foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Darování krve
Cílem letošního, v pořadí 20. světového dne dárcovství je zdůraznit potřebu bezpříspěvkového dárcovství krve a rozšíření základny pravidelných dárců mezi mladými lidmi. Zároveň se jedná o příležitost, jak lidem za jejich nezištnost a pomoc při záchraně životů poděkovat.
Ročně v České republice daruje krev a plazmu přibližně 220 tisíc lidí a zhruba 30 tisíc k nim každý rok přibude, to je však podle odborníků málo. Celkový počet dárců by měl podle údajů z tiskové zprávy Českého červeného kříže činit alespoň 300 tisíc dárců a počet prvodárců by měl činit přibližně 35 tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců.
Nedostatek dárců krve se podle průzkumů mezi nemocnicemi negativně podepisuje na zásobování krví a vede i k odkládání některých zdravotnických zákroků. Za stále zhoršující se situaci může také vysoký počet darování plazmy v takzvaných ,,plazmaferetických centrech“, tedy centrech, kde je plazma určená jako vývozní zdravotnická surovina.
Důvodem, proč více dárců oslovuje právě darování krevní plazmy je fakt, že na rozdíl od darování krve je toto dárcovství honorováno. Podle údajů na webových stránkách společnosti Europlasma je jeden odběr honorován částkou 900 korun, tedy při celkovém počtu 26 povolených odběrů ročně (1x za 14 dní) činí finanční náhrada za darování plazmy 26 tisíc korun. To negativně ovlivňuje počet nových dárců červených krvinek, jejichž krev je potřebná pro pacienty v ČR.
Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od roku 2005, kdy byl založen z iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) a mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce při příležitosti 14. června jako dne narození objevitele Rh faktoru Karla Landsteinera. Více informací o dárcovství krve nabízí Český červený kříž na svých webových stránkách.
Kromě krve jako takové, tedy odběrů takzvané plné krve, je možné darovat též krevní plazmu, která se využívá pro výrobu některých léků, které nelze vyrobit jiným způsobem a protilátky z plazmy slouží rovněž k potlačení virových či bakteriálních infekcí. Dále se jedná o krevní destičky, ty se používají pro léčbu pacientů se zhoršenou srážlivostí krve například při leukémii nebo transplantaci kostní dřeně. Červené krvinky zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Podávají se při velkých krevních ztrátách v případě úrazů či velkých operací. Kostní dřeň patří k velmi důležité „komoditě”, v případě transplantace je jedním ze způsobu léčby například dětí se zhoubným onemocněním krvetvorby, těžkou poruchou imunitního systému nebo metabolizmu.
Dárcovství krve je oceňováno Českým červeným křížem, a to bronzovou medailí Prof. MUDr. Jánského za 10 odběrů, stříbrnou medailí v případě 20 odběrů a zlatou medailí za 40 odběrů. Dále jsou plaketou Prof. MUDr. Jana Haška oceňování dárci kostní dřeně.
V Praze je možné darovat krev celkem na sedmi místech, například v Thomayerově, Ústřední vojenské nebo Vinohradské nemocnici. Potenciální dárce krve musí být ve věku 18-65 let, nesmí být uživatelem drog, diagnostikován například žloutenkou, HIV či AIDS nebo alkoholik.
Dárce krve odměňuje také pražský magistrát. Dobrovolníci, kteří pomáhají zachraňovat život, dostanou roční kupón na MHD. V letošním roce se jedná o celkem 372 dárců. Ocenění dostanou ti, kteří byli minimálně na 80 odběrech.
„Osobně bych všem dárcům chtěla poděkovat za jejich solidaritu a za to, že dávají nemocným naději na uzdravení a často i dar největší, dar života,” uvedla pro ČTK náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).