foto: PrahaIN.cz/Václav Krejčík
ROZHOVOR: „Vždy budoucím lektorům jógy na školení říkám, aby se tím neživili, protože to není nic, co by je v klidu uživilo, když k tomu nemají x dalších věcí. Odrazuji je od toho. Říkám jim, aby si to dali při zaměstnání nebo jako koníček,“ uvedl v rozhovoru pro server PrahaIN.cz lektor jógy a podnikatel Václav Krejčík.
Rozhovor PrahaIN.cz s Václavem Krejčíkem proběhl při příležitosti natáčení Partyshow Gabriely Partyšové v Praha TV, ve které byl hostem. Pořad bude odvysílán 12. listopadu ve 20:00.
Nové lektory jógy vyučujete přes dvacet let, že? Jak se celkově jóga a široké povědomí veřejnosti o ní vyvinulo?
Celé je to konstantní. Na začátku byl velký boom, pak se to ustálilo a nyní tendence lidí se zájmem o jógu vzrůstá, případně se drží na stejné hladině. Zájemců o školení a o to, aby se člověk stal lektorem jógy, je stále hodně. Každý si ovšem představuje, že je to jednoduché, naučí se to a bude to dělat. Jenže až pak to začíná. To bývá takové rozčarování pro nové lektory, kteří si myslí, že si udělají kurz, dostanou diplom a pak už ve studiu jen dostanou nejlepší časy, co mohou mít. Takové jsou představy, ale tak to opravdu nefunguje.
Co je pro ně největší šok?
Největší šok přijde na těch hodinách a při zjištění, že se na lektory nestojí fronta. Nemají od začátku plno. Takhle je to ale snad všude, vždy si člověk musí vybudovat klientelu. A tím, že na ty lekce chodí, chodí…A takhle pořád dokola. I když se mu tam třeba nechce, klientela se pak postupně vybuduje. To bych řekl, že je takové síto, protože spousta lidí, hlavně ze současné generace, to moc nevydrží. Chtějí to teď hned a rychle, nejsou zvyklí, že to tak nefunguje.
To je možná obraz dnešní doby, která je hodně zrychlená.
Ano, je to tak. Jóga je v tuto chvíli hodně na sociálních sítích a Instagramu, tudíž je to trochu zkreslené. Je to úplně jiné než v reálné hodině na józe, která je ve studiu. Tam právě podle mě vzniká ta disharmonie v mysli, kdy si člověk myslí, že když má followers na sociálních sítích, tak mu automaticky lidé budou chodit na hodiny. Takhle to není.
Jak jste se vy dokázal adaptovat na svět sociálních sítí?
Je to v podstatě pracovní prostředek, tudíž sociální sítě používám. Tím, že mám docela velkou firmu, tak tam mám člověka, který se o to stará, protože bych se sám zbláznil, mám dost práce se zabývat svým profilem. V podstatě ale sociální sítě nedělám moc pravidelně, spíš pouze, když mě něco napadne a mám na to chuť.
Ale asi vnímáte, že je to věc, bez které se nedá obejít.
Nedá. Myslel jsem si, že ano, ale opravdu nedá.
Bavili jsme se o lektorech, kteří jsou pak trochu v šoku, že to nejde tak snadno. U každého je to jinak, ale jaká je vlastně jejich hlavní motivace? Jsou to finance, že to někdo chce dělat jako práci? Nebo tam bývá i nějaký vyšší smysl a poslání?
Vždy budoucím lektorům jógy na školení říkám, aby se tím neživili, protože to není nic, co by je v klidu uživilo, když k tomu nemají x dalších věcí. Odrazuji je od toho. Říkám jim, aby si to dali při zaměstnání nebo jako koníček. Určitě tam jsou lektoři, kteří tam jdou s přesvědčením pomáhat, nabízet lidem smysluplný pohyb a práci s myslí, z tohoto důvodu tam někteří opravdu jdou. Málokdo, myslím, tam jde z důvodu, že by to pro ně bylo finančně lukrativní.
Jak to bylo u vás na začátku?
Já jsem začal, byl jsem první, a ten bere všechno, tudíž jsem měl trochu výhodu. Od začátku se to nabalovalo a rozjela se mi celá firma, která má mnoho částí, díky tomu mohu v tomto oboru fungovat. Když mi vypadne nějaká část, jistí to další. Být jenom lektorem jógy musí být těžké i z hlediska toho, že pracujete s lidmi, oni se třeba svěřují a komunikují s vámi, což může být občas psychicky náročné. Fakt bych neřekl, že je to na full time. Když má člověk tři, čtyři hodiny týdně, tak je to určitě příjemné, ale neuživíte se tím.
Co vás jako první uchvátilo na józe?
Že jsem byl sportovec a pozice, které jsem na józe dělal, zmíním chaturangu, tedy klik, dělalo mi to problém a při několikátém opakování jsem to nezvládal. To mi na tom jako sportovci imponovalo. Měl jsem metu, které jsem chtěl dosáhnout, to byla hlavní motivace, díky které se mi to i zalíbilo. Chtěl jsem, aby moje tělo fungovalo, při dynamické józe se člověk zpotí a je u toho saturovaný silou cvičení.
Jógu praktikuje i mnoho profi sportovců, ale řekl bych, případně mě opravte, že je to spíš na individuální bázi. Myslíte, že jóga může ještě narůst na popularitě a bude součástí tréninkových procesů a plánů například profesionálních fotbalových, basketbalových klubů?
Dřív jsem trénoval různé kluby fotbalistů, kteří měli jógu jako strečink, kompenzaci k jejich sportovní aktivitě. Myslím, že pokud by jóga byla zabudovaná v různých sportovních plánech, tak by to bylo jedině dobře, protože je to dobrá kompenzace po sportovním tréninku. Navíc je to dobrý trénink soustředění a směřování pozornosti k výkonu a dosažení cíle. Byl by to velice podpůrný prostředek pro sportovce. A jestli to půjde ještě výš, já si osobně myslím, že jóga určitě zůstane, protože už je tady nějakou dobu a lidé ji mají rádi. Na vrcholu ale už byla, v tuto chvíli je součástí spektra pohybových směrů.