foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz/Větrník, ilustrační foto
Cukr je bez výjimky nejúspěšnější přísada do jídel, jakou člověk zná. Když ho potravinářský průmysl přidává do svých výrobků, kupujeme je víc. A protože je cukr levný, najdeme ho prakticky v každé průmyslově vyráběné potravině.
Odborníci na výživu definují cukr jako „prázdné kalorie“, které se často zaměňují za kalorie ze škrobu. Ale cukr má jedno specifikum. Cukr (sacharóza) se skládá z poloviny z glukózy a z poloviny z fruktózy. Fruktóza dodává cukru sladkost. A právě fruktóza je ta látka, která způsobuje poruchy metabolismu.
A proto cukr, navzdory tomu, že je údajně sacharid, je skutečně jak tuk (protože přesně tak je fruktóza metabolizována v játrech), tak sacharid (protože tak se metabolizuje glukóza), v jednom balení.
Psali jsme
Podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice se poprvé od druhé světové války otočila křivka dožití obyvatel ČR směrem dolů. Jak…
Pokud hladovíte a vaše zásoby energie jsou vyčerpané, pak konzumací cukru si rychle doplníte zásoby glykogenu v játrech, což může být přínosné. Jenže převážná většina lidí ani nehladoví, ani nemá vyčerpané zásoby energie (v současné době je na planetě o 30 procent víc obézních než podvyživených). Naše těla se nestačila přizpůsobit současnému přebytku cukru v životním prostředí, a tak nás cukr pomalu zabíjí.
Epidemie fruktózy
Naše aktuální spotřeba fruktózy se zvýšila pětinásobně v porovnání s dobou před sto lety a jen za posledních třicet let se více než zdvojnásobila. Světová spotřeba cukru se za posledních padesát let ztrojnásobila, zatímco populace se pouze zdvojnásobila. To znamená, že se příjem cukru na osobu zvýšil o 50 procent, což odpovídá současné pandemii.
GFS (glukózo-fruktózový-sirup) najdeme ve velké většině sladkých (ale i nesladkých) potravin a nápojů (33 procent zkonzumovaného cukru pochází z nápojů).
Když existuje v přírodě glukóza bez fruktózy, jmenuje se „škrob“ a doopravdy dodává „prázdné kalorie“ – energii určenou ke spálení nebo uložení. Metabolismus glukózy závisí na inzulínu.
Konzumací glukózy se zvýší hladina glukózy v krvi, stimuluje uvolňování inzulinu, což podpoří ukládání energie do tukových buněk a způsobí přibírání na váze. Přebytek glukózy však způsobuje rozvoj kardiovaskulárních chorob a přispívá ke stárnutí.
Fruktóza se nikde v přírodě nevyskytuje sama, vždy ji doprovází její sesterská molekula glukóza. Obě mají totéž chemické složení (C6H12O6), ale jen těžko se dá říct, že by byly stejné. Fruktóza je mnohem horší. Fruktóza způsobuje degenerativní procesy – rychlejší stárnutí, rakovinu a kognitivní úpadek.
Navíc existují tucty studií, které usvědčují fruktózu jako hlavního viníka metabolického syndromu, což se projevuje zvýšeným výskytem diabetu (aktuální globální pandemie diabetu se týká 366 miliónů lidí), zvýšeným krevním tlakem, rozvinutím srdečních onemocnění, dysfunkcí ledvin, rakovinou, obezitou a v neposlední řadě výskytem demence. Fruktóza může způsobit tytéž choroby jako alkohol.
Fruktóza, slast a závislost
Po výčtu výše uvedených chorob si asi říkáte, že už to snad ani nemůže být horší. Ale může… Nejenže vám fruktóza mění játra na tuk a poškozuje vaše bílkoviny, ale také říká mozku, že jí potřebujete víc a víc! Podobně jako u účinků alkoholizmu stimuluje fruktóza nadměrnou a pokračující konzumaci tím, že přelstí váš mozek, aby jí chtěl víc.
Přirozeně se vyskytující cukr v ovoci je to, co dává ovoci jeho chutnost. Ale pro naše předky bylo ovoce dostupné jen krátký čas v době sklizně. Pak následovaly dlouhé měsíce, kdy bylo potravy méně, a člověk si musel udělat zásoby – zvýšit množství tukové tkáně. Jinými slovy – v dávkách, které měli naši předkové k dispozici, byl cukr z evolučního hlediska adaptivní.
Ale s naším současným globálním přebytkem cukru, zbaveného vláknin a přijímaného ve vysokých dávkách 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, už naše tloustnutí přecházející přímo už ve stav našeho ohrožení není cyklické, ale stálé.
Ačkoli je cukr největším pachatelem naší aktuální zdravotní krize, rozhodně to není jediný „padouch“. Na účinky fruktózy existují „protijedy“, jenže i ty byly z našeho životního prostředí odstraněny.
Autorka textu: Hana Čechová, zpracováno dle stejnojmenné knihy Roberta H. Lustiga Cukr náš zabiják, nakl. CPress ve společnosti Albatros
PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…
Psali jsme
ROZHOVOR V Centru funkční a přírodní medicíny MUDr. Davida Freje ve společnosti pro holistickou péči o zdraví Ecce Vita jsme se vnořili…
Psali jsme
Závěr května a počátek června patří každoročně k vrcholům rozkvětu černého bezu. Jak si blahodárné látky z často opomíjeného keře uchovat i na…