KlíšťApka. Všechno, co jste kdy chtěli vědět o klíšťatech, ale báli jste se zeptat

Na českém internetu se počínaje dnešním dnem objevuje nová a velmi prospěšná aplikace. Její poněkud krkolomný název KlíšťApka dává jasně najevo, že nás má chránit před obzvlášť nepříjemnými a nebezpečnými lidskými nepřáteli.

Na vývoji aplikace se podíleli odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Nemalým dílem ke vzniku aplikace přispěly i Lesy České republiky, Česká lesnická společnost a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Kouknout, než vyrazíme do lesa

Aplikace má i webovou verzi a její „chytrost“ spočívá v tom, že vám na základě konkrétního daného stanoviště, klasifikace lesních porostů a právě aktuálních klimatických dat oznámí, na jak velký útok klíšťat se můžete v lese připravit.

Klíšťata jsou už řadu let v naší zemi největším nebezpečím z hlediska přenosu nakažlivých nemocí. I když jich žije v Česku třináct druhů, zcela na našem území dominuje klíště obecné.

O jeho životě však koluje řada pověr, mýtů a nepravd. Na druhou stranu je život klíšťat stále spojen s řadou otazníků, které nejsou ještě vyřešeny a zodpovězeny.

Každopádně je ale jisté, že klíště má tři vývojové cykly. Všechny tři cykly však provází výrazná krvežíznivost. Larva klíštěte není velká ani jeden milimetr, má tři páry končetin a v tomto stádiu saje krev pouze na ještěrkách či malých ptácích. Druhé stádium nymfy je dvojnásobně velké a má o jeden pár nohou navíc. Nymfa se už může přisát, jak na malé plazy, ptáky, ale i na člověka.

Když se nymfa dostatečně napije, změní se na dospělého jedince, kterého známe dobře už všichni a se kterým jsme se v životě už setkali.

Jedním z nesprávných mýtů je pověra o tom, že klíště na vás spadne v lese ze stromu. To v žádném případě není pravda. Klíště na vás jako na chutnou svačinku čeká velmi pasivně na vegetaci, zpravidla na vysoké trávě, nikdy však si netroufne klíště výš, než do padesáti centimetrů od země.

Krvežíznivé ženy, neškodní muži

Klíště samice saje krev kvůli rozmnožování a výživě vajíček. Samci vás nekousnou, nemohou tedy přenášet patogeny a jsou tedy z hlediska epidemiologického zcela nevýznamní.

Samička klíštěte vás nakousne, a tím do malé ranky vyplaví i výměšky svých slinných žláz. Ty v první řadě obsahují analgetické a antikoagulační látky. Znamená to tedy, že kousnutí neucítíte a v místě se vám nebude srážet krev. Nevytvoří se tedy strup a klíště se může cpát, dokud skoro nepraskne. Problém je v tom, že tyto sliny mohou obsahovat i patogeny různých nemocí.

Velkým strašákem jsou klíšťata pro rozšiřování dvou nemocí – klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy (skutečně je správný název onemocnění tento, i když se můžeme setkat i s jednodušší verzí názvu – lymská borelióza). Viry encefalitidy se nacházejí ve slinách klíštěte, a tak je poměrně snadné touto nemocí onemocnět. Viry se vyplaví do krve hostitele téměř okamžitě. Trochu složitější to má zákeřné klíště v případě borreliózy. Tyto viry má klíště až ve svých střevech, a proto je cesta do lidského krevního řečiště mnohem složitější. Navíc lidský imunitní systém rozpozná nebezpečí borreliózy velice rychle, a tak začne viry okamžitě likvidovat. Jenže po čtyřiadvaceti hodinách klíštěcího sání mění borrélie svoji strukturu a lidský imunitní systém je proti ní bezbranný. Proto člověk onemocní lymeskou borreliózou až v okamžiku, kdy je klíště přisáté nejméně jeden den.

Pokud se podíváme do databáze EpiDat a ISIN o evidenci epidemiologických dat, tak můžeme zjistit, jak se výskyt dvou nejnebezpečnějších nemocí přenášených klíšťaty v posledních letech vyvíjel.

Lymeská borrelióza

Tuto nemoc musí klíště nejprve „nasát“ z nemocného zvířete, aby ji mohlo předat na člověka. Proto se lymeská borrelióza u nenasátých larev vůbec nevyskytuje. Dá se říci, že v posledních letech výskyt této nemoci kolísá. Nejvíce případů bylo za posledních deset let zaznamenáno v roce 2018 (4724 případů), 2016 (4694 případů) a v roce 2013 (4646 případů). Nejméně případů bylo zachyceno v roce 2021, kdy bylo podchyceno 2823 případů, nicméně v loňském roce už počet případů zase výrazně vyskočil. Bakterie lymeské borreliózy byly zjištěny průměrně ve 20 procentech klíšťat. Nicméně projevují se zde velké lokální rozdíly. Zatímco v Prokopském údolí obsahuje bakterie borreliózy až 40 procent klíšťat, tak v Klánovickém lese je infekčních jen deset procent hmyzu.

