foto: Marek Jindra, PrahaIN.cz/Kuchyňská sůl obohacená jódem, ilustrační foto
Jedním z prvků, který zásadně ovlivňuje fungování lidského organismu, je jód. Jeho důležitost pravidelně připomíná Světový den jódu, který připadá na 6. března. Nedostatek jódu v těle může mít velmi negativní následky. Zvýšenou pozornost by si měly dát hlavně těhotné ženy.
Světový den jódu u nás poprvé vyhlásil Český výbor pro Unicef ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací v roce 1999. Jak se uvádí v tiskové zprávě Státního zdravotního ústavu, jód je zcela nezbytný pro optimální tělesný a duševní vývoj každého člověka.
Tento prvek hraje klíčovou roli při tvorbě hormonů štítné žlázy. Tyto hormony pak ovlivňují nejen růst organismu, ale i funkci většiny orgánů, včetně našeho mozku, nervů, svalů či pohlavní soustavy.
Nedostatek jódu
V případě, že tělo nemá dostatečný příjem jódu, dochází ke snížení funkce štítné žlázy. Ta reaguje zvýšenou aktivitou při snaze vychytávat více jódu a zvětšuje se. U některých lidí to má za následek vznik takzvané strumy.
„Nedostatek jódu se projevuje otoky očních víček, změnou kvality a padáním vlasů, které jsou tvrdé a ježaté, zvýšenou únavou bez příčiny, zpomaleným myšlením, zhoršením paměti a soustředění, zpomalením srdečního tepu, zvýšením cholesterolu, zvýšením tělesné hmotnosti, chudokrevností a zhoršením imunity,“ upřesňuje MUDr. Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Česká republika patří mezi země, které mají v rámci jódového zásobení dětí a dospělých vyřešený jódový deficit, ale přesto by si měli všichni hlídat jeho dostatečný příjem z potravy.
Psali jsme
Od ledna letošního roku jsou problémy s bederní páteří považovány za nemoc z povolání. Týkají se zejména pracovníků ve stavebnictví, dobývání…
Pozor na období těhotenství a kojení
Velký důraz na hladinu jódu v těle by měly věnovat těhotné a kojící ženy, protože 70 procent z nich má jódu nedostatek. V takových případech hrozí, že u dítěte může být zpomalen vývoj mozku, srdce i kostí a může mít budoucí IQ snížené až o 10 bodů.
Dostatečný příjem jódu
Lidské tělo si samo tento prvek neumí vytvořit, a proto ho musí přijímat potravou. Optimální denní příjem jódu je 150 mikrogramů. Toto množství pokryje spotřeba 5 gramů jódované kuchyňské soli.
V této souvislosti je důležitý údaj, že přírodní mořská sůl má asi poloviční množství jódu ve srovnání s kamennou solí obohacenou jódem.
Bohatým zdrojem jódu jsou však mořské ryby, mořské plody a také mořské řasy typu Nori nebo Wakame. Doporučuje se je v různých úpravách konzumovat alespoň dvakrát týdně.
Kvalitním zdrojem jódu je i mléko a mléčné výrobky a košťálová zelenina, která by měla projít tepelnou úpravou. Jód je také přirozeně obsažen v některých minerálních vodách.
V období těhotenství a kojení by se měl příjem jódu navýšit téměř dvojnásobně, a to na 250 mikrogramů. Za tímto účelem může lékař předepsat užívání jodidu, ale je třeba dbát, aby jeho užívání v kombinaci s dalšími zdroji nepřesáhlo uvedenou denní dávku.
„V podstatě v každém životním období nám nedostatek jódu škodí a může způsobit řadu zdravotních potíží. Neopomíjejme proto tuto důležitou složku v našem jídelníčku,“ uzavírá svoje doporučení Mudr. Barbora Macková.
Příklady obsahu jódu v některých potravinách
Uzená makrela 110 mikrogramů jódu/100 g
Řasa Kombu 1500 – 5500 mikrogramů jódu/0,5 g
Mléko 50 mikrogramů jódu/200 ml
Tvaroh 87,5 mikrogramů jódu/250 g
Vejce 15 mikrogramů jódu/1 ks
Brokolice 15 mikrogramů jódu/100 g
Vincentka 523 mikrogramů jódu/100 ml
Zdroj údajů: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje
|
|