„Nikdy nezapomenu, co nám jeden chlap provedl,“ vzpomíná bývalý šofér sanitky

„Naše posádka nedávno vyjížděla na Hvozdnou k záchraně seniorky v závažném zdravotním stavu. Ženě selhávalo srdce. V okamžiku, kdy záchranáři doslova bojovali o její život uvnitř domku, došlo k zablokování sanitky majitelem příjezdové cesty,“ popsala šokující situaci Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje.

„Řidič sanitky se k pacientce nemohl dostat s nosítky, muž trval na tom, že jde o jeho pozemek a záchranáři tam nemají co stát. Touto hádkou a zablokováním sanitky ovšem způsobil to, že posádka ztratila zhruba pět minut, kdy už mohla být s pacientkou na cestě do nemocnice,“ přidala informace v příspěvku na Facebooku.

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dále uvádí, že na podobné situace pamatuje Zákon o zdravotnické záchranné službě č. 374/2011 Sb., konkrétně § 18. odst. 1., který říká: „Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta.“

Redakce PrahaIN.cz v té souvislosti zjišťovala u dalších záchranářů, jestli je tato situace výjimečná a také, jaké mají zkušenosti s ostatními řidiči v silničním provozu.

„V poslední době neevidujeme obdobný případ. Pokud jde o blokování sanitek v provozu, jedná se spíše o zmatečnost řidičů nežli úmysl,“ sděluje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Lucie Hanušová.

Ani ve Středočeském kraji naštěstí podobný případ zatím nezažili.

Extrémní a výjimečný případ. Naštěstí

Stejně to vidí zdravotníci v Moravskoslezském kraji, podle tiskového mluvčí Lukáše Humpla zažili kolegové ve Zlínském kraji extrémní situaci, která nemá obdoby. „Z popisu si myslím, že jde skutečně o velmi nestandardní záležitost. Předpokládal bych duševní problém na straně majitele pozemku,“ spekuluje.

Dále říká, že je velmi těžké odpovědět na otázku, jak ukáznění jsou řidiči v jejich kraji: „Většina řidičů respektuje jízdu sanitního vozidla se zapnutými výstražnými prostředky. Občas se nějaký s jedoucí sanitkou předhání či parkuje v místě, kde blokuje průjezd vozidla ZZS. Někdy řidič neumožní plynulý průjezd. V uplynulých dnech jsem odpovídal na e-mail řidiče, který se za takovou situaci omlouval. Popsal místo i datum a sděloval, že sanitku za sebou zaregistroval pozdě a včas neuvolnil cestu. Žádal o předání své omluvy dotyčné posádce.“ 

Doplňuje také, že i když sanitka jede se zapnutými majáky klidně a ne zrovna úplně rychle, neznamená to, že posádka zneužívá práva přednosti v jízdě. Nejspíš jde o situaci, kdy je na palubě pacient, kterého stav vyžaduje rychlý, ale zároveň šetrný a plynulý transport do zdravotnického zařízení.

A doporučení řidičům? Lukáš Humpl zmiňuje sledování provozu nejen před, ale i za sebou, aby bylo možno včas zaregistrovat blížící se vozidlo ZZS. „Uhnout k okraji vozovky, případně zpomalit jízdu nebo zastavit, pokud je to nutné. Před úhybným manévrem či zpomalení dát signál směrovkou,“ vysvětluje.

 „Problém s auty parkujícími na obtížně přístupném místě, která blokují záchranářům cestu, nebo například řidiči, kteří dosud nepochopili smysl a potřebu záchranářské uličky, má asi za sebou téměř každý člen Integrovaného záchranného systému. S lidmi, kteří na naše upozornění nereagují nebo jsou hrubí, se ale naštěstí setkáváme poměrně výjimečně. A jsme rádi, že ve společnosti je převážná většina těch, kteří jsou k našim posádkám ohleduplní,“ přidává se také Michael Georgiev ze Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. 

Redakce mimo jiné hovořila také s tiskovou mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaelou Bothovou.

