-->

Modře nasvícené budovy v metropoli varují před plicní hypertenzí

05. 05. 202214:14
Modře nasvícené budovy v metropoli varují před plicní hypertenzí
foto: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze/Včasná diagnóza nemoci je základem pro úspěšnou léčbu.

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi? Pokud ano, rozhodně to neberte na lehkou váhu. Tyto příznaky totiž mohou signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. V České republice mohou být údajně až tisíce lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci, řada z nich o tom však neví. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům či dokonce smrti.

Odborníci se chystají na zvýšený výskyt tohoto onemocnění také v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Experti na tento problém poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který připadá právě na čtvrtek 5. května. Již tradičně tuto událost připomenou modře nasvícené významné budovy, a to nejen v Praze, ale také v Brně a Olomouci. Proč zrovna modrá barva? Pacientům s touto nemocí totiž často modrají rty.

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ uvádí v tiskové zprávě Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Modré rty

Kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti často také modře zbarvené rty a kůži. Zároveň mohou trpět otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace.

„Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stádiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje Jansa.

Pokud dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. To se bude s největší pravděpodobností týkat i pacientů s plicní hypertenzí, kteří do Česka dorazí v důsledku útěku před válkou na Ukrajině. „V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů, nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět,“ doplňuje profesor Jansa.

Hlavně přijít včas

Podle názoru Mileny Kaftanové ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí dává včasné zahájení léčby pacientům šanci na delší a kvalitnější život. „I proto je jakákoliv osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce Světový den plicní hypertenze podpoříme výstupem na Petřínskou rozhlednu. Symbolicky tak věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí,“ popisuje.

Plicní hypertenzi lékaři nejčastěji diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Příčin je prý ale mnoho. Za vznikem nemoci mohou být také autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Existuje několik druhů plicní hypertenze. V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ tvrdí profesor Jansa.

O své nemoci nevědí

Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1 000 pacientů, každý rok jich potom přibude přibližně 150. Lékaři však odhadují, že dalších několik tisíc lidí o své nemoci vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a 80-100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi. Momentálně jsou u nás tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Na nemoc ve čtvrtek 5. května v Praze upozorní modře nasvícená budova ministerstva zdravotnictví. Událost podporuje také společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA. V Olomouci potom budova radnice a sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných