Duševní zdraví žáků se zhoršuje

K nárůstu problémů s duševním zdravím u žáků základních a středních škol dopomohlo nadměrné a rizikové používání technologií, covidová pandemie i nekončící ruská agrese proti Ukrajině. Děti čím dál více trápí úzkosti, deprese a často jsou nespokojeni se svým životem.

O problémech, které sužují žáky druhých stupňů základních škol a studenty středních škol, informovala tisková zpráva pražského magistrátu na základě výsledků příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha. S analýzou pomohli také datoví analytici z výzkumného týmu Anreva Solution.

„Prevence a péče o duševní zdraví dětí a mladých dospělých je pro mě naprostou prioritou. Jsem moc ráda, že se toto téma i s nástupem školního roku otevírá. Je potřeba o něm mluvit a detabuizovat ho. Jako náměstkyně, která má v gesci i tuto problematiku, udělám maximum pro to, abychom vylepšili péči a podpůrné prostředí pro ty, kteří potřebují pomoci,“ uvedla Alexandra Udženija (ODS), náměstkyně pražského primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.

Narost počet nespokojených žáků

Podle vědců, kteří zkoumali duševní zdraví žáků v Praze, je se svým životem spokojeno čím dál méně dětí. V roce 2019 bylo celkově spokojeno asi 65 procent žáků, v roce 2022 už jen 54 procent. Narostl naopak počet nespokojených, a to z osmi procent na 15. Téměř 27 procent pražských žáků, tedy zhruba každý čtvrtý, pak vykazuje tak špatné známky spokojenosti se životem, že by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měli zvážit konzultaci u odborníka.

„Ačkoliv celkové výsledky nejsou dobré, nalezneme v datech i malé důvody k optimismu. Wellbeing žáků dopadl v roce 2022 o malinko lépe, než v roce 2021. Také se snížil podíl žáků ohrožených poruchami příjmu potravy. Rád bych proto věřil, že se odrážíme ode dna, zároveň je potřeba zesílit podporu pro děti, školy a odborníky pracující s dětmi, a to jak z hlediska kapacity služeb, tak jejich efektivity,“ okomentoval aktuální výsledky vedoucí výzkumu Roman Petrenko.

Nejohroženější jsou dospívající dívky

Na problémy poukazují i detailnější ukazatele, například psychické zdraví. Asi 14 procent žáků uvedlo, že ve vysoké míře trpí úzkostmi a dalších 15 procent pak v míře střední. Těžkou depresí trpí zhruba 11 procent dětí a dalších 11 procent trápí středně těžká deprese. Takové hodnoty přitom přesahují míru, při které je doporučována návštěva odborníka.

Nejohroženější skupinu z hlediska duševního zdraví a wellbeingu tvoří dle výsledků analýzy dívky starší 14 let. Ty často udávají významně horší pocity spokojenosti a oproti stejně starým chlapcům častěji trpí příznaky deprese a úzkosti. Jsou také ohroženější rizikem k rozvinutí poruch příjmů potravy, a to až pětinásobně.

Odborníků je nedostatek

Podpůrné a intervenční služby přitom trápí deficit psychiatrické péče, nedostatek dětských psychologů, adiktologů a dalších specialistů zejména pro žáky, kteří se sebepoškozují nebo jsou ohroženi násilím v blízkých vztazích.

„Přestože v dohledné době nebudou dostatečné kapacity dětské psychiatrické péče, žákům můžeme pomoci i jinak, rozvojem respektujícího a bezpečného prostředí ve školách, včasnou detekcí ohrožení, preventivními programy, rozšířením počtu školních psychologů či lepším propojením škol, sociálních služeb a odborných neziskových organizací,“ upřesnil Petrenko.

Rozmáhá se užívání kratomu či elektronických cigaret

Dle výzkumu rizikového chování dětí v Praze roste také problém s užíváním návykových látek. Zejména pak nikotinových sáčků a kratomu. Ještě před dvěma lety uvedla použití kratomu pouze 2 procenta žáků, loni už téměř 5 procent. Rozmáhá se i takzvané vapování, tedy používání elektronických cigaret.

Na stejných hodnotách však zůstává alkohol, který se v roce 2021 vrátil do předcovidových císel z roku 2019. Zastavil se tak mírný pokles registrovaný v předchozích letech, kdy užívání alkoholu a marihuany podle většiny studií dlouhodobě mírně klesalo.

Chlapci hrají hry, dívky používají sociální sítě

Výsledky z roku 2021 kopíruje také riziko závislosti na používání internetu a technologií. Chlapci mají častěji problém kvůli hraní počítačových her. Naopak dívky trápí spíše čas strávený na sociálních sítích, což má také dopady na jejich psychický stav a duševní zdraví.

„Pro představu, 45 procent žáků opakovaně vynechalo kvůli internetu (on-line aktivitě) spánek nebo jídlo. 54 procent žáků přiznalo, že se někdy rozčílí, když nemohou být na internetu (on-line),“ doplnila detaily datová analytička Dominika Matějovcová.

Nutná je také další edukace ohledně bezpečného pohybu v kyberšikaně. Asi třetina žáků totiž hlásí, že je v roce 2022 na internetu kontaktoval někdo cizí s nevyžádanou erotickou nabídkou. Přes 40 procent dětí pak na internetu zažilo pomluvu, nadávky nebo ubližování.

Psychické zdraví trápí i dospělé

„Zhoršení duševního zdraví a obavy Pražanů z budoucího vývoje sledujeme také u dospělé populace. Jsem ráda, že naše práce směrem k primární prevenci a podpoře poradenských služeb pro žáky na pražských školách vychází z podrobných dat. Na řešení problematiky spolupracujeme také s Magistrátem hlavního města Prahy a pražskými pedagogicko-psychologickými poradnami,“ uvedla Jana Holubová, která je pověřena řízením příspěvkové organizace hlavního města Centrum sociálních služeb Praha.

Centrum realizuje dotazníkový výzkum každoročně už od roku 2016. Naposledy se žáků druhých stupňů základních škol a studentů středních škol ptali v prosinci 2022.