Po odložení respirátorů se nejspíš vrátí černý kašel i spalničky

14. 04. 202210:15
Po odložení respirátorů se nejspíš vrátí černý kašel i spalničky
foto: Hans Štembera / PrahaIN.cz/Očkování, ilustrační foto

Pražany neohrožuje jen covid, v populaci se vyskytují nemoci, které jsme považovali za vymýcené. Například černým kašlem se dospělý člověk nakazí několikrát za život, aniž by si toho všimnul, říká Zbyněk Boublík z Hygienické stanice hlavního města Prahy.

O covidu se v médiích už skoro nedočteme, život se vrací do normálu, odkládáme respirátory i ve veřejné dopravě. Zdá se, že covid už nás nemusí trápit – opak je ale pravdou. V pondělí 4. dubna bylo registrováno 6 553 nových případů, což je mimo jiné zhruba stejný počet, při kterém se v říjnu 2020 vyhlašoval nouzový stav. Covid už ale není takový strašák jako před dvěma lety.

„V určitém smyslu se covid v současné době přiblížil charakteru onemocnění chřipkou. Probíhá nyní velmi lehce, počet hospitalizovaných se stále snižuje, stejně tak počet úmrtí,“ řekl pro PrahaIN.cz Zbyněk Boublík z Hygienické stanice hlavního města Prahy.

„Měli jsme však možnost pozorovat, jak je toto onemocnění nevyzpytatelné, nelze proto uvést, že se nyní jedná o setrvalý stav, ve kterém se covid stane jen dalším z mnoha respiračních virů.“

Vždy se hovořilo o tom, že spolehlivějším indikátorem než prostý počet nakažených je počet hospitalizovaných a také počet pacientů na jednotkách intenzivní péče. Jaká je nyní situace v pražských nemocnicích?

V každodenním hlášení nemocnosti stále dochází k poklesu, byť v některých věkových kategoriích bezvýznamnému. Číslo R je pro Prahu 0,95. K datu 4. dubna 2022 bylo na území ČR hospitalizováno 1 641 osob, z toho 146 na JIP. Před 14 dny to bylo 2 345 osob a 213 na JIP, pokles počtu hlášených onemocnění i počtu hospitalizovaných je velmi pozvolný, ale setrvalý.

V Praze je na lůžkách JIP hospitalizováno 16 pacientů, pro porovnání k 9. únoru šlo o 88 pacientů. Na lůžkách s kyslíkem k 1. dubnu  hospitalizováno 207 pacientů, k 7. únoru 512 pacientů. Pokles je zřetelný, lze předpokládat, že i nadále bude počet hospitalizovaných osob klesat.

Nemocnost Covid v Praze k 4. 4. 2022

V tabulce jsou uvedena data k 4. dubnu 2022, jedná se o nemocnost na 100 000 obyvatel.

Velký vliv má zcela jistě také přístup obyvatel. I přes okázalý bojkot některých hrdinných „bojovníků za svobodu" lidé vcelku bez problémů dodržují aktuálně platná nařízení a například u lékařů jsme se naučili brát respirátory jako nový standard. Jak hodnotíte zodpovědnost Pražanů v současné době?

Až na ojedinělé excesy většina obyvatel v MHD respirátor používá. Je třeba jen připomenout, že efekt má použití respirátoru, pokud jsou zakryté dýchací cesty včetně nosu. V klidovém stavu většina z nás dýchá pouze nosem, a pokud si respirátor stáhneme pod nos, nemá žádný efekt.

Pražanům lze doporučit, aby používali respirátory jako zdravotnický prostředek zabraňující dalšímu přenosu nákazy a nedávali jeho použití žádný „vyšší“ smysl. Pak by ho mohli přijmout i ti, kteří dávají okázale najevo své pohrdání všemi, kteří respirátor akceptují a používají.

Kolik procent Pražanů je očkovaných? A je to dostatečné množství také vzhledem k vytvoření kolektivní imunity?

Praha má v rámci očkování proti Covidu-19 zvláštní postavení a údaje o vykazovaném očkování v Praze je nutno brát v kontextu faktu, že se v Praze očkují v relativně hojném množství také obyvatelé jiných krajů. Ministerstvo zdravotnictví nicméně k 31. březnu letošního roku, co týče vykázaných očkování proti covidu-19 na území hlavního města Prahy, evidovalo číslo 3 212 867.

Hygienická stanice hlavního města Prahy oceňuje aktivní přístup magistrátu k otázce očkování, kdy se podařilo v Praze vybudovat hustou síť očkovacích míst, a tím zvýšit jeho celkovou dostupnost.

Všichni víme, že v letních měsících vždy případů Covidu ubylo – aby pak na konci prázdnin a v září zase začaly problémy. Můžeme očekávat další drastická omezení? Teď nemyslím v rámci současných mutací, které jsme se (doufám) už naučili zvládat. Mám na mysli hrozbu nové případné mutace (měli jsme deltu, omikron...).

