Každý den se desítky Čechů rozhodnou pro dobrovolný odchod ze života. Čtyři to udělají

14. 06. 202414:10
Každý den se desítky Čechů rozhodnou pro dobrovolný odchod ze života. Čtyři to udělají
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Sebevražda, ilustrační foto

KONFERENCE: Dnes neumírej. To je titul známé bondovky, ale i název konference a kampaně, kterou vysílají zdravotnické a sociální organizace české veřejnosti vzkaz. V naší zemi se totiž zvedla extrémní vlna počtu dokonaných sebevražd, ale i sebevražedných pokusů.

I proto se do Prahy sjeli odborníci z oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, školství a práva, aby jednali o tom, jak tento trend zvrátit.

Jmenuje se Karel a je mu 77 let. Před lety ovdověl a jeho jediná dcera se odstěhovala do zahraničí. V posledních měsících se u něj projevily kardiologické potíže, a tak byl nějaký čas hospitalizován. Karla velice zasáhlo, že ho nedávno opustil jeho nejbližší kamarád. Zemřel. Hrávali spolu každý pátek mariáš.

Karel se uzavřel do sebe, přestal vycházet ven. Špatně spal, v noci ho často budily negativní sny. Zhubnul. Sedával na balkóně a tady mu došlo, že ho před trápením světa možná spasí právě skok přes zábradlí. Nakonec se ale odhodlal zavolat na krizovou linku. Lékařka zjistila neléčenou depresi, dnes Karel užívá léky a snaží se najít radost v životě.

Příběh, který skončil šťastně. Je ovšem ohromné množství případů, které šťastný konec nemají. Od roku 1948 počet sebevražd v naší zemi vytrvale klesal, a to až do roku 2022, kdy statistici zaznamenali osmiprocentní nárůst. „Nelze to považovat za covidovou výjimku, negativní trend dál pokračuje,“ říká Klára Gramppová Janečková, zástupkyně vedoucí linky krizové pomoci Linky seniorů.

Petře je 55 let. Už třicet let žije se svým o patnáct let starším manželem v malém městě. Manželství je bezdětné. Před několika lety diagnostikovali lékaři manželovi Parkinsona. Stav se rychle zhoršuje. Muž je dezorientovaný, vyžaduje stálou péči, potřebuje pomoc se základní hygienou. V noci se často budí, začíná být agresivní.

Petra byla pekařkou, jenže musela z práce odejít, aby se mohla o manžela starat. Vydělávala peníze tím, že pekla pro známé, ale vyčerpanost a únava posledních týdnů znemožňuje i to. Petře se zhoršil revmatismus, má neustálé bolesti. Finanční problémy manželů přerůstají přes hlavu. S manželem pomáhá pečovatelka, ale jen jednu hodinu denně. Zoufalá Petra se s rozbujelou pečovatelskou zátěží zamkne v pokoji a vezme si hrst prášků na spaní...

„Jen loni spáchalo sebevraždu v Česku zhruba 1500 lidí. Každý den čtyři dokonané sebevraždy, a to nemluvíme ani o ohromném čísle nedokonalých pokusů, o kterých ani nemusíme vědět,“ připomíná alarmující čísla Klára Gramppová Janečková.

Život si berou čtyřikrát častěji muži než ženy. Neskonale se v posledním období zvýšil počet sebevražd u seniorů, ale také u dospívajících. Jsou to dvě sebevraždami nejvíce postižené věkové kategorie.

Seniorům pomáhá intervenční Linka seniorů. „Vidíme největší posun oproti minulým letům, že extrémně přibývá závažných volání. Dřív jsme se setkávali s tím, že senioři volali už v okamžicích první psychické nepohody nebo v případě prvního ohrožení. Dnes volají k nám už jako poslední možnost. Jejich problémy jsou mnohem závažnější.“

O to smutnější je, že podle slov Gramppové Janečkové se stejný počet seniorů, který se na linku dovolá, tak se také nedovolá. „Jsme trvale poddimenzovaní, máme nedostatek interventů, nedostatek přípojných linek, a to nemluvím o vleklé krizi českého psychiatrického systému,“ uvádí odbornice.

Martině je 14 let. Její rodinné zázemí není ideální. Otec od rodiny odešel a neudržuje žádný kontakt. Matka, příležitostná uživatelka návykových látek, je na rodičovské dovolené a nemá na Martinu čas. S matčiným partnerem nemá Martina ideální vztah. V rodině neexistuje komunikace, členové sedí a koukají na televizi.

Martina nemá žádné zájmy, žádné kroužky, nikam nechodí, nemá ani žádné kamarádky. Dostane se do hledáčku Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a její pracovnice se snaží dostat Martinu k aktivnímu způsobu života. O prázdninách měla jet na letní tábor, který organizuje právě OSPOD. Těsně před odjezdem spolyká prášky.

„U dospívajících a mladých dospělých ve věku od 15-24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ říká Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí.

Děvčata v tomto věku sahají spíše k sebevražedným pokusům, často demonstrativním, u chlapců je mnohem větší procento dokonaných sebevražd. U dospívajících se také častěji můžeme setkat i s tazvanými impulsivními sebevraždami. Ty obvykle následují po nějaké vyhrocené situaci – hádce, po rozchodu, po zostuzení.

„Řešíme ročně na lince čtyři tisíce případů sebevražd. V průměru třináctkrát denně. Naštěstí dva a půl tisíce případů jsou ve stádiu sebevražedných myšlenek,“ uvádí čísla Kateřina Lišková.

Součástí kampaně je i přiblížení problémů, které k sebevražedným sklonům dohánějí. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

I tak se však na Linku bezpečí obrací ročně 700 mladých sebevrahů v okamžiku, když už byl sebevražedný pokus započat. A to ať spolykáním léků nebo třeba řeznými ranami. Pak začíná boj s časem o to zjistit, kde se volající nachází a jak mu nejrychleji pomoci.

Obrovským peklem jsou sociální sítě. Dospívající si zde předávají rady, jak nejlépe spáchat sebevraždu, sdílejí vzájemně fotografie sebepoškozování, Kateřina Lišková ví, jak je obtížné se sociálními sítěmi, které kladou na mladé obrovské nároky, bojovat.

A jak je tedy nejlepší podle odborníků se bránit? Základem všeho je neuzavírat se do sebe. I sebemenší nepříjemné psychické problémy a samotu konzultovat. Mluvit o tom se svými známými, blízkými nebo s odborníky. Najít si zájmy a koníčky. Nepodléhat sociálním sítím, vymezit si čas, kdy budu off-line. Hledat v životě věci, které nás potěší a povzbudí.

Jednotlivé příběhy byly prezentovány v rámci konference a jsou součástí kampaně. Jména byla změněna.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných