Co s vajglama? Aneb jak je správně poslat na onen svět

04. 03. 202408:03
Co s vajglama? Aneb jak je správně poslat na onen svět
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Z těchto nevzhledných nedopalků může vzniknout i plastová lavička.

Ročně se na světě vyrobí 6 bilionů kusů cigaret. 90 procent z nich má filtr. A to je problém, který se v podstatě neřeší. A je pravda, že to je skutečnost, která velmi ovlivňuje životní prostředí na naší planetě.

Na úvod bychom si mohli udělat malý exkurz do historie omamného vdechování tabákového kouře. Kdy první odvážlivec přišel na to, že sušený list rostliny Nicotiana tabaccum se dá vykouřit a něco nám to přinese, se můžeme asi jen domnívat. Nicméně první cigarety, tedy výrobek, kdy je tabák zabalen v jemném průsvitném papíru, se objevily už v 18. století.

První cigaretový filtr byl patentován v roce 1925 ve Velké Británii a krátce poté také v Německu. Nový patent měl za cíl snížit množství kouřových částic, které kuřák inhaluje do plic. Tato převratná novinka byla poprvé součástí cigaret Schneider, filtr však byl vyroben z prosté bavlny. Do první světové války se cigaretové filtry masivního rozšíření nedočkaly. To přišlo až v roce 1952 s masivní reklamou na vylepšené cigarety značky Kent. O další čtyři roky později byl představen u cigaret značky Salem poprvé filtr s mentolovou příchutí. V roce 1956 byl poprvé představen cigaretový filtr dnešního typu vyráběný z acetátu celulózy. O historii cigaret si můžete přečíst více na webu glassfiltertip.com. 

A v tom je ten problém. Acetát celulózy je jedním z největších zdrojů odpadových mikroplastů na naší planetě. A v cigaretovém filtru tvoří až 90 procent jeho váhy. „Využití acetátu celulózy je široce použitelné: vyrábějí se z něj rukojeti nástrojů, ovládací knoflíky na různé přístroje, brýlové obruby, zubní kartáčky, hračky, hřebeny, bižuterie, ale tvoří i součást cigaretových filtrů,“ uvádí v odborném textu na webu Technoportal.cz Miloš Sova.

Chemická odolnost acetátu celulózy je zarážející a způsobuje, že samotné cigaretové nedopalky jsou poměrně složitě rozložitelné. Ve volné přírodě se cigaretový nedopalek právě kvůli plastům rozloží zhruba za 10 až 15 let. Obyčejná papírová taška zmizí z přírody za 2 měsíce a běžný papír za 4 až 5 měsíců. Nápojový kartón bez vnitřní hliníkové fólie je ve volné přírodě schopen rozkladu za zhruba 7 let. Uvádí to web firmy siegel kontejnery zaměřený právě na odpady.  

Jenže cigaretové nedopalky obsahují i další vesměs nebezpečné sloučeniny a látky, které vznikly při procesu samotného hoření tabáku. V tomto případě mluvíme hlavně o amoniaku, akroleinu, oxidu uhelnatém, formaldehydu, methanolu, fenolu, nikotinu, kyanidech, oxidech dusíku a síry, arzenu, kadmiu, dehtu a dalších. Téměř výhradně se jedná o jedovaté látky, často toxické a karcinogenní.

Naproti tomu některé moderní cigaretové filtry pracují na systému aktivního uhlí. Tyto výrobky ale představují pro přírodu jiné nebezpečí. Kromě výše zmíněných škodlivých látek vzniklých při spalování tabáků u tohoto typu cigaretových filtrů dochází také k postupnému a výraznému uvolňování uhlíku do půdy a do vody. Toto uvolňování je jen dalším krokem, který narušuje uhlíkový cyklus.

 Jak správně poslat vajgl na onen svět?

Pokud kouříte doma, je dobré dávat nedopalky do běžného komunálního odpadu a nevhazovat je do toalety. Jediným správným řešením, jak se jich zbavit, je totiž likvidace ve spalovnách. Tady jsou ve spalovaných směsích dokonce velice vítané. Špačky totiž zvyšují teplotu samotného spalovacího procesu a šetří energii. Nebezpečné zplodiny, které cigaretové nedopalky obsahují, jsou pak bezpečně likvidovány filtračním systémem moderních spaloven.

