prezidenta Agrární komory Jana Doležala. Ten nám také potvrdil, že import z této země není ojedinělý.

„Vozí se to pravidelně. V Brazílii se případy salmonely objevovaly poměrně často. Pamatuji si, že asi čtyři roky zpátky tady byl velký záchyt. Je to dlouhá cesta, to je první věc. Ale liší se i standardy, jak tam drůbež chovají, jak se tam poráží a veterinární předpisy obecně. Například někde se musí chladit vzduchem, někde se omývá vodou a tak dále. Pokud nejsou standardy jako u nás, respektive jako v Evropské unii, tak ten výskyt může být pravděpodobnější,“ sdělil nám Jan Doležal.

Prezident Agrární komory připomíná také mediálně sledovanou korupční kauzu z Brazílie. Ta sahala až do nejvyšších pater politiky. Vše se týkalo zkaženého masa a do věci byl zapletený i tehdejší prezident Michel Temer.

„V Brazílii se bohužel tohle objevuje často a je to tam s korupcí propojené,“ říká Doležal.

Odhadnout, proč se nadále z Brazílie odebírá drůbeží maso, si netroufá. Na naši otázku ovšem připustil, že právě nízká cena je pravděpodobně jedním z důvodů.

„Ta nižší cena je tam i z toho důvodu, že oni nedodržují wellfare standardy, zvířat je tam daleko víc na metr čtvereční. A nedodržují se ani veterinární, bezpečnostní standardy. A když to naloží na velkou zaoceánskou loď, transportní náklady se sníží,“ popsal prezident Agrární komory.

O Brazílii dále říká, že je to podobná situace jako s Ukrajinou. „Pokud oni nemusí dodržovat stejné standardy produkce, tak jsou samozřejmě levnější,“ uzavřel Jan Doležal.

Odpady se likvidují přímo do moře

Že Brazílie nedodržuje stanovené veterinární podmínky v Česku, respektive podmínky stanovené a platné v Evropské unii, potvrzuje redakci také zemědělská expertka Jarmila Dubravská, členka Evropského hospodářského výboru. 

„Dnes se již nekontrolují dovážené potraviny, jako tomu bylo v minulosti, a tak se běžně stává, že se na území Evropské unie vozí potraviny, které nesplňují požadavky naší legislativy,“ říká.

Připouští, že maso a další komodity, které se vozí k nám z Brazílie a dalších zemí třetího světa, jsou ve srovnání s naší produkcí levnější. Konkrétně v případě v Brazílie jsou náklady výrazně nižší.

„Výkrm v Brazílii je podstatně levnější, stavby mají jen střechu a sítě, téměř bez ventilace. Krmení je nákladově přibližně na polovině, protože se krmí jen kukuřicí a sójou, kde jsou ceny, jak bylo uvedeno, na 50 procent ve srovnání s Evropou,“ popisuje.

„Na zámořských lodích probíhá porážka a zpracování kuřecího masa včetně balení. Krmné směsi, které se používají na chov, často obsahují antibiotika ke snížení úhynů, růstové stimulátory ke snížení nákladů, součástí krmiv je GMO kukuřice a sója. Náklady na porážku a zpracování jsou výrazně nižší. Na lodi se zlikvidují odpady přímo do moře a není nutné dodržovat žádné hygienické standardy, které platí v Evropské unii,“ popsala nám Dubravská, jak se do Česka maso dostává.

České chovatele to může zlikvidovat

Cena je to zásadní. Dubravská však říká, že je to také boj o nové trhy.

Pokud se k nám dováží levnější maso, naše se prodává méně, chovatelé tak mají dvě možnosti. Maso prodat pod cenu se ztrátou, pokusit se maso prodat v zahraničí, anebo v případě, že se na náš trh vozí výrazně levnější drůbež během delšího období, musí skončit s chovem.

„Tak se uvolní trh pro dodavatele ze zahraniční, kteří následně získávají trh a cena masa se výrazně zvýší. Tímto způsobem je odstraněna domácí produkce a konkurence získá volný prostor pro svoji produkci,“ říká Jarmila Dubravská.

Zemědělská expertka ale znovu podotýká, že čerstvost, kvalita a bezpečnost produkce brazilské a české drůbeže je nesrovnatelná.

Redakci také zajímalo, kolik toho vlastně Česká republika vyprodukuje. Podle Dúbravské je produkce kuřecího masa v Česku nižší, než je spotřeba. A to i přesto, že v Česku máme vynikající podmínky pro chov.

„Naše soběstačnost na úrovni zhruba 60 procent u drůbežího masa, v případě vajec je to kolem 55 procent. Je to velká škoda, protože chovat drůbež i nosnice umíme, máme šikovné zemědělce, kteří dodržují stanovené podmínky chovu, garantují čerstvost a bezpečnost produkce, stejně tak kvalitu,“ má jasno zemědělská expertka.

Maso z Brazílie, které obsahovalo salmonelu. Zdroj: SVS, pro média

Říká, že maso nemusíme vozit z jiných zemí, ale stát musí vytvořit vhodné podmínky pro tuzemské zemědělce a nesmí upřednostňovat zahraniční produkci před tou domácí. „Okolité země a vyspělé země Evropské unie své chovatele podporují nejen finančně, ale vytvářejí jim i vhodné prostředí přes vlastní legislativu.“

Zdůrazňuje, že Francie, Německo a další vyspělé země využily šanci a přijaly zákon o nekalých obchodních praktikách, kterým zabezpečily, že zemědělec prodává vlastní produkci za nákladové ceny a stanovený profit. V případě Francie je to deset procent.

V Česku se prý prodej za podnákladové ceny běžně děje.

„A tak i při kvalitnější produkci, čerstvé a bezpečné nejsme konkurenceschopní, protože máme výrazně horší podmínky. Někdo si řekne, co nám po tom, vždyť když nemáme doma, dovezeme… A to je chyba, dovážet něco, co si dokážeme doma vyprodukovat, bezpečně a kvalitně, vlastní pracovní sílou, s tím, že české podniky odvedou daně do státního rozpočtu, platí sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance, dále platí daň příjmu, výrobní podniky platí DPH a daň se zisku, u vstupů jako je například nafta i nemalou spotřební daň,“ uzavírá Jarmila Dubravská.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných