EXKLUZIVNĚ Pomůžou české hematoonkologii ukrajinští lékaři?

03. 04. 202220:05

foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní foto u článku)/V rámci tiskové konference o zhoubných nádorech krve vystoupila řada expertů.

Již dvě mladé ukrajinské pacientky s Hodkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. Vzhledem k současné uprchlické vlně však nejen tato centra, jenž nádorová onemocnění krve léčí, předpokládají nárůst dalších případů. Redakce PrahaIN.cz navštívila tiskovou konferenci v pražském Hotelu Don Giovanni, kde odborníci na danou problematiku probírali mimo jiné právě zajištění péče pro pacienti, kteří z Ukrajiny utekli před válkou.

„Jsme v kontaktu s vedením ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací. Deklarovali jsme připravenost převzít péči o nemocné, kteří museli kvůli válce opustit zemi,“ vysvětluje předseda Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) a přednosta I. Interní kliniky – hematologie VFN a 1. LF UK v Praze Marek Trněný. Dále pak dodal, že s převzetím pacientů, kteří budou vyžadovat tuto pomoc, nemocnice počítají. Myslí si tedy, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z EU by měla směřovat do nákladů na tuto péči.

Andrea Janíková (Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno), Vít Procházka (Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc), David Belada (4. interní hematologická klinika FN Hradec Králové) a Marek Trněný (I. interní klinika 1. LF UK VFN v Praze). Foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz

Skvělá dostupnost péče

„Dostupnost péče v České republice je i ve srovnání s vyspělými státy západní Evropy velmi dobrá. Ta síť je poměrně hustá. Univerzitních pracovišť, která pokrývají velkou část, je opravdu velké množství. Současně funguje i tzv. systém referování, což znamená, že pokud je diagnostikován případ na nějakém menším pracovišti, tak bývá předán do péče těch hlavních či komplexních onkologických center,“ říká přednosta pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové David Belada.

Nepříjemnost však dle jeho slov představují zejména některé regionální problémy na menších centrech. Jako příklad uvádí výpadek lékařů.

Ať se zapojí!

Odborníci na hematoonkologii samozřejmě uvítají zapojení svých ukrajinských protějšků, kteří v rámci uprchlické vlny s velkou mírou pravděpodobnosti do Česka dorazí. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit, a řada z nich u sebe nebude mít vzhledem k situaci všechny potřebné dokumenty. Něco by mohlo vyřešit čestné prohlášení, ale o tom budeme ještě jednat. V našem zdravotním systému jsou určitě potřeba, i kdyby na startu fungovali v nemocnicích jako technicko-hospodářští pracovníci,“ nechal se slyšet Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

KLS prý na svém zasedání probírala taktéž léčbu lymfomů v době covidové pandemie. Závěrem prý bylo, že docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná oddělení. Podle Davida Belady vzhledem k robustnímu systému primární péče, jenž byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se však stal hlavním problémem covid a část péče probíhala vzdáleně, bylo údajně zaznamenáno, že část pacientů dorazila s více pokročilým onemocněním, což prý může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení.

Nárůst případů

Obecně se dá říct, že počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se v Česku v posledních třiceti letech ztrojnásobil. Nyní u nás žije přes 26 tisíc lidí, kteří se na lymfomy léčili či ještě léčí. Ročně prý lékaři tuto krajně nepříjemnou diagnózu sdělí více než 2 500 osobám. Přesnou příčinu nárůstu lékaři neznají, velkou roli však údajně nepochybně hraje životní styl a stárnutí populace.

Dostupnost léků na zmíněnou chorobu je nyní podle přítomných odborníků v porovnání s ostatními státy západní Evropy relativně dobrá. Problémem však je pomalejší vstup nových léků na trh při schvalování a přiznání úhrady.

Kateřina Klásková závažnou chorobu porazila. Nyní pomáhá pacientům se stejným osudem. Foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz

Tiskové konference se zúčastnila také Kateřina Klásková, která vážné onkologické onemocnění zdárně překonala. Dnes sedmačtyřicetiletá žena se o své diagnóze dozvěděla ve svých 29 letech. Přes celou řadu komplikací a stavů beznaděje se nakonec dočkala plného zdraví a v roce 2005 založila pacientskou organizaci Lymfom Help, které dodnes předsedá.