-->

Leukémie, chemoterapie, tajemství těla… PrahaIN.cz na návštěvě Ústavu hematologie a krevní transfuze

26. 11. 202209:35
Leukémie, chemoterapie, tajemství těla… PrahaIN.cz na návštěvě Ústavu hematologie a krevní transfuze
foto: Marek Jindra, PrahaIN.cz/Ústav hematologie a krevní transfuze

ROZHOVOR: Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) byl založen před více než sedmdesáti lety a je to největší hematologické centrum v Česku. Odborní lékaři zde zajišťují specializovanou léčbu pro všechny pacienty, kteří ji potřebují. Pracovní tým doplňuje několik desítek vědců zkoumajících příčiny poruchy krvetvorby a hledajících nové možnosti a metody, jak co nejlépe léčit. Jejich činnost přináší výsledky, které jsou srovnatelné se světovou konkurencí.

Redakce PrahaIN.cz se při své návštěvě ÚHKT mohla seznámit s nejnovějšími trendy v oboru. V současné době se zde rozvíjí také imunoterapie akutních leukémií, jež nereagují na doposud používané metody léčby, a začínají zde probíhat první studie podávání sofistikovaných buněčných produktů u nemocných, kteří jsou současnými postupy nevyléčitelní.

Naším průvodcem po zdejších pracovištích byla Andrea Daňková, která pracuje ve vrcholovém managementu ÚHKT a zastává pozici tajemníka ředitele. Během prohlídky nám odpověděla na otázky související s aktuálně probíhajícími vědeckými programy a možnostmi jejich financování včetně transfuzní problematiky, jež je nedílnou součástí činnosti v této instituci.

Co je to leukémie?

Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které neplní svou normální funkci. Tyto nemocné krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.

Při onemocnění dochází k poruše krvetvorby. Kmenové buňky začnou tvořit velké množství jednoho z typů krvinek, který navíc obvykle nedostatečně vyzrává. Nezralé krvinky nejsou schopny plnit úkol, který v těle mají, začínají postupně vyplňovat kostní dřeň a jsou vyplavovány do krve. Leukemické buňky se pak mohou shromažďovat v různých tělesných orgánech. Kostní dřeň není nadále schopna tvořit dostatečné množství normálních krvinek a rovnováha krvetvorby je porušena.

Jaké jsou převažující postupy léčby leukemie v dnešní době?

Toto je určitě zajímavá otázka pro komplexní diskuzi s naším lékařským týmem, ale pokusím se co nejsrozumitelněji odpovědět na základě mé praxe. Co se týče postupů léčby, v dnešní době jde o kombinovanou léčbu chemoterapií a monoklonálními protilátkami. Chemoterapie se využívá v léčbě nádorů již desítky let a způsobuje zahubení rychle se množící nádorové buňky. Bohužel jak známo, má vedlejší účinky, ke kterým patří nevolnost, poškození sliznic, únava a další nepříjemné průvodní jevy.

Oproti tomu monoklonální protilátka je přímo směrovaná na určitou strukturu nádorové buňky a cíleně ji ničí.

Výsledky nových léčebných metod prodlužují pacientům život a často se v jejich kontextu používá termín „způsob léčby na míru“. Nicméně i tak může být nádor velmi adaptabilní a někdy se mohou obranné mechanismy nádorových buněk i pro současnou medicínu profilovat jako nepřekonatelné.

Znamená to, že se nemoc může po nějaké době u pacienta znovu objevit?

Je to tak. Akutní myelodní leukémie, což je typ onemocnění, na který se v ÚHKT nejvíce specializujeme, se opravdu může vrátit. Návraty nemoci mohou být obtížněji zvládnutelné. Cíl lékařů však navzdory komplikacím zůstává stejný – vyléčit pacienta.

Jaké existují možnosti léčby?

Moderním způsobem léčby jsou tzv. CAR-T buňky. Tyto buňky mají na svém povrchu upravený receptor, který rozpoznává nádorové buňky pacienta. Díky tomuto receptoru umí tyto T buňky (T lymfocyty) nádorovou buňku najít a cíleně ji zničit.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi léčbou NK buňkami a za pomoci CAR-T terapií?

V případě NK buňek se tyto podávají pacientovi, kterého lze považovat za momentálně vesměs zdravého a měly by zabránit návratu nemoci. CAR-T terapie představuje možnost specifického vyhledání rakovinné buňky, kterou najdou a zabijí T-buňky, jež mají cytotoxickou aktivitu.

Oproti tomu u NK buněk není potřeba vkládat žádný receptor. Využíváme toho, že NK buňky si leukemickou buňku umí najít samy na základě sady informací nacházející se na povrchu leukemické buňky, protože právě vyhledávání nádorových buněk je přirozenou vlastností NK buněk. Krásně o tomto tématu dokáže mluvit předseda Vědecké rady ÚHKT doktor Frič.

Kryosklad biologického materiálu / foto: Aleš Král, ÚHKT

Jaké nyní běží v ÚHKT klinické studie?

Aktuálně máme 14 komerčních klinických studií a další čtyři jsou ve fázi jednání. Akademických studií je celkem šest. Dále v současnosti probíhá klinická studie s naším vlastním léčivým přípravkem, který se vyrábí v ÚHKT. Jedná se o tzv. CD19 CAR-T buňky a tato studie je plánována pro šest až deset pacientů. Jedná se o první podání produktu pacientovi, takže se provádí na malém počtu, abychom eliminovali všechna potencionální rizika.

Tento přípravek byl již podán dvěma pacientům a zjistili jsme, že buňky u pacientů přežívají, fungují, jak mají a nemají zásadní nežádoucí účinky. Jsme tedy snad na dobré cestě. Jedná se o první studii v České republice, kde jsou použité buňky vyvinuté ve vlastních laboratořích a přímo podané na naší klinice, jedná se o velký úspěch dlouhodobého výzkumu vedeného doktorem Otáhalem a panem primářem Vydrou a mnoha dalšími.

Zmiňovala jste, že v ÚHKT se nejvíce specializujete na akutní myeloidní leukémii. Mohla byste nám tuto problematiku více přiblížit?

Akutní myeloidní leukémie je jedním ze čtyř základních typů leukémií, která bez terapie připraví pacienta o život do pár měsíců. Její léčba je přitom velmi náročná, protože jde o variabilní onemocnění, na něž není lehké specificky cílit.

U pacientů, kde už jiná léčba nezabírá, se nyní jeví jako velmi slibná buněčná imunoterapie. Ta v současnosti představuje nový pilíř léčby hemato-onkologických onemocnění a zahrnuje širokou škálu léčivých přípravků. Od těch komerčně produkovaných až po preparáty, které stále prochází experimentálním vývojem.

Naší výhodou v rámci České republiky je, že nejsme „pouhá nemocnice“, ale disponujeme transfuzní částí, která nám vyrábí pro pacienty speciální transfuzní přípravky. Díky tomu jim můžeme poskytovat intenzivní léčbu. K tomu máme i velkou část výzkumnou.

Jsme takové centrum excelence v léčbě leukemie v rámci Česka. Udály se u nás i základní milníky tuzemské medicíny, jako je první transplantace kostní dřeně (1986) či první transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce v Československu (1991).

V poslední době se daří zavádět nové programy i vědecké směry a ty hned využíváme v péči o pacienty.

Význam existence výzkumu je tedy pro úspěšnou léčbu pro vaši instituci zásadní?

Nepochybně. Ve zkratce lze říci, že ÚHKT se intenzivně věnuje výzkumu a následné implementaci nových léčebných přípravků buněčné imunoterapie. V rámci klinických hodnocení jsou potom tyto léčebné přípravky podávány pacientům. Na základě detailních informací o průběhu léčby můžeme tyto přípravky dále zdokonalovat v našich výzkumných laboratořích.

Toto propojení aplikovaného výzkumu s výrobou a přímým požadavkem kliniků na námi vyvíjenou experimentální léčbu činí ÚHKT v tomto směru unikátním pracovištěm.

Na základě našich zkušeností predikujeme v budoucnu pravděpodobně velkou poptávku po léčivých přípravcích tohoto typu. To, že tyto typy přípravků UHKT umí vyvinout a podat, jsme několikrát prokázali a je to určitě moderní směr, na který se v budoucnu chceme zaměřit.

Pracoviště výrobní laboratoře ÚHKT / foto: Aleš Král, ÚHKT

Co je k výrobě buněčných terapií zapotřebí?

Jednou ze zásadních podmínek jsou čisté prostory, které máme v klinickém pavilonu. Jedná se o velmi speciální výrobní laboratoř, kde lze tyto buňky připravovat podobně, jako se vyrábějí komerční přípravky, ale s výrazně menší kapacitou.

V těchto prostorách se pracuje s geneticky upraveným biologickým materiálem, a proto se musí striktně dodržovat velmi přísná pravidla. Nyní jsme navíc dostavěli nový pavilon Progresivní medicíny, kde budeme mít další čisté prostory, které nám umožní zvýšit kapacitu výroby.

Jak dlouho celý proces výroby buněčné terapie trvá?

Nejprve se musí zjistit, zda pacient splňuje základní podmínky pro léčbu, tedy že má například dostatečné množství buněk v krvi. Pak se mu odebere krev, z níž se buňky připraví. To může trvat cca tři týdny. Následně se vyrobené CAR-T buňky zamrazí a provede se několik speciálních testů, aby se zjistilo, že vše bylo vyrobené správně. To zabere další měsíc, takže celkem to trvá jeden až dva měsíce.

Jaké existují způsoby financování výzkumu ve vašem ústavu?

Výzkum a vývoj financujeme vícezdrojově, jinak by to ani nešlo. Využíváme národních i mezinárodních grantů, vycházíme z vlastních rozpočtů ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Finance na výzkum nově získáváme i díky externím dárcům, spolupracujeme například se společností Czechoslovak Group a po jejich vzoru se snad přidají i další.

Za podporu výzkumu soukromými subjekty jsem opravdu vděčná, překročili jsme svůj posttotalitní stín, neboť v zahraničí je toto běžnou praxí. V posledních letech žijeme ve světě rostoucího zájmu o problematiku společenské odpovědnosti firem (CSR - Corporate Social Responsibility), která je podporována nejen ze strany nadnárodních a mezinárodních organizací, Evropské unie, některých vlád, ale i firem samotných.

Bez podpory soukromých společností bychom si také těžko mohli pořídit některé nejnovější technologie a přístroje, jejichž pořizovací cena je nad naše běžné možnosti. Společnosti, které samy využívají sofistikované IT přístupy, mohou zase s jejich know-how pomoci našemu zdravotnickému zařízení bezpečně automatizovat řadu procesů. Nedávno jsme například řešili konfiguraci vědeckého clusteru s profesionály ze soukromého IT sektoru.

Je zároveň na ÚHKT vyrobená léčba levnější než komerční terapie?

Tím, že se zatím pohybujeme v tak malém měřítku a vše je stále navázané na výzkum, nemáme to naprosto přesně spočítané. Nicméně jiná akademická pracoviště vyrábějí podobné produkty zhruba za čtvrtinu ceny v porovnání s komerčním přípravkem. V rámci našich možností to také vyrábíme levněji, není v tom ale zahrnuta cena za výzkum a vývoj.

Nedílnou součástí vašeho ústavu je problematika související s krevní transfuzí. Jak vypadá aktuální situace na tomto poli?

Podle statistik nám chybí mezi šedesáti až osmdesáti tisíci dárců krve. Přes všechny pokroky ve vědě a výzkumu v oboru medicíny je stále lidská krev nenahraditelnou tekutinou a mnoho oborů se bez ní neobejde. Je nezbytná nejen při velké ztrátě krve při polytraumatech, při rozsáhlých operačních výkonech, ale také právě při léčbě hematologických pacientů. Jak jsem již zmiňovala, v Ústavu hematologie a krevní transfúze léčíme převážně pacienty s akutní leukémií, hemofílií a vzácnými onemocněními krvetvorby a jeden hematologický pacient může spotřebovat za jeden rok vyšší stovky transfúzních přípravků.

Na naší transfúzní stanici odebíráme dárcům nejen plnou krev, ale také plazmu a krevní destičky na krevních separátorech. Z jednoho odběru plné krve vyrobíme až 4 transfúzní přípravky. A to třeba erytrocytový koncentrát, plazmu, krevní destičky a v případě potřeby též granulocytový přípravek.

Dárce tak darováním 450 ml plné krve může pomoci až 4 pacientům. Pro dárcovství v naší republice platí věkové rozmezí od 18 do 65 let. Ideální věk je mezi 20 až 40 roky. Darovat krev může především zdravý člověk, který by měl mít vyváženou stravu, být v dobré kondici a vážit minimálně 50 kilogramů.

Náš skvělý tým lékařek z Transfúzního oddělení říká, že bez pravidelných dárců krve se u nás prostě neobejdeme. Dar krve je dar života a naděje pro druhého člověka, děkujeme všem dárcům, že tuto naději dávají našim pacientům, kteří svůj boj o život nevzdávají.

Nově postavená klinický pavilon ÚHKT / foto: Marek Jindra, PrahaIN.cz

Ve vašem areálu se nachází několik nových budov. Existují plány na jeho další modernizaci?

V roce 2013 pan ředitel představili program celkové rekonstrukce areálu ÚHKT pod názvem Vize 2020. Jedná se o kompletní program výstavby nových budov a zároveň rekonstrukci budov transfúzního i klinického úseku. Později byl program transformován na vyspělejší verzi Vize 2030. Cílem je modernizovat vědecké prostory a navýšit počet lůžek. Osobně věřím a doufám, že nám to mezinárodní politická situace a s tím i spojené ekonomické a energetické konsekvence dovolí dle původního plánu. My jako management pro to uděláme maximum.

Co pokládáte za váš největší úspěch v ÚHKT?

Vybrat jen jeden je velmi obtížné, ale asi můžu říct, že díky mojí práci (a skvělému týmu kolegů ) se řada nových strategických projektů, důležitých pro budoucnost ÚHKT, dala do pohybu a nebo, pokud už v pohybu byly, se dostaly na vyšší a kvalitnější úroveň. A určitě s tím odhodláním věci zlepšovat a měnit nechci přestat. Chtěla bych, abychom dokončili všechny stavební a investiční záměry rozvoje areálu, ráda bych pomohla navázat více vědeckých konsorcií a manažersky bych chtěla dotvořit kvalitní tým lidí na všech úrovních napříč ÚHKT. Hlavní je ale být kolegům oporou, dobrým leaderem a partnerem v diskuzi.

Mgr. et MgA. Andrea Daňková, MBA

Tajemník ředitele ÚHKT, v této funkci pracuje 3 roky. Vyučuje komunikaci na 3. LF UK. Je členka externí skupiny zaměřující se na reformy a posun ve zdravotnictví v oblasti digitalizace, upgradu primární péče, kvality a dostupnosti zdravotních služeb a strategie financování na další desetiletí.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných