foto: Státní zdravotnický ústav/Spalničky, ilustrační foto.
TISKOVÁ KONFERENCE: „Jsme připraveni, čekáme jen na onemocnění,“ řekl na tiskové konferenci s trochou nadsázky k současné situaci se spalničkami v naší zemi ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Druhým dechem musíme poznamenat, že situace s tímto onemocněním je v současné době v Česku klidná, ale ne ve všech okolních zemích tomu tak je.
Začněme ale tím, jak se spalničky projevují. Je to klasické onemocnění, které se objevuje ve dvou fázích. Ta první trvá asi čtyři dny, projevuje se vzestupem teploty, rýmou, kašlem a případně zánětem spojivek. V této fázi lze onemocnění zaměnit se spoustou dalších podobných nemocí. Druhou vlnu nemoci pak signalizuje další prudký vzestup teploty a hlavně vyrážka, která začíná za ušima, šíří se přes obličej, trup až na končetiny.
Od roku 1969 je v Česku zavedeno povinné očkování proti spalničkám, a i z tohoto důvodu bylo za posledních 25 let diagnostikováno pouze 1 400 případů. Klidnější můžeme být i z pohledu úmrtí na spalničky. Poslední bylo u nás zaregistrováno v roce 1980, ale přitom ještě devět let před tím bylo hlášeno ročně kolem dvaceti úmrtí.
Pročkovanost pomalu klesá
„Od zavedení povinného očkování se v naší zemi objevují nárazové lokální epidemie,“ přiznává místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Hana Cabrnochová. „Nákaza se šíří vzduchem s obrovským potenciálem nakažlivosti, který je desetkrát vyšší než u chřipky. Spalničky mají epidemiologické vlny, které se projevují zhruba jednou za pět let a jsou většinou spojeny s nárazovými výskyty v zimním a jarním období,“ připomíná Cabrnochová.
Jistě máme všichni v dobré paměti epidemii v Ústeckém kraji, která propukla v roce 2014 a při které se nakazilo 196 osob. Onemocnění tehdy zavlekl do České republiky 47letý občan, který se vrátil z dovolené v Indii.
Poslední velká epidemie byla v roce 2017 a postihla Moravskoslezský kraj. Tady bylo nakaženo celkem 130 osob. Indexovým případem, tedy pacientem nula, v tomto případě byla dívka z rodiny žijící na sociálním okraji společnosti.
Obě epidemie byly pohromou i pro zdravotníky. „Právě zdravotnický personál je totiž vystaven velké zátěži při kontaktu s nemocí, a tak se nemůžeme divit, že v obou případech onemocněla i řada lékařského personálu. Při epidemii v Ústeckém kraji to bylo dokonce 88 zdravotníků,“ apeluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
„Důležité je proočkování společnosti, které by nemělo padnout pod devadesát procent populace,“ upozorňuje Radomíra Limberková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus. „V současné době tato proočkovanost spadla pod 90 procent, a tak je potřeba bít znovu na poplach,“ varuje Limberková s tím, že aktuálně se pohybujeme zhruba kolem 87 procent populace.
Ti, co zanedbali očkování, se nemusí bát postihů
Zdravotníci mají zkušenosti s tím, že lidé se obávají, aby spalničky nezavlekli do naší země váleční běženci z Ukrajiny. Tady ale není důvod k obavám, protože překvapivě na Ukrajině je proočkovanost na spalničky mezi dětskou populací až 95 procent.
Tisková konference Ministerstva zdravotnictví k problematice spalniček. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Vyhláška o očkování v českých podmínkách nařizuje, aby děti byly první dávkou vakcíny očkovány ve věku od 13. do 18. měsíců věku. Vakcína je trojsložková, živá a působí na spalničky, zarděnky a příušnice. Druhou dávku by pak dítě mělo dostat do šestého roku svého věku.
Psali jsme
Pražany neohrožuje jen covid, v populaci se vyskytují nemoci, které jsme považovali za vymýcené. Například černým kašlem se dospělý člověk nakazí…
A v tom je právě ten problém, mnoho rodičů své dítě nenechalo naočkovat druhou dávkou a celkově se tak snižuje proočkovanost společnosti. I proto se všechny složky zdravotnického systému v naší zemi, počínaje ministerstvem přes zdravotní pojišťovny až po praktické lékaře dohodli na takovém generálním pardonu. Rodiče dětí, které budou očkovány mimo tyto věkové limity, nebudou mít žádné postihy, ani nebudou muset platit finanční náhradu za očkování.
„Přesto je dobré neočkované děti nechat naočkovat co nejdřív, protože čím později k očkování přistoupíme, tím se pochopitelně může zvyšovat riziko zdravotních problémů,“ připomíná přednosta kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole Milan Trojánek.
Ten také připomněl, že spalničky u neočkovaných lidí mají poměrně velkou úmrtnost, která je vyčíslena jednou obětí z tisíce případů. Dalším velkým rizikem je pak hluchota, poškození zraku a v neposlední řadě sice poměrně vzácná, nicméně stoprocentně smrtelná subakutní sklerózující panencefalida.
Odpírání očkování se vymstilo
V České republice udeřily spalničky letos znovu. 11 nemocných hlásila dohromady Praha a Středočeský kraj. Jednotky případů se pak vyskytly na jihu a severu Moravy a také v Pardubickém kraji.
Nejzávažnější byl případ 7leté dívky z okresu Písek, která navštěvuje školu waldorfského typu, a její rodiče jsou prý klasickými odmítači očkování. Dívka se nakazila během návštěvy zábavního parku Tropical Islands v Berlíně. Na jihu Čech se v prvních dubnových dnech tohoto roku nakazilo od této dívenky dvanáct dalších lidí. Z toho šest byly děti, došlo k přenosu ve školním kolektivu, a ani jedno z dětí nebylo řádně očkováno.
Do Rakouska a Rumunska raději s očkováním
Zamýšlet se nad přeočkováním, a to i v dospělém věku, by měli i všichni ti, kteří se chystají vyjet na dovolenou do infekčně nebezpečných zemí. V širším evropském regionu (tak jak jej chápe zdravotnická organizace WHO) největší nebezpečí hrozí v současnosti v Kazachstánu, Ázerbajdžánu, Rusku, Kyrgystánu, Turecku, Uzbekistánu a Arménii. Jen letos je například z Kazachstánu hlášeno téměř 40 tisíc případů výskytu této nemoci.
Poměrně špatná je však situace i v sousedním Rakousku a Velké Británii, kde v poslední době kvůli odpíračům očkování klesla proočkovanost, jen Rakousko se v současné situaci pere s více než 500 nahlášenými případy spalniček.
Samotnou nebezpečnou kapitolou je pak Rumunsko. Tady je situace ze všech zemí Evropské unie nejhorší. Je tu zaregistrováno téměř 5 tisíc případů, proočkovanost je sotva 70tiprocentní a na spalničky se tu běžně umírá.