Pokud tedy kouříte venku, znovu by měl váš nedopalek skončit v odpadkovém koši. Tady je ale problém. Košů na odpadky v českých městech v posledních letech poměrně ubývá. Vidět to můžeme například v Praze u označníků zastávek městské hromadné dopravy. Dřív byl součástí těchto označníků vždy odpadkový koš, dnes to tak není.

Zákon nám sice praví, že na zastávce MHD se kouřit nesmí, ale ruku na srdce, kdo si tu alespoň jednou týdně při čekání na spoj nezapálí.

O svoz odpadů se podle webu Hlavního města Prahy starají v metropoli čtyři firmy. Celý levý břeh a celý jih města má na starost firma Pražské služby. Malou část Prahy 8 obhospodařuje firma IPODEC, severovýchod Prahy firma AVE a Prahu 2 má na starost společnost Komwag.

Do vody rozhodně ne

Nejhorší, co může nastat, je skutečnost, že cigaretový vajgl skončí v kanalizaci a voda ho odplaví do čistírny odpadních vod. Ta si s nimi, jako s odpadem, fakticky poradí a čistící systémy dokáží nedopalky z odpadní vody odstranit. Problémem ale zůstávají nebezpečné látky, které se z nich vyplavují, stejně jako mikroskopické části plastů, na které jsou i několikastupňové systémy čistíren v mnohém krátké.

Ještě horší ohrožení životního prostředí přichází, když jsou nedopalky spláchnuty deštěm přímo do vodního toku a odtud putují řekami až do moří a oceánů. Potvrzuje to i průzkum San Diego State University, který vedl profesor veřejného zdraví na tamní univerzitě Tom Novotny: „Každý rok skončí miliardy nedopalků cigaret na našich plážích, v našich oceánech, jezerech a řekách. Je to každoročně 1,69 miliard liber cigaretových nedopalků, což je v přepočtu 845 tisíc tun,“ uvádí se ve studii této americké univerzity.

Průzkum prokázal, že výluhy nebezpečných látek z jednoho jediného cigaretového nedopalku v jednom litru vody dokáží zabít většinu druhů sladkovodních ryb.

Dá se vajglům vdechnout nový život?

Dlouho se to považovalo za zcela nemožné. Pak se ale objevila americká firma Terracycle z New Jersey, ta se do zpracování nedopalků pustila. Společnost obesílá zájemce o účast v projektu speciálními malými krabicemi, ve kterých mohou cigaretový odpad odeslat zpět do firmy Terracycle.

Firma ve svých recyklačních linkách nejprve oddělí zbytky popela, tabáku a snadno rozložitelného cigaretového papíru. Tyto tři složky cigaretových nedopalků jsou následně zkompostovány a mění se na rostlinné hnojivo.

Samotný použitý cigaretový filtr je pak recyklován do podoby surových plastových kuliček, které nacházejí ve společnosti další uplatnění. Firma Terracycle je prodává jako základní surovinu k výrobě nových produktů. Z plastových granulí se během dalšího zpracovávání stává například venkovní nábytek, plastové přepravní palety, konve, skladovací nádoby, koše, podlahové dlaždice, ale i povrchy dětských a atletických hřišť. Například na výrobu jedné venkovní lavičky je potřeba plastový granulát, který se získá zhruba ze 60 tisíc cigaretových nedopalků.

V České republice se však zatím žádná firma do recyklace cigaretových nedopalků nepustila. Existují jen projekty, které počítají s tím, že cigaretové nedopalky by se mohly stát pojivem ve stavebnictví a přidávat se do betonu nebo asfaltu. Zatím však probíhají průzkumy, zda by v těchto směsích neuvolňovaly nebezpečné látky.

Do boje se pustila už i Evropská unie

Ta zařadila cigaretové nedopalky na seznam deseti výrobků z plastů, které nejvíc škodí životnímu prostředí. V říjnu 2018 Evropský parlament podpořil návrh, který by zavázal členské země ke snížení množství plastu ve filtrech. Do roku 2025 o 50 procent a do roku 2030 dokonce o 80 procent. Návrh byl nicméně zamítnut zástupci států. Výsledkem je však alespoň povinnost ze strany tabákových společností informovat o přítomnosti plastů ve filtrech a jejich škodlivosti pro životní prostředí. Navíc výrobci tabákových výrobků se musejí nově finančně podílet na nákladech obcí na úklid odpadu, uvádí web Ministerstva životního prostředí. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných