Mezinárodní den proti násilní na ženách: Počet hlášených případů domácího násilí roste. A je to prý dobrá zpráva

TISKOVÁ KONFERENCE: 25. listopad je Mezinárodní den proti násilí na ženách, u příležitosti tohoto výročí uspořádala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková konferenci k lepší ochraně před domácím a sexualizovaným násilím, toto téma patří k základním bodům programového prohlášení vlády.

Na jeho podkladu vláda přijala řadu legislativních i nelegislativních kroků: „Přijali jsme nápravu definice znásilnění. V legislativním procesu je nový zákon o domácím násilí či zakotvení nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech. Od ledna platí specializace trestních soudů na domácí a sexualizované násilí,” říká Klára Laurenčíková Šimáčková. I přesto ale počet registrovaných trestných činů roste, paradoxně je to ale dobrá zpráva. 

Méně tolerance vůči násilí

Počet registrovaných trestných činů od loňska vzrostl asi o 30 procent. Čím si ten nárůst vysvětlit? „Nejsou to jen trestné činy, roste také počet vykázání ze společného obydlí,“ říká pro PrahaIN.cz Klára Laurenčíková – Šimáčková. „Co se příčin týče, jednoznačně víme, že během covidu se v hermeticky uzavřených domácnostech řešilo větší množství stresových záležitostí spojených s výpadky v příjmech a sociální izolace v kombinaci s finančními problémy odstartovaly výrazný nárůst násilí.” Pozitivním vlivem, který se paradoxně projevuje nárůstem hlášených případů násilí, je osvětová činnost a změna vnímání násilí: „Široká veřejnost je vůči násilí méně tolerantní. Jedním z cílů osvětové činnosti je, aby oběti násilí tyto situace nahlašovaly, aby si ji nenechávaly pro sebe.” Podle Laurenčíkové-Šimáčkové může celou situaci napravit jen zvýšení důvěry v systém: „Lidé si stále ve větší míře uvědomují, že má smysl se ozvat a z toho začarovaného kruhu násilí zkusit odejít.” 

„Ten největší nárůst je právě u trestného činu znásilnění, kde se nová definice propíše až do nového roku,“ řekl pro PrahaIN.cz Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů. „Nárůst v letošním a loňském roce je dán opravdu zvýšenou pozorností ze strany společnosti i médií, což může dodávat odvahu dalším obětem.” S odvážnou teorií zvýšeného společenského tlaku souhlasí i Klára Laurenčíková-Šimáčková: „Velká osvěta probíhá i ze strany zaměstnavatelů. V Česku prostě přestáváme relativizovat násilí a učíme se nazývat věci pravými jmény.”

Chraňme ostatní před tím, co se stalo nám

Taková změna nazírání je potřeba, protože podle odborných studií prezentovaných na Úřadu vlády, zažívá domácí násilí až 30 procent žen a až 10 procent mužů. Sexuální násilí zažila každá druhá žena, znásilnění každá desátá. A co je nejhorší, na policii se obrátí jen zlomek obětí. Stále více si ale uvědomují, že to, co se jim dělo, je opravdu špatně: „Když už nemůžeme změnit svůj příběh, ačkoliv byl pro nás extrémně traumatizující, je potřeba uchránit další a pokusím se nastavit hranici tak, aby podobným traumatem nemuseli procházet ostatní,“ dodává zmocněnkyně vlády pro lidská práva. A její slova potvrzuje i advokát Daniel Bartoň: „Mám řadu klientek a klientů, pro které je motivací, že viděli příklad obětí, které do toho šly. Pokud chceme něco změnit, tak je důležitý příklad těch, kteří se rozhodli vůči násilí veřejně vystoupit. Mediální diskurz v tom hraje velkou roli.” 

Krokem zpátky pak ale bylo zrušení úlohy státu v náhradách nemajetkových újem: „Je velmi důležité, jak je na tom odsouzený majetkově. Určitou dobu tady fungoval zálohový systém ze strany státu – ministerstva spravedlnosti, které vyplácelo peněžitou pomoc obětem v případě, kdy partner nezaplatil. Nicméně ministerstvo spravedlnosti tento přístup odmítlo, novelizovalo zákon o obětech a v současné době to tak nefunguje,” říká Bartoň.