„Probrala jsem to s kolegy, příběh ze Zlínského kraje, který popisujete, je hodně závažnou věcí, musela bych mluvit s téměř všemi skoro sedmi sty zaměstnanci, ale nevím o tom, že by se někdo s něčím takovým setkal,“ říká k šokujícímu zážitku záchranářů ze Zlínského kraje.

Jiných, ne tolik šokujících, ale i tak nepříjemných zkušeností má nicméně více než dost.

Nadávají, vybržďují, závodí

„Setkáváme se denně s tím, že řidičům vadí, pokud jsme donuceni stávající situací znemožnit průjezd aut, které jsou za námi, protože nám jde v prvé řadě o záchranu zdraví a života. V takových situacích se snažíme zaparkovat tak, abychom ten průjezd umožnili, ale někdy nám to situace neumožňuje. Zůstaneme tam stát na majáky a stává se, že řidiči jsou hodně netrpěliví. Ptají se nás, kdy už odjedeme, někdy jsou dokonce nepříjemní i vulgární, s nepochopením se setkáváme, nejsou ochotni pochopit, že tam zachraňujeme životy,“ popisuje. 

Dále mluví o vytvoření záchranářské uličky, v tom se prý Češi hodně zlepšili, záchranáři se ale stejně často prý setkávají s nelogickým chováním účastníků silničního provozu. 

„Abych řidičům nekřivdila, musím říct, že se to neustále zlepšuje, vnímáme velké zlepšení, řidiči se nám snaží uhnout, ale ne vždy je to možné. Je celá řada uzavírek a zastavěných oblastí, kdy to nejde, ale pak jsou i situace, kdy záchranářskou uličku vytvořit lze, ale řidiči to neumožní, dokonce se s námi někdy snaží závodit, chtějí nás předjet, kolega se setkal také s jakýmsi vybržďováním, s nelogickým jednáním se zkrátka setkáváme, ale záměrně zmiňuji pozitivní stránku, protože se čeští řidiči hodně zlepšili,“ přidává.

V rozhovoru rozebíráme také edukaci řidičů, ta je v roce 2024 mnohem snazší, je totiž doba internetu, a především sociálních sítí, účty jednotlivých zdravotnických služeb sledují na Facebooku či X (dříve Twitter) tisíce lidí. Edukovat se ale nemusí pouze v nekonečných vodách internetu: „Už před několika lety jsme zavedli systém, že na zadních dveří našich sanitek máme velkoformátové samolepky, na kterých ukazujeme za pomocí pravidla pravé ruky, jakým způsobem se má vytvářet záchranářská ulička a setkali jsme s tím, že samolepky byly veřejností velmi dobře přijímány, byl to náš edukační zájem, který měl svůj smysl,“ popisuje Michaela Bothová. 

„Na sociální sítě pak jako tisková mluvčí velmi ráda zveřejňuji videa, které nám kolegové poskytnou, a byla v nich například provedena velmi vzorná ulička, děkujeme za to, píšeme, že takhle to má přesně vypadat. Všimla jsem si, že takto pozitivní příspěvky mají velmi vysoký počet sdílení i lajků, touto pozitivní vlnou se snažíme edukovat a poukazovat spíš na povedené uličky oproti nepovedeným, v tom obrovském počtu sdílení to má edukativní dopad,“ dodává. 

PrahaIN.cz měla možnost hovořit s bývalým řidičem, který na záchrance pracoval čtvrt století. „Za hluboké totality jsme jezdili RZP (rychlá zdravotnická pomoc) s nižším vybavením, ale na to se mě neptáte. Ano, zažil jsem šoféry a lidi, které nelze vytěsnit. Zablokovali nám výjezd, jindy nás sedlák odmítl vpustit do dvora, když jsme jeli k porodu na statek, na něj třeba nejde zapomenout. Zažil jsem propíchnutou pneumatiku obrovským hřebíkem, zažil jsem, že po nás házeli kamení,“ zavzpomínal dnes šestaosmdesátiletý pan Jiří N.

Jeho zážitkům se budeme věnovat ještě v jednom materiálu.