foto: 1. LF UK/Vývoj Parkinsonovy poruchy lze prý predikovat na základě typu poruchy řeči.
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. O jakou se konkrétně jedná, dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Nyní však vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT identifikovali pomocí speciálního softwaru u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze predikovat u pacientů s Parkinsonovou nemocí celkový rozvoj a také reakci na léčbu. Tento objev zveřejnila 1. lékařská fakulta v souvislosti s Evropským dnem mozku, který se pojí s 11. březnem.
Příčinou neurodegenerativní Parkinsonovy nemoci je ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin. Mezi širokou škálu pohybových i psychických příznaků této zákeřné choroby potom patří také porucha řeči. Dle názoru doktora Petra Duška z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů. Zkušení neurologové proto dokážou díky tomuto příznaku nemoc rozpoznat již v počátcích.
„Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,“ vysvětluje docent Dušek.
Panuje rozpor
U odborníku v tuto chvíli nepanuje shoda v otázce, zdali léky proti Parkinsonově nemoci, jenž mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči ovlivnit. „Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje. Starší práce z 80. let ale docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění,“ uvádí na webu 1. lékařské fakulty UK hlavní autor studie Jan Rusz z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Psali jsme
Situace se opakuje, sortiment se ale mění. Na začátku koronavirové pandemie lidé ve velkém nakupovali těstoviny a desinfekce, teď nakupují…
Pro studii, která vyšla v časopise Neurology, se vědcům podařilo získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Unikátní software vyvinutý na ČVUT poté vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem, a to prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. „Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci,“ tvrdí Petr Dušek.
Nezabírá všem
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba byla účinná u jednotlivých typů různě. Lidé s ryze prozodickou poruchou dosáhli mírného zlepšení, a to proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Největšího účinku dosáhla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou. U těchto osob prý došlo i ke zlepšení dalších pohybových projevů. U pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou naopak k žádnému zlepšení nedošlo.
Důvod? „Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem,“ vysvětluje Dušek.
Ze získaných poznatků tedy plyne, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat vývoj nejen tohoto příznaku, ale i celé zákeřné Parkinsonovy choroby.
Psali jsme
V roce 2050 může v Česku žít podle odhadů lékařů až 300 tisíc lidí s různými demencemi. Teď se 140 tisíc obyvatel léčí, přes 60 procent z nich…