Na Kypru od začátku roku zemřelo na smrtelný virus přes 300 tisíc koček

Kdo z nás si vzpomene na historicky vůbec první zprávy o počínající pandemii koronaviru? Málokdo. Videa se šířila nejprve světem sociálních sítí, teprve potom prorazila do oficiálních sdělovacích prostředků.

Šlo o prosinec roku 2019. To byla doba, kdy si svět koronaviru všiml, jenže Číňané prý měli zdravotní problémy už v létě téhož roku. Na jaře roku 2020 se ve zdravotních problémech a posléze v mrtvých topil celý svět.

V souvislosti s následnou pandemii covidu-19 si jen málokdo dovolil hovořit o tom, že skupina koronavirů napadá většinou pouze jedince zvířecí říše. I v tomto případě smrtelná vlna nákazy údajně vznikla nejprve u netopýrů. I když objevily se i informace, že smrtelný virus unikl z virologického institutu ve Wu-chanu.

Trocha teorie nikoho nezabije, a tak si řekněme, že koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Jméno dostaly podle toho, jak vypadají pod elektronovým mikroskopem. Povrch jejich lipidového obalu má totiž podobu sluneční korony. Fakticky dnes infektologové znají zhruba 40 druhů koronavirů.

Koronavirus hledá mezihostitele, aby mohl zaútočit na člověka

Koronavirus útočí hlavně na savce a ptáky. Jenže RNA viry jsou takoví mizerové, že často používají mezihostitele, velmi rádi mutují, o čemž nás přesvědčily při pandemii varianty covidu-19 s názvy omega a omikron a když si tyto varianty mezihostitele najdou, tak s jeho pomocí se jim může zalíbit i u člověka.

Do lidského těla se zatím zakouslo jen osm ze čtyřiceti druhů koronavirů. Až v souvislosti s covidem-19 si lidé vzpomněli na to, že koronavirus nekosil mrtvé na Zemi poprvé v historii. Epidemiologové připomněli rok 2002. Už tehdy se koronaviry vydaly na cestu od netopýrů přes cibetky až na člověka. Tehdy onemocnění vstoupilo do povědomí pod názvem SARS. Nákaza putovala na trati Čína – USA – Kanada a smrtelný účet byl vystaven pro 744 lidí. Onemocnělo však 8.096 lidí na pěti kontinentech. Nemoc byla zažehnána v červenci 2003.

Důvodem tehdejšího rozšíření onemocnění byla touha Američanů a Kanaďanů po luxusní pochutině – cibetkové kávě. Cibetky se staly vyhledávaným artiklem mezi chovateli a z dálného Východu putovaly do Severní Ameriky stovky těchto zvířat odlovených ve volné přírodě. I proto bylo 21 procent z 8.096 nemocných zaměstnáno v profesích jako celníci, strážníci, zaměstnanci letiště nebo veterináři. Tyto informace jsou k dispozici na webu i v Učebnici tropické medicíny autorů Ryana, Hilla, Solomona, Aronsonové a Endyho.

Po cibetkách přišli na řadu velbloudi

Svět se tehdy příliš nepoučil a koronaviry si dovolenou nevzaly. Znovu zaútočily v dubnu 2012 a tentokrát si za místo útoku vybraly Střední Východ. Nosičem viru byl v tomto případě velbloud a i tehdy se podařilo koronavirové infekci velmi zdařile přeskočit do lidského těla. Nemoc dostala jméno MERS. Nemocní začali přibývat, nakonec nákazu hlásilo 12 států světa a počet mrtvých lidí dosáhl čísla 936. Smrtnost dosáhla neuvěřitelných 36 procent. Více než každý třetí, kdo přišel do styku s infekcí, zemřel. Nejvíce postiženou zemí byla Saudská Arábie, kde bylo zaznamenáno 2.196 z celkových 2.604 případů. I tehdy si vybírala nemoc MERS oběti nejvíce ve skupině seniorů ve věku 70-79 let. Informace o této epidemii jsou k dispozici na webu Světové zdravotnické organizace WHO.

Koronavirus kosí kočky

Nyní koronavirus zaútočil znovu. Tentokrát na Kypru. Od ledna letošního roku zde v ohromných skupinách umírají na koronavirus kočky. Nemoc nedělá rozdíly mezi domácími, toulavými či divokými kočkami. Na Kypru od začátku roku zahynulo více než 300 tisíc koček. Celkový počet koček se na ostrově před pandemií odhadoval na necelý milion. Masivního vymírání si už všimla řada zahraničních médií – france24, britský Express a kvůli koronoviru zbystřili i na Dálném Východě. Informaci se věnuje i tchajwanský Taipei Times.

Kočky mají jen minimální šanci

Koronavirové onemocnění koček na Kypru nese název infekční peritonitida koček a je známé i v našich podmínkách pod zkratou FIP.

Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění koček. Je prakticky neléčitelné a v drtivém množství případů končí smrtí zvířete. Onemocnění je o to zákeřnější, že se přenos uskutečňuje přímým i nepřímým kontaktem mezi zvířaty. U nemoci FIP byla popsána řada nebezpečných spontánních mutací a proměnlivosti, což riziko nemoci ještě zvyšuje. Zaznamenány byly i přenosy z domácích koček na exotické šelmy - rysy, lvy, levharty nebo jaguáry.

Mnohonásobně zvětšený virus koronaviru koček. Zdroj: Státní veterinární ústav

Inkubační doba nemoci je od dvou do čtrnácti dnů a do zvířecího těla se dostává přes dýchací cesty, dutinu ústní nebo z matky přes placentu do plodu. Infekční jsou i sliny, moč a trus zvířat. Velký význam v boji proti této formě nemoci má vakcinace zvířat, ta se ale musí provádět pouze u zcela zdravých jedinců. U nakažených už nemá žádný význam. Přenos na člověka u tohoto druhu koronaviru zatím nebyl zaznamenán.

Na častější výskyt onemocnění infekční peritonitidou koček v posledních dnech upozorňuje na svých webových stránkách i veterinární klinika v Průhonicích.

Státní veterinární ústav nabízí vyšetření kočičího trusu, ale před nemocí zatím důrazně nevaruje.