Elektronizace zdravotnictví má zpoždění, stále chybí klíčové součásti

Lékaři stále nemohou v kritických situacích efektivně získávat všechny potřebné již existující informace o pacientech. Podle zjištění Národního kontrolního úřadu (NKÚ) nevedlo ke splnění cílů elektronizace zdravotnictví ani vynaložených 159 milionů korun.

Výsledky kontroly, která prověřovala, jak Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nakládaly v letech 2019 až 2022 s peněžními prostředky určenými na realizaci dvou ze čtyř cílů Národní strategie elektronického zdravotnictví, představil NKÚ v tiskové zprávě. Vyplývá z ní, že jednotné a bezpečné komunikační prostředí pro vzájemné sdílení zdravotnických údajů v České republice stále chybí.

Na plnění vybraných cílů přitom MZ vynaložilo celkem 159 milionů korun. Úkol nakonec odložilo až do roku 2026 s tím, že na jejich realizaci bude čerpat finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Jak kontroloři zjistili, návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví připravilo MZ opožděně a oproti původnímu plánu i v pozměněné podobě.

Spolehlivý systém stále chybí

Vypuštěna byla mimo jiné část týkající se emergentních záznamů, osobních zdravotních záznamů a indexu zdravotní dokumentace. Tím nebyla naplněna jedna ze základních vizí, ve které je české zdravotnictví orientováno na pacienty.

MZ a ÚZIS se podle zjištění NKÚ dosud nepodařilo vytvořit spolehlivý systém, který by mohli poskytovatelé zdravotních služeb používat a sdílet tak data o konkrétních pacientech s ostatními zařízeními. Lékaři tak nadále nemohou snadno a rychle v kritických situacích získávat všechny potřebné informace o pacientovi.

Ministerstvo dále k 1. lednu 2023 nezřídilo ani klíčové součásti elektronického zdravotnictví. Těmi mají být kmenové zdravotnické registry (registr poskytovatelů zdravotních služeb, registr zdravotních pracovníků a registr pacientů), služby vytvářející důvěru, centrální služby elektronického zdravotnictví nebo žurnál činností. Právě jejich existenci zákon číslo 325/2021 Sb. předpokládá.

Úspěch se systémem slavila Nemocnice Na Homolce

Úspěch naopak při kontrole slavila pražská Nemocnice Na Homolce. Ta zvládla vybudovat nový nemocniční informační systém (NIS), na který vynaložila 91,3 milionu korun. Podle tiskové zprávy nemocnice vznikl proto, že původní systémy byly již zastaralé a fungovaly na již dávno nepodporovaných technologiích, které nešlo dále modernizovat.

„Máme velkou radost, že naše nemocnice skvěle obstála při hloubkové kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. NKÚ prověřoval účelnost projektu Modernizace nemocničního informačního systému – Hood, realizovaného od roku 2017, posuzoval hospodárnost vynaložených prostředků a zaměřil se na soulad se zákonem o zadávání veřejných zakázek, naplnění dotačních podmínek a správnost zaúčtování majetku v účetnictví. Kontrola probíhala od října loňského roku a začátkem května byla ukončena. Podle kontrolního protokolu naše nemocnice dodržela všechny zákonné povinnosti, stanovené dotační podmínky a naplnila všechny monitorovací indikátory projektu a stanovené cíle. Nejvyšší kontrolní úřad nestanovil ani žádná nápravná opatření, která by management nemocnice musel přijmout. Výsledek kontroly NKÚ je pro nás určitým potvrzením správnosti námi nastoupené cesty, která by měla zajistit maximální pružnost v přizpůsobování NIS požadavkům, které v budoucnosti vyplynou z vývoje nemocniční zdravotní péče v ČR,“ informoval ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.

HooD výměnu informací zvládne, chybí ale bezpečné prostředí

Nový NIS nese název HooD. Vytvořil ho vlastní tým vývojářů a analytiků ve spolupráci se zdravotníky. Umožňuje elektronizaci zdravotních i podpůrných procesů a elektronizaci dokumentace včetně digitální archivace s časovými razítky. Tím může být veškerá dokumentace vedena elektronicky. Byl navíc navržen tak, aby zvládl vyměňovat data mezi různými dalšími systémy a poskytovateli zdravotních služeb.

A tady právě naráží podle zjištění NKÚ Nemocnice Na Homolce na problém. Její nový informační systém funguje, ale vzhledem k absenci jednotného prostředí pro bezpečné sdílení dokumentace nemůže informace sdílet tak, jak to zákon o elektronizaci zdravotnictví předpokládá.