foto: Martin Fried, se svolením/Martin Fried
ROZHOVOR: Profesor Martin Fried je přednostou OB Kliniky a průkopníkem chirurgické léčby obezity v České republice. Jeden z prvních na světě zavedl první laparoskopické bariatrické operace žaludku u nemocných s obezitou. Dnes se aktivně věnuje moderní léčbě obezity. V rozhovoru pro PrahaIN.cz otevřeně mluví o výhodách i rizicích nových léků, o selhávání systému i o pacientech, kteří si chtějí jen „píchnout injekci a zhubnout“. Tak jednoduché to ale není.
Pane profesore, jak se změnil přístup k léčbě obezity od dob, kdy jste začínali?
Začátky byly chirurgické. Tehdy nebyla jiná cesta. Měli jsme první zkušenosti s bandáží žaludku, což dnes považujeme za částečně již překonanou metodu, ale tehdy to byl posun. Jedni z prvních na světě jsme začali operovat laparoskopicky, takzvanou neadiustabilní bandáž žaludku To bylo v roce 1993 a byl to velký průlom po celém světě. Postupně jsme se učili vnímat obezitu komplexněji, jako nemoc, která má psychologické, metabolické, behaviorální a také sociální aspekty. Založili jsme multidisciplinární tým. A hlavně, začali jsme poslouchat pacienty. Dnes kombinujeme chirurgii, psychologii i léky. To je ta evoluce. Mezi zásadní milníky určitě patří nástup laparoskopie, která znamenala obrovský zlom. Jejími největšími benefity byla minimální invazivita a rychlejší zotavení. Dodnes je to jeden z pilířů léčby.
Léky jako Mounjaro nebo Wegovy vzbuzují velká očekávání. Je to zlom?
Je to další nástroj. A výborný. Ale důrazně říkám, že to není samospasitelný zázrak. Musíme si uvědomit, že tyto léky fungují jen při celkové změně způsobu života. Sníží chuť k jídlu, ale nevymění vůli. Pro člověka, který je rozhodnutý změnit životní styl, jsou obrovskou pomocí. Ale ti, kdo čekají, že si „něco píchnou a zhubnou“, budou zklamaní. Mimochodem, takových lidí není málo.
Jaké efekty tedy tyto léky přináší?
Zásadní. Lidé skutečně hubnou. Výrazně se snižuje glykemie, zlepšují se lipidové parametry, klesá krevní tlak. To jsou konkrétní měřitelné výsledky. Navíc u pacientek, které podstupují IVF nebo mají problémy s cyklem, pozorujeme zlepšení reprodukčních funkcí. A to už vůbec nemluvím o psychice, spousta lidí se cítí lépe, vrací se do práce, mají víc energie, zlepšují se jim vztahy.
Je pravda, že se po vysazení léků hmotnost často vrací?
To není jen problém těchto léků. To je problém obezity jako nemoci, která má recidivující charakter. Není ostuda znovu přibrat, špatné je nepokračovat v léčbě, s léky, případně jiným způsobem. Tady je důležité přirovnat léčbu k diabetu nebo hypertenzi. Nejde říct pacientovi: „Berete léky moc dlouho, vysaďte je.“ Obezita se musí léčit dlouhodobě, celoživotně.
Jak se díváte na argument, že se lidé s nadváhou mají prostě víc hýbat a méně jíst?
To je velké zjednodušení, které škodí. Lidé často jedí málo, ale špatně. Mají vysoký příjem energie, ale málo živin. Chybí jim bílkoviny, vláknina. Mají přebytek jednoduchých cukrů, tuků. Tělo pak reaguje zpomalením metabolismu. A jakmile se vrátí k „normálnímu“ jídlu, všechno uloží. Proto učíme pacienty plánovat, jako když si rozpočítávají peníze. Buď si dám pivo, nebo kvalitní oběd. Buď zákusek, nebo zeleninu či ovoce. To je vědomé rozhodování.
Mluvil jste o tom, že systém je nastavený špatně. V čem konkrétně?
Zásadní problém je prevence. Chybí školní výuka, chybí podpora pohybu, zdravého vaření. Všude vidíte reklamy na kalorické nesmysly. Prostředí je obezitogenní. Výsledkem je, že máme jednu z nejvyšších měr obezity v Evropě.
Co by pomohlo?
Kromě systémových změn hlavně včasný záchyt. Když se k nám dostane pacient se 130 kily, který zkusil všechno možné a má za sebou desítky diet, je pozdě. S tím samozřejmě také pracujeme, ale ideální je začít dřív, při prvních náznacích nadváhy. Důvěřovat pacientům a ujistit je, že nejde o jejich selhání. Obezita není lenost. Je to nemoc. Léčitelná. Ale čím dřív, tím líp.
Jaké zdravotní důsledky obezita nejčastěji přináší?
Obezita je nemoc, která zasahuje prakticky všechny systémy v těle. Zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, poruch spánku, jaterních onemocnění, ale i depresí nebo některých typů rakoviny. Navíc ničí pohybový aparát, obézní lidé častěji trpí bolestmi kloubů a páteře, dříve potřebují kloubní náhrady. A co se týče běžné nemocnosti, prakticky jakákoli infekce má u nich těžší průběh. K tomu musíme přičíst chronický zánět, který se v tukové tkáni rozvíjí a může být předstupněm vážnějších onemocnění, včetně nádorových. To všechno jsou náklady pro zdravotní i sociální systém. Jsou častěji v pracovní neschopnosti. A obrovská ztráta se týká kvality života.
Co by podle vás měl zdravotnický systém udělat pro zlepšení?
Neměl by obezitu vnímat jako estetickou záležitost. Obezita je nemoc, která ohrožuje zdraví a život. Léčba, která pacientovi pomůže snížit váhu a zlepší přitom dalších deset zdravotních parametrů, je investice. Ne výdaj. A většinou stojí méně než pozdější řešení komplikací. To je potřeba si přiznat. Pojišťovny kompletně hradí chirurgickou léčbu obezity. Farmakologickou si pacienti hradí sami. Věřím, že poté, co se vyhodnotí efektivita léků, což je po pěti letech, pojišťovny přistoupí k úhradám. Mezitím se začnou vyrábět generické léky, které jsou levnější a věda zase pokročí. Je to obrovský boom ve farmakologii a každý den týmy vědců pracují na dalších postupech. Velkým průlomem bude podávat účinnou látku v tabletách. Léčba musí být komplexní a velmi účinná je kombinace šetrných operací bariatrické chirugie s novými léky podpořená novými návyky za podpory výživového poradce. Tělo se často na nějaký lék adaptuje a přestane zabírat, proto ta léčba musí být komplexní. Když zasáhneme na několika místech, tak naděje na dlouhodobý efekt je mnohem větší.
Profesor Martin Fried je přední český chirurg a odborník na léčbu obezity. Od počátku 90. let se věnuje bariatrické chirurgii, v roce 1993 provedl jako první na světě laparoskopickou operaci neadjustabilní gastrické bandáže. Školil chirurgy ze Spojených států, Velké Británie, Španělska, Itálie, Polska, Slovenska a dalších zemí. Je členem světových odborných společností. Od roku 2009 je přednostou OB Kliniky v Praze, kde vede špičkový tým zaměřený na léčbu obezity a s ní spojených nemocí. Pod jeho vedením se OB klinika stala jedním z hlavních center pro chirurgickou i nechirurgickou léčbu obezity. Je známý svým komplexním přístupem ke každému pacientovi a důrazem na propojení medicíny, psychologie i nutriční podpory.