Nebezpečný hit mezi žáky: Zneužívání léků na ADHD

ROZHOVOR: THC, HHC, HHC-P, THCB, THCV, H4CBD, to je krátký výčet konopných produktů. Některé jsou legální, jiné nikoli. Někdo tvrdí, že jsou nenávykové a neškodné, jiní zdvihají varovný prst. Jisté ale je, že zákony jsou na rychle se rozvíjející „konopný” trh krátké, na stále nové přípravky nestačí reagovat. Zorientovat se v této problematice nám pomohla Helena Červená, psycholožka MyClinic, která se zabývá psychologickou diagnostikou, adiktologií a psychoterapií.

Mnozí uživatelé konopných produktů říkají, že jsou nenávykové a nezpůsobují žádné komplikace. Podle dostupnosti mnohých z nich to opravdu může tak vypadat, pokud by byly tak škodlivé, jistě by se nedaly jen tak koupit v obchodě nebo automatu, musí si říkat nejeden školák. Není to ale tak úplně pravda. Konkrétně následky užívání THC (tetrahydrokanabinol) jsou poměrně dobře zmapovány.

„Užívání THC závislost nepochybně způsobuje, je definována v Mezinárodní klasifikaci nemocí a projevuje se typickými příznaky, jako jsou bažení, zhoršené sebeovládání, růst tolerance, zanedbávání jiných zájmů (například škola nebo práce) a pokračování v užívání, navzdory nepříznivým následkům v různých oblastech života,” říká Helena Červená, psycholožka MyClinic.

A tak i v případě THC platí, stejně jako u jiných návykových látek, že po vysazení přichází abstinenční příznaky. Podle Heleny Červené se může jednat o podrážděnost, nespavost, pocení, bolesti svalů a nechutenství. „V psychické rovině pak o takzvaný „demotivační syndrom“ a abulii, citovou oploštělost, poruchy kognitivních funkcí - zhoršením krátkodobé paměti a koncentrace pozornosti, ale i depresivní propady nálad a anxiozita,” vysvětluje Červená.

Upozorňuje na to, že dlouhodobé zneužívání vysokých dávek může vyvolat i závažné duševní stavy a onemocnění, jako jsou kanabisové psychózy a u predisponovaných jedinců i rozvoj schizofrenie.

Neexistince studií pro HHC

Co se týká HHC (hexahydrokanabinol), pak problémem je, že zatím neexistují vědecké studie, které by potvrzovaly jeho účinek na lidský organismus.

„Výskyt HHC v Evropě popisuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti teprve od května 2022, z její chemické podobnosti THC se tak pouze dá usuzovat na podobnosti i v jejím návykovém potenciálu,” vysvětluje psycholožka.

Dopady užívání THC/HHC vidí na vlastní oči v ordinaci, kam kvůli tomu přichází zejména rodiče s dětmi a dospívajícími poměrně často.  

Cigareta s HHC v centru Prahy. Zdroj: PrahaIN.cz

Zneužívání omamných látek mládeží

„Z mé zkušenosti se děti, většinou od 2. stupně ZŠ, velmi rychle setkávají s látkami novými, jako je právě HHC, dříve kratom, různé energy drinky, nikotin nejčastěji v podobě nikotinových sáčku a elektronických cigaret či zahřívaného tabáku. Výjimkou není ani zneužívání léků, které se používají při léčbě ADHD na bázi methylfenidátu. Dospívající a mladí dospělí pak mívají zkušenost již i s přímo látkami zakázanými, nejčastěji stimulancii, halucinogeny, případně opiáty. Alkohol pak užívají častěji v podobě destilátů než méně koncentrovaných nápojů, jako je pivo či víno,” popisuje Helena Červená z MyClinic.

Pomalá legislativní reakce

Velkým tématem je pak dostupnost konopných produktů. Marihuana, rostliny s THC, jsou v České republice nelegální, nicméně držení jejího malého množství je přestupkem, stejně tak pěstování pro vlastní spotřebu, kdy nemá dotyčný na zahradě více než pět rostlin s obsahem THC je bráno jako přestupek. Pak jsou ale na trhu látky, které legální jsou, a navíc jsou dostupné poměrně snadno, v obchodech, v automatech. Mezi ně patřilo do března letošního roku i HHC, poté se dostalo do přílohy č. 4 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Od 6. března je tedy tento semisyntetický kanabinoid nelegální, spolu s ním se na seznam zařadily i HHC-O a THCP. Projednávání zákazu budilo velké vášně, jak se ale ukazuje, legislativa je v tomto směru hodně zkostnatělá.

„Odborníci naléhavě volali po novém zákoně, který by dokázal tyto látky regulovat rychleji, a to především proto, aby se zabránilo v jejich dostupnosti té nejohroženější skupině - dětem a mladistvým,” říká Helena Červená a pokračuje: „Nové látky se v současné době objevují na trhu tak rychle, že stávající legislativa na to nebyla schopna adekvátně reagovat. HHC a další syntetizované náhražky THC se obtížně zařazují do kategorií produktů vyskytujících se na trhu, jelikož nepatří ani mezi potraviny, zároveň jako nové zatím nespadají pod látky zakázané. Této mezery využívají výrobci a distributoři a přivádí je na trh v kategorii „sběratelských předmětů“, které, jelikož nejsou určeny k přímé spotřebě, nepodléhají relevantní kontrole. Zdravotním rizikem proto nemusí být jen daná účinná látka a její koncentrace v daném výrobku, ale i kontaminace dalšími sloučeninami a extrakčními zbytky získanými v procesu výroby.”

Vzhledem k tomu, že úplné restrikce situaci nepomohou vyřešit, což vidíme, pokud se podíváme do minulosti na období prohibice ve 20. letech v USA, vidí odborníci naději v nově přijatém legislativním opatření, zákonu o psychomodulačních látkách, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 3. května 2024. „Dochází ke změně zákona o návykových látkách, o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zákona o regulaci reklamy, trestního zákoníku a řady dalších, který rozlišuje mezi látkami návykovými, psychomodulačními a psychoaktivními. Všechny nové psychoaktivní látky, u kterých s ohledem na dosavadní vědecké poznatky nelze vyloučit závažná zdravotní a společenská rizika, budou podléhat dvouleté lhůtě posuzování zdravotních rizik vedené Ministerstvem zdravotnictví, Státním zdravotním ústavem a Úřadem vlády, na základě kterého budou následně zařazeny do jedné z výše zmiňovaných kategorií. Přijetí tohoto zákona vnímám jako významný pokrok v oblasti regulace zacházení s návykovými látkami, neboť představuje v této oblasti významný systémový nástroj ochrany veřejného zdraví,” popisuje Helena Červená.

Dnes už běžný sortiment vietnamských večerek. Zdroj: PrahaIN.cz

Mimo regulace výroby a ochrany dětí a mladistvých prý zásadně ovlivňuje nejen distribuci, ale i formu marketingu a reklamy. „Umožňuje například i zákaz reklamy na internetu a ve veřejném prostoru, což by mohlo přinést například i posun na poli vlivu influencerů, kteří v současné době u adolescentů významně ovlivňují formování postojů, norem a přijímání nových trendů prostřednictvím sociálních médií. Tento zákon však ještě musí schválit Evropská komise a jeho očekávaná platnost je k 1.1.2025,” dovysvětluje přínosy Červená.

Syntetické náhražky

Co vlastně syntetické náhražky jsou a v čem vidí odborníci největší riziko? Jednoznačně je to v koncentraci účinné látky. „Některé zdroje uvádí až 30-40x navíc, s ohledem na to, že u výrobků není známa přesná koncentrace dané látky ani obsah dalších přídatných látek, může jeho užívání představovat významné zdravotní riziko,” vysvětluje Helena Červená. Podle ní je nebezpečná zejména forma cukrovinek, kterou se již předávkovalo v ČR množství dětí a mladistvých, ale i dospělých, jako příklad uvádí kauzu Karlovy Vary. „Dokonce i každý jednotlivý bonbon obsahuje jiné množství psychoaktivní látky, není proto možné účinek předem odhadnout ani očekávatelně dávkovat. Navíc účinek u perorálního podání přichází s pozdějším nástupem, někdy až po 2 hodinách, nezkušený uživatel tak může snadno nabýt dojmu, že požité množství bylo nedostatečné a snadno se předávkovat,” upozorňuje.

U předávkovaných se prý objevovaly příznaky silné únavy, ztráty rovnováhy doprovázené zvracením, což je extrémně nebezpečné zejména s rizikem aspirace zvratků, u menších dětí byla popsána i ztráta vědomí. „Na psychické rovině se objevují silné úzkostné stavy až příznaky panické ataky, nezřídka i akutní psychotické stavy. Při užití omylem ve větších dávkách, zejména u malých dětí, které jsou schopny zkonzumovat i celý pytlík bonbonů najednou, mohou být následky fatální,” říká Červená.

Jedinou radou pro rodiče je, že by měli zpozornět vždy a reagovat v podstatě velmi podobně jako u užívání alkoholu a cigaret. „Základem je otevřená, laskavá komunikace založená především na vzájemné důvěře. Je podstatné o tomto tématu s dětmi otevřeně mluvit a poskytnout jim pravdivé informace. Děti totiž často dostanou informace pouze o příjemných účincích, nikoliv však o těch negativních a ohrožujících. Je proto důležité jim poskytnout informace úplné a pravdivé, aby k nám neztratily důvěru,” říká Červená. Pouhé zastrašování je prý totiž tomto období vývoje velmi málo efektivní, pro adolescenty je riziko závažného onemocnění či smrti velmi vzdálené a zřídkakdy jsou schopni si ho připouštět ve vztahu k sobě.

S ohledem na to, že k prvnímu kontaktu dítěte s drogou dochází většinou v nějaké jejich sociální skupině či partě, je důležité podporovat rovněž jejich sebedůvěru a schopnost drogu odmítnout, protože to není v situaci, kdy jsou pod velkým sociálním tlakem a ostatní děti látku zkouší vůbec snadné.

 

„V současné době v tomto ohledu pomáhají i nejrůznější preventivní programy zajišťované ze strany školy. Myslím, že je zároveň důležité děti informovat i o první pomoci v případě, pro případ, že by byly účastny situace, že se někdo v jejich okolí předávkuje nebo dojde při užití látky k nějakým zdravotním komplikacím, zejména je podpořit, aby se nebály přivolat pomoc i když jde o látku, která není legální. Samozřejmě v případě, kdy rodiče zjistí, že dítě již látku delší dobu užívá, či je již rozvinuta závislost, doporučuji vyhledat odbornou pomoc,” radí Červená.