Lymeskou borreliózu odhalíte na svém těle poměrně snadno. Sající parazit vyvolá kruhové zarudnutí kůže v místě přichycení do velikosti do pěti centimetrů v průměru. To přetrvá maximálně dva tři dny. Pokud se však začne zarudlá kruhová skvrna zvětšovat a sledujete zároveň její vnitřní blednutí, jde téměř s jistotou o borreliózu a návštěva lékaře je na místě. Můžete cítit únavu a zvýšenou teplotu. Onemocnění se léčí antibiotiky.

Klíšťová encefalitida

Tuto nemoc už mohou přenášet i nasáté larvy klíšťat. Počet výskytu encefalitidy není tak vysoký jako v případě borreliózy. I tady počet případů kolísá, nicméně poslední roky patří k těm s vyšším výskytem nebezpečné nemoci. Za posledních deset let byl černým rokem rok 2020, kdy lékaři odhalili 855 nákaz. Nejméně jich bylo naopak v roce 2015, kdy jich bylo jen 355. Loni se však počet onemocnění v celé zemi zastavil na čísle 697. Encefalitida se v republice většinou objevuje jako ohniskové onemocnění s výrazným zaměřením na jedno místo a jednu lokalitu.

Její následky jsou mnohem horší. V první fázi připomíná obyčejnou chřipku a je snadno zaměnitelná. Druhou fázi už doprovázejí vysoké horečky, ztuhlost šije, poruchy hybnosti, obrna a nespavost. Onemocnění může skončit i smrtí. Jedinou obranou proti encefalitidě je očkování. To provádí praktický lékař nebo speciální očkovací centra.

Klíšťata však přenášejí ještě další nemoci, o kterých se tolik nemluví. Jde o anaplazmózu, tularémii a další. V těchto případech jde však spíše o jednotky případů ročně.

Jak s ním ven?

Nic neprošlo v posledních letech tak překotným vývojem jako teorie správného odstranění klíštěte z těla. Dřív se doporučovalo usmrtit klíště olejem nebo krémem a pak vykroutit proti směru hodinových ručiček. „Dnes je to poslední, co by se mělo dělat,“ zaznívá z osvětových materiálů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). „Ideální je odstranit klíště ve třech krocích: Dezinfekce místa přisátí. Odstranění klíštěte vyvikláním. Opětovná dezinfekce místa přisátí,“ píše SZÚ v osvětě.

Podle těchto podkladů je nejdůležitější klíště okamžitě odstranit, a to i za cenu, že dojde k jeho přetržení. Parazit by měl být pak ideálně zabalen do kousku papíru a spálen na nehořlavé podložce.

Repelenty pomáhají, ale ne všechny

Jedinou možnou obranou je používání osvědčených repelentů. Nedoporučuje se užívat experimentální alternativy založené na esenciálních olejích a bylinkových výluzích. Docílíte zpravidla jen toho, že klíště na vašem těle bude navíc pěkně vonět. Ideálně by repelenty měly obsahovat látky DEET, IR3535 nebo Icaridin. Vhodné je oblékat do přírody světlé oblečení, kde jsou paraziti vidět ještě před přisátím a vzájemně se kontrolovat. Vhodné jsou i hladké materiály, kde se klíště neudrží.

Doma je vhodné udělat zevrubnou kontrolu a hlavně neoblékat stejné oblečení ještě druhý den. Klíšťata si na něm mohou na vás počkat.

A co nám řekne aplikace?

Ale nyní se vrátíme zpět k aplikaci KlíšťApka. Vyzkoušíme, co všechno umí. Zadáme do vyhledávače název obce Průhonice. Na mapě se nám objeví zeleně zakreslené plochy, kde by mohlo dojít k nákaze. Tyto jednotlivé plochy můžeme dále rozkliknout pro bližší informace. Například zjistíme, že v Průhonickém parku je výskyt klíšťat v porostu na druhém stupni a jde o velmi malé riziko. Celková promořenost klíšťat borreliózou je v tomto případě 23 procent.

Na stupni dva je riziko i v oblasti Tetína na Berounsku. Tady je promořenost borreliózou jen jedenáct procent.

A kdybychom se chtěli vydat na Blaník, tak v této lokalitě je riziko nákazy borreliózou jen dvanáct procent.