Nová úhradová vyhláška pro rok 2023 neobsahuje změny posunující možnosti telemedicíny a distančních úhrad, míní expertka

Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení úhradovou vyhlášku pro příští rok. Znění vyhlášky neuniklo ani expertům na vykazování zdravotní péče a na vztahy s pojišťovnami. Ti si například všímají nedostatečného navýšení úhrad ve všech segmentech o 8 procent, zatímco v úhradové vyhlášce pro rok 2022 došlo k navýšení o téměř 9 procent i poukazují na skutečnost, že v návrhu vyhlášky nejsou vidět změny, které by výrazně posunuly možnosti telemedicíny a distančních úhrad.

„První, co nás zarazilo u návrhu nové úhradové vyhlášky, je znění referenčního období v §2 – obvykle se referenčním období rozumí předminulý rok, tedy například když mluvíte o referenčním roku 2019, rozumí se tím rok 2017. Připravovaná vyhláška uvádí v §2, že „referenčním obdobím se pro účely této vyhlášky rozumí rok 2021 a referenčním obdobím roku 2019 se pro účely této vyhlášky rozumí rok 2019,” upozorňuje Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami z poradenské společnosti STROFIOS a.s. 

V případě referenčního roku 2021 je nutné rozlišovat dva termíny, které zřejmě budou ze začátku komplikovat situaci svým výkladem a sice, pojem výše úhrady a kompenzační výše úhrady. „Při stanovení úhrady referenčního období nebude hrát roli kompenzační výše úhrady dle zákona č. 160/2021 Sb., kdy tento tzv. kompenzační zákon umožňoval obdržet vyšší úhradu jako kompenzační opatření probíhající pandemie COVID19. V podstatě se vypočítala úhrada jednak dle zákona č. 48/1997 Sb. a úhrada dle zákona č. 160/2021 Sb., výsledná úhrada, která vycházela vyšší, byla poskytovateli zdravotních služeb skutečně vyplacena,” říká Radka Bauerová. 

S největší pravděpodobností bude referenční výše úhrady, se kterou budou muset poskytovatelé zdravotní péče počítat pro příští rok,  jiná, než kterou skutečně obdrželi v roce 2021. A tím pádem pro ně i méně výhodná. Poskytovatelům zdravotní péče komplikuje situaci kromě současné inflace také snížení plateb za státní pojištěnce i energetická krize. 

„Zklamáním oproti tomu, o čem se hovořilo v předešlých letech je, že v návrhu vyhlášky nejsou vidět změny, které by výrazně posunuly možnosti telemedicíny a distančních úhrad”, uzavírá expertka Radka Bauerová ze STROFIOS, a.s.