Lékař znovu varuje před enormním výskytem žloutenky

ROZHOVOR: Hygienická stanice v Praze opět upozornila na zvyšující se počty nakažených žloutenkou typu A. „Aby se člověk žloutence vyhnul, stačí důsledně dodržovat základní hygienické návyky. Základem je důkladné mytí rukou,“ řekl serveru PrahaIN.cz lékař Vít Šlechta.

V této souvislosti lékař upozornil, že situace v Praze je vážná. Téměř 900 zachycených případů žloutenky typu A znamená podle něj enormní zvýšení počtu nakažených v porovnání s minulými ročníky. „I z tohoto důvodu se situaci v této oblasti věnují hygienici i média, což je velmi správné,“ řekl PrahaIN.cz Vít Šlechta.

Příznaky virózy

Onemocnění žloutenkou typu A vykazuje charakteristické symptomy. Důležité je nečekat a při zdravotních potížích okamžitě vyhledat svého ošetřujícího lékaře. Inkubační doba žloutenky totiž trvá několik týdnů. Pacient pak musí být izolován buď v nemocnici na infekčním oddělení, nebo v domácím prostředí. Musí mít vlastní ručník, toaletu a koupelnu. „Žloutenka má svůj název podle toho, že občas nakažený jedinec zežloutne. V takových případech můžeme vidět žluté bělmo u očí anebo žlutou kůži. To je typický příznak, ale týká se pouze určitého procenta nemocných. Většina nakažených lidí nezežloutne. Člověk většinou žloutenku typu A prožívá jako klasickou chřipku. Je unavený, cítí bolest kloubů, má potíže s trávením, trpí nechutenstvím, bolí ho břicho. A když pak zjistíme zvýšené jaterní testy a k tomu přidáme počáteční příznaky, tak zjistíme, že pacient se nakazil žloutenkou typu A. Léčba trvá několik měsíců. Člověk musí zůstat v klidném stavu, protože tělo a svaly jsou oslabené. Musí také dodržovat předepsanou dietu. Nesmí konzumovat tučná jídla nebo kořeněné jídlo připravované na přepalovaném tuku. Jde o jaterní dietu,“ vysvětlil lékař naší redakci.

Voda a mýdlo

Aby se zdravý člověk vyhnul žloutenkové nákaze, nemusí podle jeho slov zavádět zvláštní a výjimečná opatření. Postačí, aby důsledně dodržoval známé a zavedené hygienické návyky. „Žloutenka typu A zůstává nemocí špinavých rukou. Základem je mýt si ruce a dodržovat základní hygienu. Další zásadou je před konzumací pečlivě umývat koupené ovoce, zeleninu, maso a podobně. To je standard, který patří k naší civilizaci a na tom se nic nemění. Není potřeba používat dezinfekci a podobně.

Jiná situace je, pokud nastane epidemiologická situace třeba ve škole. Tam se pak používají různé dezinfekční látky, například chloramin. Člověk, který má odmalička naučené určité hygienické zásady, tak je sleduje i u druhých lidí. Musíme počítat s tím, že ať se druhý člověk myje, nebo nemyje, tak ho vždycky musíme považovat za potencionálního nosiče. My se myjeme vždycky. A pokud tuto zásadu člověk striktně dodržuje, nikdy tím nic nezkazí,“ zdůraznil lékař.

Drogy

Odpovědí, které by vysvětlily nárůst nakažených lidí v Praze, je  prý mnoho. Mezi potencionální šiřitele nákazy vždy patří narkomani, kteří jsou ohroženou a rizikovou skupinou. Na druhém místě jsou lidé bez domova. V Praze žijí určité počty těchto osob, které nedodržují základní hygienické normy a návyky. „Drogově závislí jedinci patří do vysoce rizikové skupiny vždy. Kromě klasického přenosu mezi nimi navíc hrozí ještě další rizikové přenosy kvůli nitrožilní aplikaci drog. Dále pak osoby, které nedodržují stoprocentně hygienické standardy. Když se řekne bezdomovec, tak si představíme člověka, který nemá celý den přístup k vodě. To znamená, že nebude mít umyté ruce. A to je základ. Další skupinu tvoří například děti, které tím, že jsou nevyzrálé osobnosti, nemusí mít ještě vypracované hygienické návyky. V kolektivu si tak třeba nemyjí ruce. Jsou bezprostřední, spontánní a hygienickým návykům je musíme učit. Nakazit se žloutenkou typu A mohou „běžní“ lidé v okamžiku, jakmile u nich dojde k nedůslednosti. Například v případě, že se člověk nachází v blízkosti nakaženého jedince, který žloutenku má, podají mu ruku nebo manipulují s předměty, kterých se pacient dotkl, tak se může nakazit,“ upozornil Šlechta.

Praha to zvládne

Lékař prohlásil, že i epidemie v Praze se dá zvládnout. Není to prý nic, co by bylo špatnou vizitkou pro české hlavní město. „Žije zde půl druhého milionu lidí a nemocnost se nepatrně zvýšila. Poněkud jiný pohled se nabízí, když zjistíme, jak si stojí v této oblasti jiné světové metropole. Není důvod k přehnanému poplachu,“ ukončil Vít Šlechta.