Navýšení nemocnosti v podzimním období s vysokou mírou pravděpodobnosti jistě nastane. Jakákoliv předpověď by však nyní byla jen věštěním. Důležité je, že v celém světě se stále Covid-19 vyšetřuje, provádí se genotypizace. Existuje tedy přehled o tom, jaké mutace se v jednotlivých částech světa vyskytují.

Opatření jako používání ochrany dýchacích cest mohou nastat, důvod k razantnějším omezením v daném okamžiku není předpokládán. Součástí sledování výskytu onemocnění Covid-19 by měly zůstat i další metody sledování viru v populaci.

Vysoká škola chemicko-technologická ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, za účasti Hygienické stanice hlavního města Prahy, pravidelně v rámci pilotní studie vyšetřuje odpadní vody na přítomnost koronaviru. Nárůst množství koronaviru v odpadních vodách predikuje i nárůst nemocnosti v populaci. Je to jedna z dalších  podstatných možností, jak vývoj onemocnění na místě předvídat.

Covid ale není jediná nemoc, která se u nás před několika lety začala šířit. Už pár let před pandemií se začalo hovořit v souvislosti s antivax tendencemi o tom, že nás ohrožují nemoci, na které jsme už málem zapomněli (černý kašel, spalničky...). Jaká je v tomto ohledu situace nyní? Máme k dispozici čísla (alespoň hrubá)?

Je třeba připomenout, že oba původci těchto nákaz, bakterie Bordetela pertussis u černého kaše a virus spalniček jsou odlišní od koronaviru. Obě nemoci jsou však vzdušné nákazy. V minulých dvou letech omezení mobility obyvatel i nošení respirátorů velmi snížilo výskyt respiračních onemocnění.

Proto je předpokládán jejich nárůst na obvyklé hodnoty před pandemií. V uplynulých 10 letech byla nejvyšší hlášená nemocnost spalničkami v roce 2019, kdy onemocnělo 590 osob, nemocnost dosáhla hodnoty 5,5/100 000 obyvatel. Nejvyšší nemocnost u černého kašle pochází z roku 2014, kdy dosáhla hodnoty 2 521 hlášených onemocnění, tj. 24/100 000 obyvatel.

Nemocnost tedy bude letos i v následujících letech nadále stoupat. Málokdo z obyvatel ví, že černým kašlem v průběhu života onemocní opakovaně, v průměru 2,4x. Onemocnění dospělých není vždy diagnostikováno, průběh onemocnění nebývá pro dospělé závažný či rizikový. Může se ovšem přenést na neočkované děti, kdy zejména pro novorozence to může znamenat první a současně i poslední kontakt s infekcí v jejich životě.

Nejen pro rodinu je stresující, když se následně zjistí, že zdrojem nákazy pro novorozence je babička, dědeček či strýc nebo teta. Proto vakcinologická společnost doporučuje očkování i dospělých.

Před 12 lety se v Česku přestalo povinně očkovat proti tuberkulóze. Zaznamenáváte významnější výskyt této choroby? Jaké jsou tendence obecně ve výskytu nemocí, které jsme považovali za vymýcené?

Plošné očkování skončilo v ČR v roce 2010, nyní se očkují pouze děti z rodin, kde se onemocnění vyskytlo, a z oblastí, kde je výskyt onemocnění vyšší než 40/100 000 (ČR má nyní nemocnost 5/100 000). Nemocnost TBC v ČR je jedna z nejnižších v EU a stále klesá. Nejvyšší nemocnost má Praha, potvrzuje tak trend výskytu ve všech velkých hlavních městech, kde je situace obdobná.

Z infekčních nemocí se dosud podařilo vymýtit pouze onemocnění pravými neštovicemi, žádné jiné. Jakmile se v populaci zvýší počet osob nechráněných očkováním, mohou vypuknout epidemie, třeba u záškrtu – jako tomu bylo např. na Ukrajině a v některých postsovětských republikách.

Pokud by se v Evropě výrazně snižovala proočkovanost, mohlo by dojít i k zavlečení viru dětské obrny a v nechráněné populaci by byl rázem problém. Při dnešní globalizaci světa je výhodou mít základní i doporučená očkování.

Co můžeme udělat (kromě běžného zdravého rozumu, hygieny a očkování) pro to, abychom snížili riziko vystavení se nebezpečným chorobám na minimum?

V pandemii jsme měli možnost vidět, že u infekcí přenášených vzdušnou cestou moc „zdravý rozum“ nepomáhá. Těmto infekcím se nelze „vyhnout“, musíte radikálně omezit svůj pohyb, své kontakty, setkávání s blízkými i přáteli.

Jediná specifická ochrana před těmito infekcemi je očkování. Poraďte se se svými praktickými lékaři nebo v očkovacích centrech a zvažte možnosti očkování, které se nabízejí.

Jakmile bude většina společnosti mít protilátky navozené očkováním, tak onemocnění, i když bude do oblasti zavlečené, nebude mít příležitost, jak se dál šířit. Očkovány byly v minulosti milióny osob a profit očkování je jednoznačný, všichni bychom ho měli využít a chránit sebe i své blízké, kteří se očkovat nemohou.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných