Lékaři implantovali stimulační elektrodu pacientce s Parkinsonovou chorobou

Úspěšná operace se podařila v Nemocnici Na Homolce. V únoru zde podstoupila dvaašedesátiletá pacientka s Parkinsonovou chorobou zákrok, při kterém jí byla do mozku implantována stimulační elektroda. Pacientka nyní nemá téměř žádné problémy.

Jak uvádí tisková zpráva, léčbu vedli neurochirurgové z Nemocnice na Homolce a neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ty spojuje Centrum pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO), kde pacientka operaci podstoupila.

Hluboká mozková stimulace pomáhá již 26 let

Léčebná metoda hluboké mozkové stimulace, neboli Deep Brain Stimulation (DBS), bývá využívána u vybraných pacientů s centrálními poruchami hybnostmi, jako je právě například Parkinsonova choroba. Bývá využívána v okamžiku, kdy hybnost již nedokáže kompenzovat léčba medikací.

Tato pacientka byla vůbec první v České republice, která v centru podstoupila operaci DBS se zacílením v nové oblasti mozku. Úspěchu této léčby přitom předchází několik klíčových kroků. Jedná se jak o výběr správného kandidáta, tak samotný operační výkon a pooperační péče. Stimulace se poprvé zapíná až zhruba měsíc po prodělané operaci. Tím nejobvyklejším stimulovaným cílem v mozku je takzvané subtalamické jádro, pro implantaci do této části však nebyla pacientka vhodná. Lékaři se u ní proto rozhodli pro oblast bílé a šedé hmoty, posterior subthalamic area (PSA).

„PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur v hloubi mozku, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti. Z našeho hlediska bylo důležité, že předchozí výzkumy a zkušenosti ukazovaly, že DBS této oblasti by mohla významně ovlivnit kromě klasických příznaků Parkinsonovy nemoci právě i akční třes,“ vysvětluje ve zprávě neurochirurg MUDr. Jaromír May, Ph.D., který pacientce implantoval stimulátor i elektrodu.  

„V rámci časné pooperačního managementu čekají pacientku další úpravy jak nastavení stimulace, tak farmakoterapie, ale již nyní je výsledek opravdu vynikající,“ uvedl ve zprávě neurolog MUDr. Filip Růžička, Ph.D., který pacientku k operaci indikoval.

Možná rizika implantace

Hluboká mozková stimulace s sebou nese určitou míru rizik vzhledem k náročnosti celého zákroku. Ty uvádí Neurologická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN na svém webu. Jednat se může například o vznik infekce nebo poškození hardwaru implantovaného systému. Nejčastější komplikací je však krvácení v místě implantátu, který se děje zhruba ve 2 až 4 procentech případů.

Plíživý nepřítel jménem Parkinsonova nemoc

Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP) na svých webových stránkách, Parkinsonova nemoc je degenerativní onemocnění centrálního nervového systému. První nápadnější příznaky se však mohou objevit až po delší době. K těm časným mohou patřit změny rukopisu, ztuhlost v končetinách, poruchy spánku nebo také pomalá a tichá řeč. Mezi ty hlavní příznaky se ale řadí především poruchy hybnosti, klidový třes, svalová ztuhlost a poruchy při chůzi a stání.

Podle webu Parkinson´s Europe žije na celém světě kolem 10 milionů lidí s Parkinsonovou chorobou a statisticky postihuje mírně častěji muže než ženy. Jedná se o nejrychleji se rozrůstající neurologické onemocnění na světě. Odhaduje se proto, že do roku 2050 se číslo osob s Parkinsonem zdvojnásobí.